Všude kolem nás je mnoho lidí v panice, kterou navíc podpořily mediální zprávy o opatřeních, které jsou oznamovány vládou téměř co hodinu. Všichni víme, že to všechno se děje kvůli boji s koronavirem. A neděje se to jen u nás, ale v celé Evropě a na celém světě. 

V tomto článku nebudu psát nic o lékařských, sociálních nebo politických aspektech tohoto dění. Na věc mám své názory, a přestože je toho mnoho, co bych mohl říct, nebo co bych rád řekl, neudělám to a zdržím se jakýchkoliv komentářů.

V tomto čase bychom jako křesťané měli být rozumní, klidní a plní naděje. Náš život nezávisí na mikroorganismu přítomném v našem těle, ale na Bohu, který určuje počátek a konec našeho života zde na zemi.

Byli jsme vykoupeni a vysvobozeni z přicházejícího Božího hněvu. Beránek Boží za nás zaplatil svým vlastním životem na kříži Golgoty. To je evangelium, kterým Bůh změnil náš život, skrze které nám přinesl radost, které nás vede k modlitbám a které v nás působí vděčnost Bohu, za jeho dobrotu, se kterou se nad námi smiloval.

Izolace; pandemie; koronavirus; COVID-19 – některé ze slov, které staly součástí našich každodenních rozhovorů během týdnů od první zprávy o rozšíření koronaviru, která byla hlášena ve Wu-chanu v Číně dne 31. prosince 2019. K dnešnímu dni (15. 3. 2020) bylo potvrzeno 168.945 případů nakažení a 6.492 úmrtí celosvětově, ačkoliv se tyto statistiky neustále mění a počet případů infekce je považován odborníky za mnohem vyšší, než je hlášeno. Samozřejmě je to důvod k obavám, ale jak bychom měli my, jako křesťané reagovat na takovou událost? Jak můžeme být solí a světlem?

Připomeňme si, že Kristus rád pomýšlí na svou církev a rád pohlíží na její krásu. Tak jako se pták často navrací ke svému hnízdu a pocestný spěchá ke svému domovu, tak se i mysl stále vrací k předmětu své volby.