V úryvku z „Úvodu z Pavlova dopisu Římanům" v Lutherově německé bibli z roku 1522, Martin Luther (1483-1546), je psáno:

Víra není to, co si někteří lidé myslí. Jejich smyšlený ideál je falešný. Říkají 'víra nestačí' a 'abys mohl být spasen, musíš konat dobré skutky, musíš být zbožný,…'. Jsou přesvědčeni, že ten, kdo uslyší evangelium, musí pracovat ze všech sil, aby jeho srdce mohlo říci 'ano, věřím'. Taková je představa pravé víry. Ale protože tohle je lidmi vymyšlená představa, z níž se srdce nepoučí a víra nemá žádnou moc – z takové 'víry' dobrých skutků nepřichází žádná změna ani obnova.

Skutečná víra je Boží dílo v nás, které nás proměňuje a dává nám znovuzrození z Boha – Jan 1:13:

  • Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha."

Znovuzrození v nás zabíjí starého Adama a rodíme se jako noví a proměnění lidé. Naše srdce, náš duch, naše myšlení, vůle a síla je proměněna působením Ducha svatého, který v nás přebývá.

Takovou víru provází mocná proměna; život plný aktivní, kreativní energie, která není z nás. Pravá víra nemůže jinak, než stále vyhledávat dobré skutky, které nám Otec připravil. Nestačí se ptát, co by se mělo nebo mohlo udělat, ale znovuzrozený člověk plný Boží víry koná dobré skutky, aniž je požádán. Nežije už jen pro sebe, ale aktivně vyhledává příležitosti pro dobré skutky, které budou oslavovat Boha. Pokud s takovou vírou nežije, „věřící" životem jen klopýtá a neví, co skutečná víra je, a o dobrých skutcích jen mnohomluvně klábosí.

Víra je životní styl neohrožené důvěry v Boží přízeň, která bude tisíckrát riskovat i smrt. Taková důvěrná znalost Boží milosti je příčinou spokojenosti, radosti a smělosti ve vztahu k Bohu a veškerému stvoření. To vše v nás působí Duch svatý skrze víru. Proto svobodně, ochotně a radostně konáme dobro vůči všem, sloužíme všem, trpíme všemožné ústrky, a přesto milujeme a chválíme Boha bez ustání, protože nám projevil takovou milost. Víru a dobré skutky nemůžeme oddělit, stejně jako od sebe nemůžeme oddělit teplo a záři ohně! Proto, buďte ostražití, vystříhejte se planých řečí těch, kdo jsou přesvědčeni, že jsou rozumní natolik, aby definovali, co je víra a skutky podle vlastních představ. Ve skutečnosti jsou to největší hlupáci. Požádej Boha, aby v tobě stvořil opravdovou víru, jinak zůstaneš na věky bez víry, protože nezáleží na tom, kdo se namáhá z vlastních sil, co si přeješ, říkáš nebo děláš, ale na tom, co v tobě působí Bůh.

– ET International – Vol.1 No.3

July-Sept 2005