Cílem lidské společnosti je obecný pokoj a bezpečnost. Blaho lidu má být nejvyšším zákonem kterékoli republiky i kteréhokoli království. Proto musí být zastaveno všechno, cokoli může nějakým způsobem lidskou společnost znepokojovat, zaplétat a obtěžovat nebo trhat svazky obecného i soukromého bezpečí.

1. Každý stav ať se vrátí ke svým úkolům, aby se nemátly obory působnosti;

2. Každý konej svou práci mlčky, ale účinně;

3. Správa pravdy a spravedlnosti ať se děje zákony, nikoli zbraní, tedy ani ocelovou zbraní, ani zbraní jazyka a vášní, aby všechno bylo v pokoji.

Jednou z povinností světské moci je zastavení hádek a sporů jak jinde, tak zejména v církvi. Kristus poručil učit, ne disputovat, poručil konat, co nařizuje. Kladl tedy váhu na praxi, které jsme pozbyli. Křesťanská víra je celá pokojná a její síla není ve slovech, nýbrž v  moci Ducha (1 K 2:4). Pomlouvačnost svržená z nejvyššího nebe se vloudila do nebe církve a zde po šestnáct set let uvádí všechno ve zmatek vyvoláváním nekonečných sporů a nás, nic netušící, ponouká, abychom se jedni druhým stávali ďábly, pomlouvači a žalobníky před tváří Boží a uvalovali jedni na druhé nekonečné pře. Nuže tedy, zažeňte z nebe církve a odevšad z věcí lidských tuto šelmu!

Na soudních dvorech a na shromážděních ať není dovoleno, aby vládla lest a moc, nýbrž právo, kde by se každá věc předkládala, probírala i rozhodovala bez úvodu a vášně a potmě (aby se nemohl uplatňovat ohled na osoby). Práva jsou pojítkem lidské společnosti, jestliže se jich správně užívá. Jsou-li jednou rozvrácena, nemůže lidská společnost zůstat nerozvrácena.

Pohanské cizí zákony i novodobá soudní řízení nechť jsou napraveny.

Ve státě ať není trpěn nikdo, kdo nepracuje, kdo by neživil počestně sebe i svou rodinu, nesloužil společnému celku orbou, řemeslem, obchodem nebo radou. Důvody:

1. Aby nikdo z nečinnosti se neučil zločinnosti. Bude v této věci omezován každý ve svém vlastním zájmu.

2. Aby se jiní nekazili zlým příkladem.

3. Aby nebyla příležitost k žebrotě nebo k pletichám.

4. Poněvadž nečinné tělo neživí žádný úd. Tak Egypťané měli moudrý zákon a ještě dnes jej mají Číňané, že nedovolují lenošit ani postiženým dnou, slepým, kulhavým a zmrzačeným, i když jsou bohatí. Solón, aténský zákonodárce, vydal zvláštní zákon proti lenochům a zahálečům, jímž propůjčil komukoli moc zavést proti nim proces. I Bůh ve svém slově dal zákon: Kdo nechce pracovat, ať nejí! Římané nevystavěli Slepé náhodě, jak nazývali patronku prázdných zahálečů, žádný chrám ve městě, nýbrž za Tiberou, aby dali najevo, že nečinnost má být vzdalována od hranic dobře zřízené obce. Tedy podle těchto příkladů budiž stanoveno zákonem,

1. aby se bohatí věnovali studiu a získáním moudrosti aby sloužili obecnému prospěchu;

2. chudí aby se věnovali práci svých rukou. Kdo učiní jinak, tomu budiž stanoven trest. Kdyby se toho dalo docílit, byla by tím již odstraněna polovina nepořádků a ohavností světa, odpadlo by kořistnictví, krádeže, karban a všelijaké podvody.

Z toho také plyne, že ve státě nesmějí být trpěni žádní žebráci, tím méně celé jejich tlupy. Zato je třeba učinit opatření, aby se každý člověk počestně zaměstnával k prospěchu těla i duše i vnějších statků.

Nechť jsou zakázány i všechny příležitosti a nástroje k pokažení:

1. necudné kresby na obrazech, v knihách a kdekoli, aby se nikdo s    nimi nesetkal;

2. světské písničky smyslné a kluzké;

3. smyšlené příběhy (o Meluzíně, Amadisovi) a všechny světácké knihy vůbec; z takových knih se čerpá ateismus.

4. Krčmy, nálevny, kořalny a domy pitek ať nejsou nikde trpěny.

5. Rovněž ať jsou odstraněni lichváři, spekulanti a jim podobní, pijavice a cizopasníci jiných. Tím méně mají být trpěni karbaníci, planetáři, kejklíři, komedianti, provazolezci a jiní dryáčníci a neužiteční marniči peněz.

... Musíme se tedy postarat, aby nejkřesťanštější obecná politika napravila křesťanské právní řízení, které se děje obvykle tak, že na něm není nic křesťanského. Jistě, kdyby křesťané byli křesťany, nepotřebovali by právo lidské (jemuž říkají občanské), veškerá jeho znalost by byla zbytečná, neboť spravedlivému není uložen zákon (1.  Tim 1,9). Souhrn zákona: Milovat budeš bližního svého jako sebe samého, předpisuje všechno.

Tyto a podobné věci, kterékoli mohou jakkoli překážet veřejnému blahu a pokoji nebo jakýmkoli způsobem znepokojovat a zatěžovat lidskou společnost, musí být nejprve odstraněny, chceme-li opravdovou nápravu občanského zřízení. Pak teprve bude místo pro zavádění lepších řádů a pro zjednání pořádku ve všem.

- Jan Amos Komenský - Panorthosia-