Parlamentní shromáždění Rady Evropy na svém zasedání počátkem října 2007 schválilo rezoluci, nazvanou „Nebezpečí kreacionismu ve vzdělávání". Cílem má být zabránit výuce kreacionistických teorií včetně teorie „inteligentního designu", tedy teorií o vzniku života, které se rozcházejí s darwinistickou evoluční teorií hlavního vědeckého proudu.

Rada Evropy, považovaná za hlavního strážce lidských práv a občanských svobod na evropském kontinentu, apeluje na členské státy a jejich školské orgány, aby „hájily a rozvíjely vědecké poznání", „rozhodně oponovaly výuce kreacionismu jako vědecké disciplíny rovnocenné evoluční teorii" a „podporovaly výuku evoluce jako fundamentální vědecké teorie ve školních osnovách".

Skutečnost, že spolu stoupenci darwinistické evoluce a jejich odpůrci vedou debatu na té či oné vědecké úrovni a že se tato debata v posledních letech vyostřuje úměrně tomu, jak se jednotlivým stranám daří formulovat nové argumenty a odhalovat slabiny protistrany, je dnes všeobecně známým faktem. Tvrzení, že se ta či ona strana sporu „mýlí", tedy nikoho nepřekvapuje a bývalo doposud dobrým zvykem ponechat tuto debatu právě v mantinelech svobodné akademické debaty, kdy argument je vyvrácen argumentem, nikoliv vůle vůlí.

Právě na tuto zásadu, tedy že svobodná výměna názorů je nejlepší obranou proti tmářství a diktátu jediného správného světového názoru, bývala Evropa tolik hrdá. Dnes už to snad neplatí? Opravdu je možné, aby v demokratických a právních státech Evropy, které ctí svobodu vědeckého bádání a svobodu slova a svědomí, politické orgány zavazovaly své občany takovýmto způsobem k podpoře jediné, byť dominantní vědecké teorie - a aby alternativní vysvětlení nejednoznačných vědeckých faktů bylo takto politicky vytlačováno z veřejné debaty?

Ale tím otázky nad textem Rady Evropy zdaleka nekončí: Ona rezoluce totiž do sporu o výklad vzniku života vnáší zcela nový prvek: nejen, že protistrana se „mýlí", nýbrž že zastávání jejich názorů je „hrozbou". Kdyby se prý těmto teoriím podařilo proniknout do vzdělávacích systémů evropských zemí, o což jejich stoupenci aktivně usilují, znamenalo by to „hrozbu pro lidská práva" a demokracii. Stoupenci kreacionismu nebo inteligentního designu jsou prý totiž „reálnou politickou silou", tvrdí rezoluce, mají často blízko k „extremistickým pravicovým hnutím" a mnozí z nich „usilují o nahrazení demokracie teokracií".

Hrozba demokracii, to už jsou vážná slova, zde už končí legrace - vždyť tak silná slova si Evropa nedovolila vyslovit ani o radikálním islamismu, vraždícím nevinné! Kdo jsou oni „kreacionisté", kteří usilují o ovládnutí vzdělávání, v čem se projevuje politická radikalita některých z nich, kdo z nich usiluje o nastolení „teokracie" - to text nedefinuje. Jakou hrozbu pro demokracii tito lidé představují? Vždyť takto může být označeno cokoliv, co je pro někoho politicky nekorektní! Znamená to snad, že všichni ti, kteří věří ve stvoření světa Bohem, jsou „kreacionisty" ve smyslu onoho návrhu a má na ně být pohlíženo jako na „hrozbu" pro demokracii? Co počít s takovým textem? Máme jej snad chápat jako přiznání, že darwinistickému evolucionismu docházejí argumenty, uchylují-li se jeho politické špičky k mocenskému nátlaku místo vědecké debaty? Nebo snad se opravdu v Evropě připravuje politické tažení proti nositelům „nesprávných" názorů?

„V každé době je něco 'myslitelné' a něco 'nemyslitelné'", napsal kdysi americký filosof Francis Schaeffer v souvislosti s bojem proti potratům ve Spojených státech. Mluvil o tom, že nestačí jen usilovat o obnovu kultury, kde interrupce je „nezákonná" - cílem je, aby byla „nemyslitelná". Schaeffer správně upozorňoval na to, že jakmile se ve vědomí společnosti určitá věc stane „myslitelnou", lidé si na tuto myšlenku zvyknou a věc tak bude dříve či později i „přijatelnou" a nebude dlouho trvat a stane se realitou. Je to jen teoretizování? Vždyť právě takto se v Evropě prosadilo hnutí za uzákonění homosexuálních manželství. To, co bylo dříve nemyslitelné, se postupem času stalo normou - a dnes je naopak nemyslitelné, aby si nějaký vlivný politik dovolil tuto „samozřejmost" zpochybnit. A přitom se na věci samé - tedy na nemravnosti, nepřirozenosti a společenské nenormálnosti homosexuality - nic nezměnilo, změnil se jen postoj společnosti k ní. Možná se zde uvádí do chodu podobný scénář. Dnes je možná myšlenka na omezení akademických svobod a svobody projevu pro odpůrce darwinismu (alespoň - doufám - pro většinu lidí) nepřijatelná. Ale pokusný balón už byl vypuštěn, vhodná slova nalezena, myšlenka zformulována, tabu prolomeno. Už to zkrátka někoho napadlo a kdosi to vyslovil - a ne leckdo, sama slovutná Rada Evropy! A je-li pravdivý bonmot, že každé publikované slovo se stává svého druhu veřejným majetkem, pak je od této chvíle naším společným majetkem myšlenka, že v Evropě by mělo být zakázáno hlásit se k víře ve stvoření světa ... Počkat, počkat, možná teď zvoláte, takhle to přece v té rezoluci nestojí, tam se přece jen mluví o ... Vidíte, a už vedeme debatu o něčem, co bylo ještě před chvílí nemyslitelné.

- David Floryk -

Konzervativní listí Říjen 2007

Rada Evropy bývá často zaměňovaná s Evropskou unií či s některým z jejích orgánů. Jde o mezivládní organizaci se sídlem ve francouzském Štrasburku, která byla založena roku 1949 a dnes sdružuje 46 zemí, včetně 21 států střední a východní Evropy. I u nás dobře známý Štrasburský Evropský soud pro lidská práva, zřízený na základě Evropské úmluvy o lidských právech, byla přijata právě Radou Evropy. Rada Evropy je řízena výborem ministrů členských zemí. Parlamentní shromáždění Rady Evropy není voleným „parlamentem" v pravém slova smyslu. Je poradním orgánem Rady a skládá se ze 315 zástupců, jmenovaných parlamenty členských států. Český parlament je zastoupen 10 svými poslanci a 2 senátory. Předsedkyní stálé poslanecké delegace je poslankyně Anna Čurdová (ČSSD), která se hlasování nezúčastnila. Poslanec Walter Bartoš (ODS) a senátor Tomáš Jirsa (ODS) hlasovali proti rezoluci, naopak senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) její schválení podpořila.

- Konzervativní listí -

POZNÁMKA REDAKCE ZODu:
Dokument "Nebezpečí kreacionismu ve vzdělání", který byl předložen Radě ke schválení obsahuje 105 bodů, které na jedné straně zdůrazňují mnohačetné přínosy evolučního myšlení a učení lidskému rodu i společnosti a současně upozorňuje na vážné nebezpečí, které přináší jakákoliv kritika evoluce. V bodě č. 4 poukazuje na skutečnost, že všechna tři monoteistická náboženství, judaismus, křesťanství a islám jsou zastánci kreace. Podle dokumentu je kreacionismus fenoménem Ameriky, který dnes ohrožuje Evropu. Představitelé evropského monoteismu a zastánci kreacionismu chtějí šířit své nauky ve školách euroasijského kontinentu. Pro zajímavost přinášíme několik myšlenek z obsáhlého dokumentu.

Kreace je vyučována v Turecku - učebnice Atlas kreace je z Turecka dodávána do škol různých evropských zemí a je zasílána žurnalistům (53); ve Francii (57) profesor evoluční biologie prohlásil, že turecká učebnice je mnohem nebezpečnější než všechny předchozí kreační iniciativy anglo-saského původu. Ve Švýcarsku dostal velký počet škol ve francouzsky hovořících kantonech tisíce výtisků kreačního atlasu. Hlas odborníků poukazuje na to, že učebnice není v souladu oddělení sekulárního a náboženského vyučování. V Belgii se kreacionisté pokusili infiltrovat školy, ... ministr odpovědný za vzdělání upozorňuje, že pedagogové jsou proti hodnotám, které jsou v atlasu presentovány. Dále jsou popsány kreační postoje Polska, Ruska, Itálie, Švédska, Řecka, Velké Británie, Srbska, Dánska, Německa a Španělska. Ve prospěch evolučních procesů jsou uváděný výsledky vědeckého poznání, především v medicíně. Jako příklad evolučních procesů je uváděn virus HIV, který se rapidně evolučně vyvíjí, proto léčba nemoci AIDS lékařským možnostem uniká. Rovněž rezistence hmyzu vůči pesticidům je živou ukázkou evoluce a schopnosti jedince přežít. Bod rezoluce (18.5.) říká, že je nutné trvat na vyučování evoluce jako jediného základu přírodních věd ve školních osnovách. Evoluce je jediná, ověřená a uznávaná vědecká metoda. Bod č. (89) říká: Evoluční teorie je základem vědeckého poznání a zárukou budoucnosti naší demokracie. Evoluce nesmí být kreacionisty pochybným způsobem znevažována. Bod (91): Důrazně varujeme, kreacionismus představuje vážný útok na lidská práva. Bod (94): Učení evoluce o přírodním výběru je základem vědeckého zkoumání, je rozhodující pro budoucí rozvoj společnosti a demokracie. Z tohoto důvodu musí evoluční učení zastávat hlavní pozici ve studijních programech a školních osnovách, obzvláště v oblasti přírodních věd. Bod (104): Detailní studie o rostoucím vlivu kreacionismu odhaluje, že diskuze na téma kreace a evoluce překračuje rovinu intelektuální polemiky. Nebudeme-li dostatečně ostražití, hodnoty, které jsou samotnou podstatou společenství Rady Evropy, budou přímo ohroženy kreacionistickým fundamentalismem. Součástí Parlamentární rady je, abychom zasáhli dříve, než bude pozdě.

Kritici evolučního učení obvykle usilují o to, aby se téma evoluce a kreace vyučovalo jako dva rozdílné pohledy na vznik života, nebo aby se ve školách nevyučovalo vůbec, protože presentace evolučního bádání má ideologický význam. Evoluce byla povýšena nad jakoukoliv inteligentní příčinu, což vyžaduje ještě více víry, než víra v inteligentní příčinu. Presentovat evoluční domněnky jako vědou dokázané skutečnosti je zavádějící a ve světle současného poznání vědy je ve svých základech akademicky neobhajitelné.

Jak hlasování dopadlo?

Na svém zasedání 4. října Parlamentární rada zastoupená 47 národy schválila rezoluci a vyzvala své vlády, aby „důrazně odmítly" umožnit zvažovat jakoukoliv možnost výuku inteligentního záměru (designu) nebo kreace. Konečná rezoluce byla přijata 48 hlasy proti 25 hlasům. Výsledek hlasování není porážkou kreacionistů ani křesťanů. Naopak. Je to výzva k odpovědnosti za výchovu v otázkách víry a ta patří rodičům a církvím. Není třeba, aby za nás někdo suploval. Základy vědy v minulosti položili křesťané, protože „stopovali" tvořivou moc inteligentní příčiny všeho. Tito významní vědci uznávali svého Stvořitele a Pána. Přínos vědě a poznání není ani dnes výsadou ateistů.

- kas -