TAJUPLNÝ TANEC
je název knihy, kterou vydala známá bioložka Lynn Margulisová a její syn Dorion Sagan, jehož otcem je světoznámý mnohostranný "génius" Carl Sagan. Před nedávnem proběhla v Americe anketa "Kdo je nejchytřejší muž Spojených států?" Podle této ankety jím není nikdo jiný, než právě Carl Sagan, profesor astronomie. Získal obrovskou oblibu zpopulárněním vědy pro široké masy skrze knihy, časopisy a televizní seriál "Kosmos". Je nutné dodat, že Carl Sagan je nejuznávanější evolucionista. Za non-fiction knihu "Draci Edenu", která vysvětluje evoluční vývoj lidského mozku, obdržel prestižní Pulitzerovu cenu. Nebude dlouho trvat a Carl Sagan bude hvězdou i hrdinou u nás. Sagan napáchal nepředstavitelné škody v současném americkém školství. Za mnohamiliónové dolarové asistence olejářských společností a televizních štábů nevytvořil vědecké, ale ideologické seriály.

Zatím, co se otec zabýval evolucí lidského mozku, syn slavného profesora astronomie se snaží knihou "Tajuplný tanec" zpopularizovat vědecký výzkum evoluce lidské sexuality a odůvodnit pohlavní promiskuitu. Pan Sagan mladší říká:

"V naší společnosti jsou lidé odpovědni za své chování a já osobně zastávám názor, že všechny přirozené sklony musejí být ovládány pravidly kulturního chování. Naším přáním je, aby si lidé byli vědomi těchto sklonů, aby jim rozuměli a tak je snad lépe ovládali."

Co jsou to pravidla kulturního chování? Pan Sagan si bere na pomoc biologii a říká:

"Biologii ovlivňuje kultura a naopak, takže biologické tendence mohou mít svou protiváhu v pravidlech a podnětech kulturního rázu. Biologicky bych mohl být nutkán k vraždě milence své ženy, ale protože vím, že bych se za to asi dostal do vězení, nic takového neudělám."

Strach z vězení drží na uzdě evolucionisty. Pána Boha si autoři nahradili přírodou a bázeň či strach před přírodou nemá nikdo. "Židovsko-křesťanská víra v to, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, odporuje darwinovské tezi o'náhodnosti' evolučních procesů. Zdá se, že si příroda počíná spíš autisticky (automatické opakování evolučního procesu) než umělecky." Takže Bůh, křesťanská víra a etika prostě dnešnímu člověku nic neříkají. Následující myšlenky by mohl člověk považovat za nejapný žert, ale není tomu tak.

"Celou knihu prolíná jako pojící prvek imaginární striptýz tanečnice, který sledujeme zpětně v čase (od plně vyvinuté lidské bytosti k opici, k plazovi, k baktérii, k molekule DNA) a na jehož podkladě se nadhazují nové a provokující myšlenky o dějinách, vývoji a povaze sexuality.

První sexualita byla kanibalské povahy. Dodnes ostatně prohlašujeme, že bychom se navzájem láskou snědli. To ještě neexistoval žádný penis ani vagina, naši mikrobičtí předkové požírali jeden druhého. Neexistoval ani žádný imunitní systém, který by hubil "cizorodé" elementy, takže část pohlceného "protějšku" sloužila za potravu a část se živá včleňovala do útočníkova organismu a přispívala jeho rozrůzňování. A zmítání napůl spolknutého mikrobu ve chřtánu žravějšího partnera mohlo docela dobře připomínat tanec.

Ubíhaly miliardy let a tento tanec se stal pouhým rituálem, protože svého původního smyslu pozbyl a naopak nabyl zásadní důležitosti při sledování konkrétního cíle - jímž je zdvojení chromozómů při oplodnění a potom jejich opětné rozpůlení, doslova "rozdělení".

A neopomíjejme, že dodnes je umnoha živočichů, jakož u lidí, vzájemné namlouvání a milování jakýmsi tancem o přežití.

Ale co nás čeká v budoucnosti? Zatím můžeme počítat s rozkošemi milování ve stavu beztíže. Margulisová a Sagan poeticky líčí, jak "milenci budou na cestách kosmickými koráby a za pobytů na vesmírných stanicích vychutnávat roztoužená objetí v pozicích, jež by na Zemi nebyly možné". Při slabší gravitaci v mimozemském prostředí budou ženy snadněji rodit a snad se v odlišných podmínkách vesmíru bude moci jinak vyvíjet i lidský mozek.

Co se týče sexu jako potěšení, tam kde nebude postačovat lidský partner, nahradí ho androidní roboti; jejich tělesná hmota podobná masu, kterou poskytne rozvoj chemie polymerů, bude kombinována s umělou inteligencí, aby se dosáhlo žádaného účelu. Umělí partneři obého pohlaví budou vařit ipečovat o domácnost a zároveň budou pohotově připraveni k pohlavním stykům všeho druhu. Milostné slasti se prostě zbaví emocionálních stresů, jež provázejí nemalou část vztahů dvojice lidí".

Zdroj 100+1 zahraničních zajímavostí 14/92


SEXUÁLNÍ VÝBĚR
Zprávy z Honolulu, havajské University evoluční biologie, poučily zájemce o vědu a lékařství o sexuálních námluvách. Pan profesor Kaneširo studuje sexuální výběr, oblast, které Darwin nevěnoval pozornost, a seznamuje čtenáře s následujícími fakty. Odpozoroval, že různá pravidla sexuálních námluv provází femininní i maskulinní druhy. Celou teorii doplňují křivky tvaru hory Říp. Levé úpatí hory označuje počet samiček, které nejsou vybíravé. Zlatý střed je největší část zkoumané populace a třetí část křivky, úpatí Řípu z pravé strany, označuje počet náročných a vybíravých sexuálních partnerek. Pro maskulinní typy je křivka stejného tvaru. Vybíravým samičkám odpovídají samečci, kterým se páření nedaří. Na druhé straně křivky jsou ti, kteří jsou naopak čiperní, na roztrhání, a odpovídají nevybíravým samičkám.

Úspěšní samečci se páří s nevybíravými samičkami, zatímco vybíravé samičky zůstávají na ocet. Tato kombinace prý zaručuje rovnováhu sexuálních pudů, sexuálního výběru a nejširší genetické kombinace. Na první pohled by se mohlo zdát, že pan profesor studoval sexuální hrátky dnešních dnů. Tato studie se zakládá na pozorování vinných mušek, které se množí závratným tempem. Mušky dospívají ze stadia vajíčka do sexuální dospělosti od 10 dnů do 2 měsíců a pan profesor odpozoroval stovky generací. Na Havaji žije 487 druhů drosofilidních mušek z 511 popsaných druhů těchto čiperek. V závěru vědecký článek poznamenává, že teorie sexuálního výběru pomáhá biologům a zoologům v práci s ohroženými druhy. Chov ohrožených druhů vzajetí je nejúspěšnější, když se provádí v uzavřených klecích a ohrožená zvířata si vyberou partnera podle svého gusta.

Zdroj Los Angeles Times, 14. ledna 1992


I HRDLIČKY ZAHÝBAJÍ
je titulek dalšího článku. Citujeme: "Cukrující holubi a hrdličky, pusinkující se labutě, kachní páry v pevném celoživotním svazku starostlivě vychovávají svá mláďata - této idyle vytrvalé věrné lásky věřili přírodovědci už od časů Charlese Darwina. Poetický obraz manželské věrnosti ve zvířecí říši dnes nenávratně bere za své: nové studie sexuality a párového chování opeřenců i srstnatých zvířat ukazují, že jejich život je v tomto ohledu mnohem pestřejší, než se dosud tušilo. Nevěry nejsou výjimkou, ale pravidlem, "a to u všech druhů, které jsme zkoumali", konstatuje americká ornitoložka Susan M. Smithová z vysoké školy Mount Holyoke ve státě Massachussetts. "Všechny učebnice budeme muset přepsat."

Zdroj 100+1 zahraničních zajímavostí 18/92


PŘEPSANÉ UČEBNICE
Učebnice jsou přepsané již dávno. Jednou z nich, která se používá ve Spojených státech, je "Zkušenost lidstva" od autorů Witzmana a Grosse. Za zajímavost stojí stručná ukázka, co se učí mládež na některých školách v Americe o rodině a rodičovství.

Čím se dnešní psychologové a sociologové zabývají a na jakou budoucnost připravují naše děti? Například na skupinové manželství, kde dospělí i děti jsou součástí rodinné jednotky. I když jeden nebo více dospělých domácnost opustí, mají zbývající členové možnost přijmout nové členy. Komuny především náboženského rázu již existují a děti jsou v nich roztroušené, aniž by si s jejich výchovou někdo lámal hlavu. Korporační rodina by se měla skládat ze tří až šesti dospělých, kteří ponesou společné jméno, legální zodpovědnost a daňové úlevy. Rodina dospěla k bodu, kdy je její funkce nepotřebná, kromě prvních dvou let výchovy dítěte. Jinou funkci nemá, tvrdí někteří psychoanalytikové.

Carola Biedermanová, naše autorka, která čeří hladinu moderních žen, nebyla odchována tímto učením, ale sdílí podobné myšlenky. "Tvrdí, že matka je při výchově zbytečná. Nejlepší by podle ní bylo svěřit hned od začátku výchovu dětí odborníkům, a tím v rámci konečného řešení definitivně osvobodit ženu od útrap, příkoří a omezení, které jí potomstvo způsobuje. Žel, paní Biedermanová si nepoložila otázku, proč vlastně děti mít - vždyť mateřství je svobodné rozhodování."
(Martin Nezval, REFLEX 8, str.17).

Co můžeme dodat? Martin Nezval světsky poznamenal: "Bůh i ďábel nás ovšem chraň před hlupačkami, které vezmou proklamace Biedermannové vážně. Tak jako kdysi vzali vážně dělníci proklamace kavárenského žertéře Lenina či pivního hoštaplera Hitlera."

Co můžeme očekávat v budoucnosti? Učebnice nám to prozradí. Protože průmyslové země vyžadují vysokou pohyblivost svých obyvatel, funkce rodiny bude ještě více omezena. Rodina nebude mít místo pro děti ani pro trvalé vztahy. Antropoložka Margaret Meadová poukazuje na budoucnost. Rodičovství prý bude výsadou pouze malého počtu rodin, jejichž primární funkcí bude děti rodit a vychovávat. Zbytek populace bude volný poprvé v historii lidstva jako jedinec. Biologičtí a profesionální rodiče budou tuto funkci zastávat za ostatní.

Zdůvodnění je velice jednoduché. Prý tak jako nikdo z nás by se nesvěřil do rukou neodborníka, například při potřebě mozkové operace, podobně iten nejjednodušší úkon služeb patří do rukou profesionálů. Každý znich musí prokázat profesionální způsobilost. Avšak dnešní společnost dovolí kde komu, bez ohledu na mentální amorální kvalifikace, vychovávat mladé lidské tvory jen proto, že to jsou jejich biologičtí potomci. Navzdory tomu, že výchova dětí a mládeže je tak komplexní, rodičovství zůstává doménou amatérů.

Superindustriální revoluce, kterou procházíme, způsobí nárůst kriminální aktivity mládeže. Tisíce -náctiletých utíkají z domova a budou způsobovat výtržnosti ve městech a na universitách. Společnost bude požadovat konec diletantské výchovy dětí a prosadí společenskou specializaci výchovy. Milióny dnešních rodičů, kdyby měly možnost, rády by se vzdaly rodičovské odpovědnosti. Ne proto, že jsou nezodpovědní, či že své děti nemají rádi, ale proto, že v dnešním uspěchaném světě by raději svěřili své potomky profesionálním "rodičům."

Tvůrci nových společenských vztahů nezapomínají ani na starší generaci. Doporučují skupinové manželství, aby si staříci vzájemně pomáhali a na stará kolena si trochu užili.

Jak jinak zakončit předchozí ukázky, které pronikají do našeho myšlení, než že tisíckrát omílaná lež evolucionistů potřebuje trochu erotiky, aby nezevšedněla úplně.

- kas -

Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu. Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil...
Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě...
Římanům 1,18-21