Zápas o duši:

Robinson Crusoe

Verze pro tisk

  - jen poutavé dobrodružství?

Kdo by nečetl Robinsona, nebo alespoň nevěděl o hlavní zápletce příběhu? Dnes už nikdo přesně nespočítá tisíce vydání, jež tato kniha v nejrůznějších jazycích zaznamenala. Přes tak ohromné rozšíření i tak ohromnou popularitu, jíž se nesporně těší, si dovolím tvrdit, že většina lidí vůbec netuší, co vlastně Daniel Defoe napsal. Jak to? Již od r. 1719, kdy dílo vyšlo, totiž také začala souběžně vycházet i velice rozsáhlá řada zkrácených, upravených a přepracovaných vydání. Tato se přitom rovněž překládala do cizích jazyků a tam se jich chápali zase další úpravci a převypravovatelé, až se původní Robinson Crusoe změnil mnohdy k nepoznání.

Čeští čtenáři, kteří nebyli vzděláni v cizích jazycích, si na první překlad do češtiny museli počkat do r. 1797. I tak se ovšem nejednalo o překlad originálu, ale zvláště rozšířené úpravy Němce Campea. Po dlouhá léta všechna další vydání v Čechách vycházela z Campeho. Na přitažlivém námětu mnozí vyzkoušeli své umění. Za takové situace byl u nás původní Robinson až do konce 19. století prakticky zcela neznámý! Je s podivem, že nikoho nenapadlo, aby se poohlédl po původním textu.

Uplynulo celých 175 let od vydání anglického originálu, než byl konečně v Praze r. 1894 pořízen český překlad Defoeova díla. Zároveň šlo o oba díly. (Pro úplnost nutno konstatovat, že překlad nebyl zcela kompletní a přesný.) Opakované vydání následovalo už jen v r. 1910. V r. 1920 vyšel první díl v novém překladu do opravdu krásné češtiny od A. Vyskočila. Tento pak byl ještě samostatně vydáván v letech 1926, 1959, 1964 a 1968. První a druhý díl vyšel znovu až r. 1933, přičemž druhý díl přeložil T. Vodička (obdobně krásně, jako A. Vyskočil díl první). Tato práce byla vydána ještě v r. 1975 a 1986 nakladatelstvím Odeon, a to v knižní podobě zasluhující ocenění.

Shrnuto: První nezměněný díl se v češtině vydal všeho všudy 10 krát (ve slovenštině dvakrát) a druhý díl pouze 5 krát (na Slovensku jednou). Z více než stovky nejrůznějších Robinsonů u nás kdy vydaných, to tedy není mnoho.

Defoe však napsal ještě třetí díl nazvaný "Vážné úvahy během života Robinsona Crusoe". Jedná se o sérii moralistických a náboženských pojednání. Vážné úvahy jsou jak u nás, tak ve světě veřejnosti zcela neznámé. Pouze některé partie přeložil Bohuslav Hlinka do své knihy R. Crusoe - Mýtus a skutečnost (vyd. Práce 1983). Jinak se s nimi v češtině nesetkáte. Nebylo jednoduché dostat se k nějakému výtisku v cizím jazyce (zřejmě jediný svazek v republice se nachází v Národní knihovně a je z r. 1721, v němčině). Je to myslím velká škoda, neboť z výňatků uvedených ve zmíněné knize je vidět, že jsou to úvahy a eseje hodnotné a Defoe má co říci. Je zde např. kapitola pojednávající o nutnosti naslouchat hlasu Prozřetelnosti, esej o poctivosti, o nemravnosti konverzace aj. Nedivím se, že kniha u většiny čtenářů neuspěla a byla jaksi smetena do propadliště dějin.

Tím se dostávám ke zjištění, které bych rád sdělil (jistě pro někoho nové nebude):

Nahlédl jsem také do oné krásné knihy z Odeonu z r. 1986, kterou mi před lety darovali moji milí rodiče k Vánocům. (Tenkrát jsem ale knihu odložil do police, protože Robinsona jsem už měl přečteného - ovšem v převyprávění J. V. Plevy, 1956 - a ani se mne nikterak nezmocnila chuť přečíst si alespoň pokračování v druhém díle.) Až nyní jsem s překvapením objevil, že v Defoeově vypravování je Bůh na prvním místě a že jde o dílo ryze křesťanské. Jedině neuvěřitelná troufalost mohla umožnit snížení tohoto jedinečného svědectví na pouhý dobrodružný román, ostatně, sám Defoe o tom prorocky píše v předmluvě: " ... a proto ti, kdo zkracují toto dílo, si počínají nejen urážlivě, nýbrž i darebácky a směšně, uvážíme-li, že zkracujíce knihu, jako by snižovali její cenu, zbavujíce ji všech těch úvah, náboženských i morálních, které jsou nejen nejkrásnější z celé knihy, nýbrž jsou vypočítány k nesmírnému prospěchu čtenářovu."

Autor věděl, že vyjádření neobyčejným způsobem přivádějící člověka k jeho Stvořiteli a za tím účelem psané, bude ničeno těmi, kdo ze své pýchy pomyšlení na Krista nesnesou. Při této příležitosti bych rád upozornil na další knihy D. Defoe, zejména "Deník morového roku".

Když jsem s četbou dospěl k poslední třetině knihy, zapsal jsem si při nočním bdění ve svém pokojíku následující: "Bůh mi odhalil a otevřel velké tajemství - dal mi poznat dílo zcela jedinečné - nádherné svědectví a geniálně vyvozovaná poučení v knize Robinson Crusoe. Toto živé vyznání sepsal, jistě v blízkosti Boží, velký křesťan a spisovatel D. Defoe. "

Chtěl bych touto knihou obdarovávat přátele a známé. Prošel jsem už skoro všechny pražské antikvariáty a knihkupectví, ale sehnal jsem zatím jen dvě (u knihkupců už dávno nejsou). Dál se vydává pouze Plevův výtvor doporučovaný pro školy. Ale buďme alespoň vděčni za počin Odeonu před lety.

Budete-li tuto knihu číst, věřím, že vás četba velmi posílí, přivede blízko Bohu a dostane se vám mnoho poznání.

- žel -