Když jsem se v roce 1964 přestěhoval z Velké Británie do Spojených států, myslel jsem si, že jsem zemřel a odešel do nebe. Amerika tehdy vypadala tak křesťansky.
Ekumenický výzkumný výbor oslovil 14.000 Britů, aby zjistil, proč klesá návštěvnost kostelů. Výsledky označují média za „překvapivé". Navzdory obvyklým tvrzením, podle nichž lidé přestávají chodit do kostela, protože tradiční náboženství ztrácí význam, vypovídali respondenti opačně: kázání a pastorace církví podle nich ztratila křesťanský obsah, mravně i naukově. Shodují se, že církve by měly „rázně obhajovat mravní hodnoty, s přesvědčením a s odvahou, a nemlčet ani nebýt vlažné k mravnímu a společenskému kolapsu".
V úvodu zprávy píše lord Bromley Betchworth, že většina obyvatel Británie a Irska je stále mravně konzervativní, 2/3 respondentů věří v Boha; od církví očekávají jednoznačný postoj a vedení. Odpovědi jasně ukazují frustraci lidí z toho, co se děje v jejich církvích. Několik tradičně smýšlejících anglikánských duchovních napsalo, že své názory musejí před svým biskupem skrývat, aby nebyli přemístěni. 91 % respondentů se domnívá, že příčinou prudce klesající návštěvnosti je absence tradičního morálního a doktrinálního učení ze strany církve; chybí apologetika a výklad křesťanského učení. Jeden respondent napsal:
Je to mýtus, tvrdí-li se, že lidé u nás odmítli křesťanství; řeklo se jim o něm tak málo, že ho nemohou ani přijmout, ani odmítnout.
Lidem vadí, že se neučí o svatosti, že se propaguje laxnost.
– Konzervativní Listí, č. 26 –