3. Sola Scriptura & církev Důležité

nothing

Co je to láska?

 

Láska je ochotná si bez netrpělivosti nebo hněvu zkomplikovat svůj život kvůli potřebám a zápasům druhých.

Láska je aktivně bojuje s pokušením být kritický a odsuzovat druhé a zároveň hledá způsoby, jak povzbuzovat a chválit.

Láska je rozhodnutá den co den odolávat zbytečným konfliktům, které pocházejí z drobných nedopatření nebo jsou reakcí na banální poklesky.

Láska je láskyplně upřímná a pokorně vlídná v každém nedorozumění.

Láska je více odhodlaná usilovat o jednotu a porozumění, než o vítězství, obviňování druhých nebo prosazení vlastního práva.

Reformace č. 33

 

Reformace č. 33

Pro církev reformovanou a stále se reformující.


REFORMACE | ZÁPAS O DUŠI | TEOLOGIE | NAHRÁVKY | VIDEO


 

Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. (Mt 5,20)

Nemůžeme snadno vejít do království a patřit Pánu, aniž bychom svou věrností přesahovali náboženské lidi světského ražení. Věřící nesmí být horší v chování, nýbrž mnohem lepší, než formální příslušníci církve. V srdci a zvlášť v jednání máme být nad zákoníky a vychloubače. Království není pro buřiče, nýbrž pro dokonale poslušné. Požaduje od nás nejen svatost, úctu, celost a čistotu, ale i poslušnost, která se stává vnitřní součástí nás samých. Evangelium nám nedává žádné právo na hřešení, protože jsme křesťané a myslíme si, že jsme svatí. Ono nás posvěcuje i navenek i uvnitř naší duše slavným pokojem v zákonu Páně. Jakého Krále máme v Ježíši! Jakými lidmi máme být my, když vyznáváme, že jsme v jeho svatém Království! Jak se máme snažit plnit svatou vůli našeho Boha! Jak máme být rozhodní nedovolit si lehkovážně zacházet s jeho Zákonem a proroky!

Charles Haddon Spurgeon (1834-1892)


Zápas o duši č. 123

 Pro církev reformovanou a stále se reformující.  

Zápas o duši č. 123

Ďáblova misie prostřednictvím zábavy

Úloha Církve - zábava nebo evangelizace?

Každá doba si žádá své vlastní svědectví. Aby byl strážný shledán věrným svému Pánu a městu svého Boha, musí si pečlivě všímat znamení časů a podle toho klást na své svědectví důraz. Co se týče svědectví pro dnešní dobu, nemůže být pochyb. V táboře, jehož členové prohlašují, že patří Pánu, se vyskytuje zlo tak hrubé, tak nestoudné ve své opovážlivosti, že i duchovní muži s tím nejslabším zrakem si ho mohou jen stěží nevšimnout. Během několika posledních let se vyvinulo abnormální, pro zlo nevídanou rychlostí. Působilo jako kvásek, dokud neprokvasilo celé těsto.

Slovo od Pána? Posouzení moderního daru proroctví

Potřeba prověřovat proroky

Slovo prorok pochází z řeckého profétés, což znamená „mluvit v zastoupení“ nebo být „mluvčím“. Prorok je tedy mluvčím za Boha. A když někdo tvrdí, že má dar proroctví, nebo tvrdí, že má slovo od Pána, a přesně to oni tvrdí, pak minimálně v té chvíli prohlašují, že jsou Božími mluvčími.

V průběhu dějin se objevilo mnoho lidí, kteří tvrdili, že jsou proroky, že mluví za Boha. Ale všichni křesťané – ať už charismatici nebo cessationisté – by se shodli na tom, že alespoň někteří z těchto proroků skutečně byli lživí proroci.

Historie o těžkých protivenstvích církve české

Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstíSumma historie o protivenstvích církve české, hned od počátku jejiho na víru křesťanskou obrácení (to jest od léta 894. až do léta 1632.) zběhlých.

Knihou krve a slzí, bolu a hoře, bylo by lze věru nazvati truchlivou tuto knížku o českých mučednících evangelia. Jsou v ní místa, bylo pěkně pověděno, při nichž se sevře bolem každé české srdce. Jsouť jejím předním obsahem nevýslovné hrůzy Bílé hory a je psána bratrskými vyhnanci v dvanáctém roce po neblahém 8. listopadu 1620.

Přihlásit se k odběru Reformace.cz RSS