Modlíš se?

Mám na tebe otázku. Skládá se ze dvou slov. Modlíš se?

Tuhle otázku nedokáže zodpovědět nikdo kromě tebe. To, jestli se účastníš veřejných bohoslužeb, ví tvůj starší. To, jestli se ve tvém domě konají rodinné modlitby, vědí tvoji příbuzní. Ale to, jestli se modlíš, či nemodlíš v soukromí, je záležitostí mezi tebou a Bohem.

Prosím tě z celého srdce, abys věnoval pozornost předmětu, který před tebe teď předkládám. Neříkej, že moje otázka je příliš osobní. Pokud je tvoje srdce před Bohem v pořádku, není nic, čeho by ses měl bát. Neodbývej moji otázku odpovědí, že své modlitby odříkáváš. Je totiž něco jiného odříkávat modlitby, a něco jiného se modlit. Netvrď mi, že je moje otázka zbytečná. Pár minut mi naslouchej a já ti ukážu, že pro ni mám pádné důvody.

Nezbytná ke spáse

Ptám se, jestli se modlíš, protože modlitba je naprosto nezbytná ke spasení člověka.

Říkám naprosto nezbytná, a neříkám to bez rozmyslu. Nemluvím nyní o nemluvňatech nebo duševně zaostalých. Nepokouším se vyřešit postavení pohanů. Vím, že od toho, kdo má málo, se málo očekává. Mluvím obzvláště o těch, kdo se nazývají křesťany, v zemi jako je ta naše. A o těch říkám, že žádný muž ani žena nemohou čekat, že budou spaseni, pokud se nemodlí.

Zastávám spasení milostí tak silně jako nikdo. Rád bych nabídl úplné odpuštění tomu největšímu z hříšníků, který kdy žil. Neváhal bych postavit se u jeho smrtelného lože a říct: „Uvěř v Pána Ježíše Krista nyní, a budeš spasen.“ Ale to, že se člověk může dobrat spasení, aniž by o něj požádal, to v Bibli nikde nevidím. To, že člověku bude udělena milost v jeho hříších, aniž by ze srdce požádal slovy: „Pane Ježíši, smiluj se nade mnou,“ to nikde nenacházím. Nacházím, že nikdo nebude spasen skrze své modlitby, ale nikde nevidím, že bude někdo spasen, aniž by se modlil.

Ke spasení není nezbytně nutné, aby člověk četl Bibli. Člověk může být nevzdělaný, slepý, a přesto mít Krista ve svém srdci. Není naprosto nezbytné, aby si člověk vyslechl veřejné kázání evangelia. Může se stát, že žije někde, kde se evangelium nekáže, může být upoután na lůžko nebo být hluchý. To však není případ modlitby. Ke spasení je naprosto nezbytné, aby se člověk modlil.

Osobní zodpovědnost

Neexistuje žádná jednoduchá cesta ke zdraví nebo učenosti. Princové a králové, chudí lidé i rolníci, všichni musejí naplňovat potřeby svého vlastního těla a své vlastní mysli. Nikdo nemůže jíst, pít nebo spát v zastoupení. Nikdo nemůže někoho pověřit, aby se naučil abecedu za něho. Všechny tyto věci musí člověk dělat sám. Každý se musí odvolávat ke Kristu za sebe. A za sebe musí každý člověk mluvit k Bohu a modlit se. Musíš to dělat sám za sebe, neboť nikdo jiný to za tebe udělat nemůže.

Nemodlit se znamená být bez Boha, bez Krista, bez milosti, bez naděje a bez nebes. Znamená to, že jsi na cestě do pekla. Ještě se divíš, že se ptám, jestli se modlíš?