Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali?
Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě, Bůh je naše spása. Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti. (Ž 68,20-21)
Má někdo z vás tendenci reptat? Myslíte si, že Bůh s vámi zachází tvrdě? Uvědomte si, že tím, čím jste, jste z jeho milosti. Ačkoli nejste tím, čím byste chtěli být, pamatujte, že ani nejste tím, čím byste byli, kdyby se vykonala přísná spravedlnost. Mohli byste být v chudobinci - málokdo má k takovému bydlení obdiv. Mohli byste být ve vězení - Bůh vás ochraňuje od hříchu, který by vás tam dostal. Mohli byste být jednou nohou v hrobě - na smrtelné posteli, na prahu věčnosti. Ani Boží nejvěrnější svatí nebyli hrobu ušetřeni.
Ó Bože, když jen pomyslíme na to, co nejsme, protože nás od toho chrání tvoje milost, můžeme pouze říct, „Zahrnuješ nás mnohým dobrodiním.“
Jen považte, čím jste, vy, křesťané. Jste Božími dětmi; jste spoludědici spolu s Kristem. „Mnohé příbytky“ jsou tu pro vás; dlaně a harfy oslavených jsou tu pro vás. Máte podíl na všem, co Kristus má a je a bude. Na všech darech jeho nanebevstoupení máte svůj podíl; na darech, které k nám proudí skrze to, že usedl po pravici Boží, máte svůj podíl; a budete mít také účast na slávě jeho druhého příchodu.
Jen se podívejte, jakým dobrodiním vás zahrnuje, tím přítomným, tím minulým i tím budoucím.