Hřích má svůj původ ve falešném pohledu na věc. Naši prapůvodní rodiče by nikdy nezhřešili, kdyby nebyli oklamáni pokušitelem. Eva viděla, že zakázané ovoce je překrásné a je dobré k jídlu, tedy chutné a výživné. To byl podvod. Toto ovoce, ať už byla jeho chuť jakákoliv, nikdy nebylo určeno k tomu, aby sytilo. Bylo určeno ke zkoušce, nikoliv k jídlu. Ale tím největším klamem arcisvůdce, jemuž naše pramáti čelila, bylo to, že když to sní, stane se moudřejším a bude znát dobré i…

Jákob chtěl Boží požehnání vždy získat svou vlastní cestou, svým vlastním způsobem, svými vlastními prostředky, ale Bůh ho chtěl naučit to, že Jeho požehnání přichází jenom a jedině skrze hluboký osobní vztah s Ježíšem Kristem. 

Bůh vírou přemáhá naše mocné nepřátele a vírou obrací beznadějné hříšníky. Víra není nějaká magická moc. Víra nás spojuje s neviditelným Bohem, který svým slovem přivedl k bytí celý vesmír. 

Milost, o které mluvíme, je aktivní milostí. Není nějak pasivní v tom smyslu, že by Bůh čekal, až tuto milost někdo použije, a v tomto smyslu by to byla milost, která je nabízená všem lidem.

Kdyby probuzené, usvědčené a rozrušené duše přijaly za vlastní plnou útěchu toho požehnaného pozvání a uposlechly jeho podmínky, jejich nářky by skončily. Avšak přetrvávající neznalost, vliv nevíry a opozice ze strany satana jim brání. 

Všichni bojují stejný dobrý boj, ale někteří bojují mnohem udatněji než jiní. Všichni konají Pánovo dílo, ale někteří mnohem víc než jiní. Všichni jsou světlem v Pánu, ale někteří září jasněji než ostatní. Všichni běží stejný závod, ale někteří jsou mnohem rychlejší než ostatní.