Křik mé duše

(z deníku Jamese Smithe, 27. března 1861)

Ježíš je vzácný, převzácný mé duši. Miluji Ho, spočívám v Něm, kážu Ho a toužím ho vyvýšit tisíckrát výše, než jak to dělám!

Celý souhrn mých zkušeností je: Já nejsem nic, ale Kristus je vším. Já jsem hříšník, a Kristus je mým spasením.

Nikdo jiný nepotřebuje Ježíše více, nikdo není Jeho větším dlužníkem, než já. Nikdy nejsem šťastnější, než když jsem sám a přemýšlím o Něm, čtu o Něm nebo o Něm píšu (byť je to jen občas), když o Něm kážu ve spolupráci s Jeho vždy požehnaným Duchem.

Ježíš je můj – a já jsem Jeho. Myslím, že je možné jít ještě dál a říci, jako to řekla svému druhovi: „Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně.“ Ctít ještě více Jeho drahé jméno! Oslavovat Ho na zemi, dokud On sám mne v sobě neoslaví v nebi! Všechno pro Ježíše! Všude s Ježíšem! To je křik mé duše.