Verze pro tisk

Existuje Spasitel – to je hlavní poselství Bible. Bible říká, že pokud uvěříte v Ježíše Krista, budete zachráněni – od hříchu, smrti a věčného pekla.

Nedávno jsem v letadle mluvil s jedním mužem o Ježíši a dalších věcech z Písma. Řekl mi: „Já věřím v totéž co vy.“ Ale stačí to – jenom věřit? Neříká snad Bible, že jsme spaseni skrze víru? Ale jakým druhem víry? V Bibli najdete velice zajímavý výrok. Na jednom místě se o Ježíši říká:

  • Mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal. (J 2,23–24) 

Možná vás teď překvapí, že lidé mohou věřit v Ježíše, a přesto nebýt zachráněni od svých hříchů. Pokud ale víte, co Písmo říká v Jakubově listu, nemělo by vás to překvapovat: „i démoni... věří“ (Jk 2,19). A my víme, kde démoni skončí – v ohnivém jezeře, které je pro ně podle Písma připraveno. Snažím se teď říci, že podle Bible se člověk může dostat až na dosah spasení, a přesto ho zcela minout.

1. Poznání není důkazem spasení. Žádná míra poznání. Je jedno, jak dobře znáte Bibli, jak moc víte o Kristu – o Jeho životě, smrti a vzkříšení. Jak už jsem poznamenal, i démoni mají správné teologické znalosti. A je i spousta lidí, kteří znají všechna důležitá fakta o Ježíši. Žádné množství poznání ale samo o sobě není důkazem spasení.

2. Víra v toto poznání není důkazem spasení. Démoni nemají jen poznání, ale také věří, že je to pravda. Vědí, že je to pravda. Démoni, kteří kdysi byli svatými anděly, ale byli svrženi s nebe kvůli svému hříchu, znají pravdu o Bohu. Znají pravdu o Kristu. Znají pravdu o vzkříšení. Vědí, co Bible říká od první stránky až po tu poslední. A vědí, že je to pravda. Ale to jim spásu nepřinese. Žádná míra poznání a žádná míra víry v toto poznání není automaticky důkazem spasení.

3. Strach z Božího soudu není důkazem spasení. Démoni věří a třesou se. Proč věří? Protože vědí, že je čeká soud. První kapitola knihy Římanům říká totéž o lidstvu. I když lidé vědí, že je čeká Boží soud, přesto se rozhodli pro život bez Boha (Ř 1,18–23). Vědí, že přijde den, kdy budou muset zaplatit za své nepravosti. Chápou, že se blíží soud. Bible to ukazuje jasně a není sama – v historii můžeme najít mnoho dokladů. My, kdo žijeme v jižní Kalifornii, zažíváme zemětřesení, a někdy velice ničivá. Tato zemětře- sení jsou ale jen malými náznaky toho, co přijde v budoucnosti. Ale strach z tohoto soudu sám o sobě není důkazem spasení.

4. Pocit viny z vlastního hříchu není důkazem spasení. Svět je plný lidí, kteří se cítí provinile. A jsou proto v depresi, berou drogy, pijí – aby na svou vinu zapomněli, nebo chodí k psychiatrovi – aby našli úlevu od sžíravých výčitek svědomí. Mnozí lidé mají často špatný pocit ze sebe sama nebo svého hříchu. Proto naše společnost přišla s řešením v podobě budování sebeúcty, která lidem poskytuje výmluvu, proč ze sebe nemusejí mít špatný pocit, přestože by ve skutečnosti měli. A bez ohledu na tvrzení o sebeúctě se stále cítí provinile. Ale pocit viny není nezbytně důkazem spasení.

5. Touha po spasení sama o sobě neznamená, že spasení jste. Svět je plný různých náboženství. A stále větší část lidstva tato náboženství vyznává. Dodržují ceremonie a rituály, zastávají etiku a morálku těchto náboženství, s nadějí že dosáhnou spasení – věčného života. Ale to neznamená, že ho opravdu získali. Touží po spasení. Chtějí jednou žít v nebi. Ale to samo o sobě není zárukou toho, že se do nebe dostanou. Peklo bude plné nábožensky založených lidí.

6. Víra ve vyvýšenost Ježíše Krista není nezbytně důkazem spasení. Je spousta lidí, kteří věří, že Ježíš byl tím největším člověkem, který kdy žil. Spousta lidí dokonce věří, že Ježíš byl Bůh. A On byl Bůh. On přisel na svět jako Bůh v lidském těle. Tito lidé věří, že není a nikdy nebude nikdo, kdo by se Mu vyrovnal. Ale víra v Ježíšovu slávu, v Jeho vyvýšenost není sama o sobě důkazem spasení.

Co se zde snažím ukázat? Můžete znát Bibli od začátku do konce a mít všechny informace. Můžete dokonce věřit, že jsou pravdivé. Můžete mít strach z Božího soudu, kvůli svému hříchu cítit vinu a toužit po spasení. Můžete být velice nábožní a dokonce věřit ve vyvýšenost Ježíše Krista. A přesto můžete skončit v pekle. Protože všechno toto přesvědčení a pocity samy o sobě netvoří spásnou víru. To vše je ve skutečnosti jen vstupní branou ke spásné víře. Vše, co jsem vyjmenoval, je nezbytné. Musíme pochopit pravdu a věřit v ní, uvědomit si, že nás čeká soud, cítit vinu kvůli svému hříchu, obrátit se k Bohu a uvědomit si, že Ježíš je vyvýšený Spasitel. To vše ale ke spasení jen vede. Možná řeknete: „No a kdy tedy přichází spasení?“ Přichází ve chvíli, kdy jste ochotni odvrátit se od svého hříchu a uvěřit v Ježíše Krista a jen v Něho jako cestu k odpuštění a plně se Mu odevzdat. Přichází ve chvíli, kdy jste ochotni říci: „Ano, mám všechny informace. Vím, kdo je Bůh. Vím, kdo je Kristus. Vím, kdo jsem já. Vím, že mě čeká soud. Toužím po spasení, a toužím po něm natolik, že nenávidím svůj hřích. Toužím po odpuštění. A svěřuji sama sebe Božímu milosrdenství v Kristu.“ Řekl bych, že se to vše redukuje do bodu, kdy jste ochotni Bohu říci: „Zachraň mě od mého hříchu. Zachraň mě přede mnou samotným skrze Ježíše Krista.“ Je to bod, kdy jste ochotni odvrátit se od svého hříchu k Bohu a požádat Krista, aby se stal Pánem vašeho života. To je ten závazek, díky kterému se spasení stává skutečností.

Sbory a církve jsou plné lidí, kteří věří všem těm správným věcem, ale kteří nikdy tento závazek neudělali. Nikdy. Kteří nikdy neřekli, že se chtějí odvrátit od svého hříchu ke Kristu a životu ve spravedlnosti – kteří nikdy neřekli, že to sami nedokážou. Když si ale uvědomíte svou beznadějnou situaci a svou bezmocnost, a jste ochotni svěřit se Božímu milosrdenství v Kristu Ježíši, našemu Spasiteli, pak v tom momentu přecházíte ze smrti do života.

Teď už znáte tu prostou pravdu o spasení. Podstatou je závazek. Nevím, kde se v tomto procesu nacházíte. Možná Písmo nechápete. Pak je třeba, abyste ho četli. Možná si nejste jisti tím, kdo byl Kristus, nebo že jste hříšní. Boží slovo, Bible, vám to vše může ukázat. Pokud ale víte, že jste zhřešili, a víte, že Ježíš Kristus zemřel za vaše hříchy, pak musíte dojít do bodu, kdy se dobrovolně odvrátíte od svého hříchu ke Spasiteli a požádáte Ho o slitování. Do bodu prosby, do bodu žádosti. Do bodu, kdy se jako celník z Ježíšova podobenství budete bít do prsou a volat: „Bože, slituj se nade mnou hříšným.“ Ježíš zaplatil za naše hříchy. Zemřel za vás a nabízí vám své odpuštění. Je pouze třeba plně Mu odevzdat svůj život.

– John MacArthur –

Jarní koncert 1996