Verze pro tisk

Vážený bratře Pavle a bratři a sestry ze ZODu, srdečně Vás zdravím ve jménu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Dovolte reakci na poslední článek z čísla 106, nazvaný ‚Je Boží vůle, aby byli všichni lidé spaseni?‘ Přestože jsem doktrinálně „luterán“, který stále více žasne nad konsistencí luterské teologie, tak mi teď nejde primárně o to, k jakým závěrům se došlo. Kladu si ale otázku a trochu mám obavy z argumentačního postupu použitého v tomto článku. [...]

Ale teď už k věci. Ve zmíněném článku v prvé řadě voláte po poctivém studiu, a to včetně kontextu až po kontext celé Bible. K tomu mohu říci jedině Amen. Žel mám trochu obavy, zda ve Vaší samotné argumentaci nedošlo k jisté nedůslednosti. Sám jsem zvědav na Vaši reakci.

Ve zmíněném článku jste argumentoval, že Ježíš Kristus nezemřel za všechny lidi (ve smyslu každého člověka, který kdy žil a bude žít), ale pouze za vyvolené. Svůj argument jste primárně postavil na důkazu, že slovo všichni v Bibli neznamená vždy „doslovně všechny“. Ta argumentace byla mohutná, a to jak z fotbalu a života, tak z Bible, ale většinou šlo právě o příklady nadsázky, ale v našem textu o nadsázku vůbec nejde. Už to je mírně zavádějící, ale chápu, že jste chtěl ukázat, že „všichni“ vždycky neznamená „všichni“. Samozřejmě souhlasím, že Bible používá nadsázku a jiné literární formy.

Ale teď k tomu hlavnímu. Na straně 43 se třikrát opakuje podobná věta: „Slova všichni a všechny téměř nikdy nechápeme univerzálně. ... Univerzální chápání slova všichni: Tento význam se vyskytuje jen výjimečně. ... Slovo všichni snad nikdy nechápeme absolutně.“ To je poměrně důrazné opakování této pravdy. Moje otázka zní, zda to není přece jen poněkud silné a nebezpečné. Docela dobře si dokážu představit, že nějaký nejistý čtenář ZODu se může ve svém sboru po kázání o hříšnosti člověka postavit a říct, že bratr Pavel Steiger říkal, že slovo všichni (snad) nikdy neznamená všichni, a že tedy větu „všichni zhřešili“ nesmíme brát doslovně, ale musíme chápat, že zhřešili jen někteří (třeba, že zástupci všech typů lidí zhřešili). Osobně si myslím, že jste tady nahrál nesmírně nebezpečné exegezi, která se může dotýkat zásadních doktrín spasení. Určitě se musíme zabývat gramatikou, musíme zvažovat všelijaké literární formy. Nicméně toto důrazné přesvědčování, že „všichni snad nikdy neznamená všichni“ považuji za nesmírně nebezpečné. Myslím, že tady potřebujeme být extrémně opatrní. A možná se mýlím, a možná to tak působí jen na mne, ale tady vidím velké nebezpečí. Myslím, že když už se pustíme na tak tenký led, že řekneme takové obecné tvrzení o gramatice, tak ho musíme pořádně vysvětlit, aby to nevedlo posluchače k většímu chaosu a nesprávnému chápání Písma nebo prostě k rezignaci, protože si budou myslet, že oni to nikdy nepochopí. Ale možná máte pro to vysvětlení a možná se Vám to zdá naprosto v pořádku. Budu rád za reakci.

To je to zásadní, co jsem chtěl komunikovat, ale když už píšu, zmíním ještě další druhotnější postřehy. Přeskočím Vaše další argumentační postupy, z nichž některé u mne také vyvolávají jisté rozpaky. A chci se zastavit nad argumentací z nejbližšího kontextu (str. 45). Pokládáte zde otázku, zda Pavel požaduje, abychom se modlili za všechny v univerzálním smyslu, bez výjimky. Moje odpověď je ANO! Máme se modlit za všechny! Myslím si, že tady vnášíte do textu něco, co tam není a to, že každý z nás se má modlit za všechny bez výjimky. To by samozřejmě možné nebylo. Ale Pavel neříká, že každý křesťan se má modlit za všechny. To v tom verši nikde není! On jen říká, že je třeba se modlit za všechny. A to je pravda určitě i v univerzálním smyslu. Slovo ‚všichni‘ zde lze velmi jednoduše chápat v univerzálním smyslu. Nebo se mýlím? Já rozhodně nejsem přesvědčen, že nás kontext nutí přijmout tvrzení, že všichni tady není v doslovném slova smyslu. A v tom případě je naší povinností v první řadě zvážit možnost, že slovo ‚všichni‘, v celém tomto odstavci, znamená univerzální ‚všichni‘. A já jsem přesvědčen, že kontext to dovoluje, či snad dokonce vyžaduje.

Takže bych řekl, že nejbližší kontext ani gramatika tohoto odstavce nám nepřináší přesvědčivé argumenty, které by dokázaly, že Pavel tady má na mysli jen některé. Je třeba se tedy dívat do kontextu celého Písma. Tady nabízíte, jistě z úsporných důvodů, jen tři verše (str. 46) s tím, že dokazují, že Kristus nezemřel za všechny, ale jen za vyvolené. Nicméně, žádný z těchto tří veršů exklusivně neříká, že Kristus zemřel „pouze“ za vyvolené. Já věřím, že Ježíš zachrání (přivede k Bohu) jen vyvolené, ale to není (nemusí být) totožné s tím, že zemřel jen za církev.

Bratře Pavle, já si nesmírně vážím Vaší poctivé snahy o studium Písma a znovu říkám, že jsem byl opakovaně Vašimi přednáškami a slovy povzbuzen. Především si nesmírně vážím Vašeho zápasu o zachování reformačního odkazu v dnešním doktrinálně nevýrazném českém protestantismu. Sám jsem si vědom toho, že ve své pýše a neznalosti jsem se dopustil mnohých nepřesností a omylů v exegezi i v hodnocení exegezí druhých. A kdybyste se Vy pustil do korektury mých argumentací, bylo by to oprávněně červené moře. Prosím, přijměte tento příspěvek pouze jako moji snahu o vzájemnou službu a ostření se. Každopádně mi teď jde pouze o naši exegezi, ne o závěry, kterých dosahujeme. Já alespoň nějak znám kalvínské chápání a o to mi teď nejde, nicméně si myslím, že argumentace v tomto článku nebyla příliš zdařilá, co víc, zdá se mi dokonce v té první části nebezpečná. Budu proto moc vděčný za reakci, případně vysvětlení toho, co jsem nepochopil či pochopil špatně.

Tento email zasílám s modlitbou, aby si to Pán použil ke zbudování Svého těla, aby si z nás všech dělal ještě poctivější studenty Jeho slova. Já to moc potřebuji. Kéž by On sám byl v našem studiu a životě oslaven. Amen.

S bratrskými pozdravy,

– Michal K. –

 

Milý Michale,

díky za dopis, který je napsán v opravdové pokoře. Kéž by byli všichni křesťané (bez výjimky) tak pokorní jako Vy.

Možná jsem napsal článek příliš přímo. Vedlo mne k tomu to, že ve většině případů, křesťané interpretují slovo ‚všichni‘ univerzálně. Proto jsem snad v argumentaci asi přehnal ten důraz na partikulární chápání slova ‚všichni‘. Přesto, věřím tomu, co jsem napsal; dodal jsem dostatek důvodů, proč tak věřím. Rozumím, že by snad někdo mohl argumentovat, že vlastně tedy všichni (univerzálně) nezhřešili, ale jen někteří ze všech tříd lidí. Napsal jsem, že „všichni‘ bez výjimky (univerzálně) také platí, ale jen výjimečně. Sledujte rozhovory, čtěte články, vyhledejte si v textu ‚všechny‘ a uvidíte jasnou partikularitu. Opravdu jde jen o pochopení a Vy to jasně chápete. Ano, bratr, který není zběhlejší v Písmu, by mohl tvrdit, že ‚všichni zhřešili‘ můžeme vykládat partikulárně; ale ten se v podstatě také ani nezamýšlí nad slovem ‚všichni‘ když jej v rozhovorech sám užívá nebo slyší nebo čte, zda je ve smyslu partikulárním nebo univerzálním.

Pokud se tedy týká ‚všichni zhřešili‘, tak širší kontext Bible jasně ukazuje na univerzalitu. Zde je jen jeden z mnoha, mnoha důkazů:

  • Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. (Ř 5,12)

Ukažte mi člověka, který nezemřel nebo nezemře, a já Vám ukážu člověka, který nezhřešil. I Pán Ježíš zemřel teprve tehdy, když se stal hříchem za nás. Jistě, můžete poukázat na Henocha, ale i ten bude převlečen z pomíjitelného těla do nepomíjitelného, stejně jako všichni tělesně živí při druhém příchodu Pána Ježíše, takže jejich přirozené tělo zemře.

Pokud se ale týká „Kristus zemřel za všechny“ tak širší kontext Bible jasně ukazuje na partikularitu. Jen jeden z mnoha, mnoha důkazů: Když anděl oznámil Josefovi, že Marie počala z Ducha svatého, tak mu také oznámil důvod, proč se Spasitel narodí. Ten důvod byl, že vysvobodí z hříchů jistou třídu lidí, jež je nazvána „jeho lid“:

  • Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. (Mt 1,21)

Kdyby vysvobodil všechen lid v univerzálním smyslu, tak jsou všichni bez výjimky dětmi Božími a nikdo by nebyl synem toho Zlého. Přesto s Vámi souhlasím, že musíme být nadmíru opatrní, když tyto záležitosti vysvětlujeme. Jde spíše o výuku jazyka, přesného chápaní slov v kontextu celé myšlenky. To platí v každém oboru, nejen ve výkladu Bible.

Pokud se týká Pavlova, abychom se modlili za všechny lidi, za vládce atd.… Rozumím dobře Vaší námitce. Měl jsem se lépe vyjádřit, protože s Vámi souhlasím. Modlit se za všechny v univerzálním smyslu, mít na mysli, snad „představit“ si (?), všechny vládce… ano, souhlasím. To je možné jenom v zobecňující, nekonkrétní modlitbě: „Bože, modlím se za každého vládce, který na světě je, o kterém ani nevím…“ Zde jsem ale měl na mysli, konkrétní modlitbu. Jednotlivec se konkrétně může modlit jen za jistý počet lidí, a zahrnout do ní i své nepřátele, snažit se nezapomenout na různé skupiny lidí atd. Ideál 1 Tm 1,9 asi je, aby se všichni křesťané konkrétně modlili za všechny lidi ve svém okolí, a tak modlitbou pokryli konkrétně všechny lidi světa bez výjimky, v univerzálním smyslu. Nemyslím, že je to proveditelné, ač biblicky žádoucí. Věřím, Michale, že mi rozumíte.

Omlouvám se, ať napíši cokoliv, tak se nikdy nebudu schopen přesně vyjádřit, jak to vnitřně chápu. Jsme nedokonalí a Pán Bůh čte naše srdce, ne naši padlou gramatiku a stylistiku.

Zdravím v Jeho svrchované milosti.

Váš

– Pavel Steiger –