Delší dobu jsme se společně toulali ve vzpomínkách exotickými zeměmi. Dnes, na rozdíl od minulých pořadů, začnu vzpomínkou na nedávné zážitky od nás. Vždy když někam vyrazíme, nevím, co si přivezeme. Naposledy to byla pořádná chřipka z Ostravy, ale popořádku. V Ostravě a v Havířově proběhla zajímavá výstava s názvem "Bible v proměnách času aneb od papyru k disketě". Tato výstavní expozice putuje Německem, Rakouskem, Švýcarskem a u příležitosti 400. výročí Bible kralické putovala také Českou republikou.

Výstava obsahovala přibližně 300 výstavních exponátů s doprovodnými texty, o vzniku písma až po moderní nosiče biblického textu. K zajímavostem výstavy patřily tabulky klínového písma, svitky Starého zákona, egyptský papyrus, svitky Tory, hebrejský Starý zákon, řecký Nový zákon, listy z prvních tištěných biblí, exponáty různých překladů, ale také nepromokavá Bible, eskymácká Bible, nejmenší Bible na světě na diapozitivu, slepecká Bible a ukázky biblických textů v 50 jazycích. Jedna část výstavy zachycovala biblickou tématiku v umění a ve sportu.

O výstavu byl velký zájem především z řad škol. Každý den procházely třídy starších žáků, jedna za druhou, aby vyslechly odborný výklad, který zajišťovali pořadatelé výstavy. Každý návštěvník odcházel z výstavy s balíčkem literatury. Kdo chtěl, mohl vyplnit anketu nebo zapsat své připomínky do návštěvní knihy. Zápisy z návštěvní knihy udělaly pořadatelům velkou radost. Většina návštěvníků děkovala za zajímavou a poučnou výstavu s odborným a zajímavým výkladem. Výstava zaujala nejen školní mládež, ale i starší generaci. Večer pokračoval program přednáškovým cyklem, který doplňoval biblickou tématiku celý týden.

Proč o této výstavě hovořím? Protože byla nejen zajímavá svým obsahem, ale také svým průběhem. Mimo večerní přednášky jsme měli příležitost hovořit ke čtyřem třídám po prohlídce výstavy. První skupinou byli sedmáci. Předem jsme byli upozorněni, že se jedná o třídu dětí, které budou reagovat asi jiným způsobem, než očekáváme. Jednalo se o děti většinou z rozvrácených rodin. Byli mezi nimi uživatelé drog a někteří z nich měli své první zkušenosti s rukou zákona pro násilnictví. Že to byli frajeři, jsme vyčetli i z odpovědí na otázky v dotazníku. Pánové se o otázky víry nezajímali, ale na dotaz, zda chtějí být v budoucnu kontaktováni, odpovídali svorně, že ano. V osobních údajích udávali domácí telefonní číslo s předčíslím 609 a následovalo číslo sexuálních služeb po telefonu. Navázat s žáky osobní kontakt a říci jim to nejdůležitější během půlhodinky byl téměř nadlidský úkol, ale byli jsme přímo ohromeni, jak pozorně naslouchali.

Pro většinu školáků to bylo první setkání s Biblí a křesťanstvím v životě. Bylo zcela očividné, že je téma zaujalo a mnozí z nich chtěli poznat více. Jedna z učitelek na konci našeho setkání žákům řekla: "Pamatujte si, že dnes jste měli příležitost slyšet jednu půlhodinu výkladu na téma Bible a křesťanská víra. Než opustíte 9. třídu, vyslechnete téměř 20 tisíc půlhodin výuky. Jedna půlhodina je zoufale málo, ale je důležité, abyste věděli, kam a na koho se můžete obrátit, budete-li chtít poznat více."

Mladí jen pomaličku rozvazovali a těžko hledali slova pro vyjádření myšlenek, které jim dosud na mysl nepřišly. Jedna z učitelek vyjádřila svůj vděk v knize návštěvníků následovně: "Děkujeme za velice zajímavou a poučnou výstavu. Je velice milé, že žáci, kteří jsou na počátku vstupu do života, mohou uvažovat nad jeho smyslem, krásou, pravdivostí a opravdovostí."

S lítostí musím konstatovat, že jen málo žáků může získat pozitivní informace o Bibli, o křesťanské víře ve školách. Jak málo příležitostí mají žáci, aby získali základní principy duchovního života, které následně ovlivňují hodnoty lidského chování a života. Obsah vzdělání, základního i vysokoškolského, je často zredukován jen na množství znalostí a informací. Vědění o životě, o různých rolích jedince ve společnosti, o zodpovědnosti za svůj život zůstává skryto v mlze pojmů a zmatených dojmů. Chaos v hlavě, absence morálky a banalizace citů otupuje duši mladého člověka. Mladí lidé marně hledají zkušeného průvodce, který by jim ukázal směr cesty. V metodice školní výchovy mají děti právo na chybu, na omyl a na vlastní cestu hledání. Mladickou bezduchost a prázdnotu vyplňuje kult zábavy a zničující sebelásky. Prázdnotu vyplňují drogy, alkohol a sebezničující deprese bezvýchodnosti. Neznají smysl života, nemají cíl a prožívají krizi osobní identity, protože jsou duchovně mrtví. Aby neumřeli nudou, žijí ve světě iluzí a umělých snů.

Současný způsob vzdělání ve své metodice nevychovává mladého člověka, který ví kdo je, kam jde a jaký má jeho život smysl. Číst a psát umí dnes u nás snad každý, ale ne všichni se naučili přemýšlet a své znalosti aplikovat. Životní názory vytváří zkratové informace o dění ve světě. Až na ojedinělé výjimky objektivní zpravodajství televizních a rozhlasových zpráv věnuje reportážní ilustraci méně než 40 vteřin. Naše mysl je bombardována útržkovitými údaji, které vidíme jen okem kamery a vnímáme velmi zúžený a chvilkový rozměr roviny života. Takové vnímání světa vychovává povrchního člověka. Člověku ani jiná cesta nezbývá, protože kvantita negativních událostí a jejich závažnost by citlivějšího jedince přivedla k zoufalství. Problémy se kupí a řešení nikdo nenabízí. Dříve byl člověk bezprostředně ovlivňován interakcí ve svém okolí. Mohl přemýšlet u práce, která nebyla intelektuálně vyčerpávající, mohl přemýšlet o každém novém poznatku, mohl hledat a zpracovávat nové informace prakticky, mohl o svých myšlenkách hovořit v kruhu své rodiny, sousedů, přátel. Dnešní člově odkojený televizí má nejen omezené vyjadřovací schopnosti, ale i myšlení. Umělý televizní jazyk mladistvých se často redukuje na vyjádření myšlenek pomocí neurčitého hýkání. Přesto lidé ve své duši touží po pravdě, lásce, po hezkém vztahu, po romantice, ale ve světě banalizace citů nachází jen poušť. Umělý svět zábavy ještě nikoho neuspokojil. Dnešní mladý člověk konzumuje stále větší dávky zábavy, touží skutečně někým "být" v bezrozměrném světě módních trendů, které na jedné straně vedou k sobeckému soustředění se na sebe a na druhé straně k masové stádnosti lidských smeček. Dnes a denně vidíme, jak arogance a zlo za hloupostí kráčí. Také se ptáte, kdo za tuto situaci může? Kdo jiný, než naše generace. 2. list Timoteovi, třetí kapitola a verše 1-5 nás uvede do dnešní reality:

Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.

Za zlo, které mezi námi je a narůstá, mohou všichni slušní, tolerantní a hodní lidé, kteří na Boha zapomněli, své děti vychovávají bez Božího vedení a proti zlu nebojují. Pokud i vy ve svém srdci cítíte nepokoj a nespokojenost sami se sebou, udělejte si chvilku času, vezměte Bibli, ten osobní dopis, který nabízí odpověď na každou životní situaci. Jen tam se dozvíme, jaký je smysl lidského života. Tato dobrá novina je důležitá pro každého z nás..