Posledně jsme si povídali, zdali je Bůh komunista, jak v rozhlase tvrdil jeden nešťastník postižený záplavou. Mnoho lidí si představuje Boha všelijak. Jsme lidé hříšní, zdeformovaní, proto naše představa o Bohu je také zdeformovaná. Všichni do posledního potřebujeme zachránit. Bez intimního propojení s Bohem jsme ztraceni, odděleni od Boha. Být oddělen od Boha je to nejhroznější, co nás může potkat, protože nám nezbývá nic, než se sytit sami sebou nebo ostatními lidmi. Představte si, že byste po 1.000, 5.000, 10.000, 1.000.000 let, a celou věčnost byli vy sami náplní vaší existence! Nebo že by tou náplní byli lidé třeba z vašeho činžáku! Ani nebudu tento ponorkový virus dál rozebírat. Co je samotka si ani neumíme představit, vždyť lidé ztrácí sami ze sebe na samotce příčetnost po několika měsících. Pro koho Bůh neexistuje dnes, pro toho Bůh nebude existovat ani na věčnosti. Každému se vyplní to, v co věří.

Podívejme se, kamarádi a kamarádky, o Koho přicházíme, jestliže nevložíme plnou důvěru v Pána Ježíše Krista. Bůh není nějaký bělovlasý a bělovousý starý pán na hranici senility, který přimhuřuje i šibalsky očka, u kterého nám ty rošťárny jaksi projdou. Musíme si ujasnit, Kdo Bůh opravdu je. Svatost Boha nás nemůže nezanechat v úžasu. Nedá se to ani slovy vyjádřit. Osobně Jeho neomezenou velikost pociťuji jako nemohoucí a zdrcující "úděs" v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Snad mi rozumíte. Pojďme a projednejme spolu, Kdo je to Bůh. Sami od sebe bychom nevěděli. Musíme do Písma, do Bible, ta nám to poví. Ať máme představu, Kdo nás miloval tak, že za nás zemřel na kříži a potrestal za naše provinění Sebe místo nás. Jestliže si uvědomíme Jeho velikost, potom Jeho akt lásky vůči nám nás musí naplnit ještě větším láskyplným a pokorným zděšením u Jeho nohou. Jestliže hříšník vidí Svatost, vždy přichází zděšení, jeho duše se scvrkne do nepopsatelné bázně. Petr nepotřeboval vidět ani Ježíše přicházejícího ve slávě blesků a hromobití. Petrovi stačily naplněné sítě rybami, které nahnal do sítí Pán Ježíš Kristus.

Když to Šimon Petr uviděl (tj. sítě plné ryb), padl Ježíšovi k nohám a řekl: "Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný." (Lukáš 5:8)

Střet hříchu se svatostí roztříští hříšné na padrť děsu. Podívejme se na hříšné nespasené světa, jak budou reagovat, až uzří tváří v tvář všemohoucího Svatého Boha:

a volali k horám a skalám: "Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým!" (Zjevení 6:16)

Rozdrcení horou se jim zdá únosnější, než Boží pohled! Vzpomínám si, že jako kluk, asi ve dvanácti letech, jsem četl knížku o panně Marii. Potom jsem se bál jít i do sklepa, aby se mi tam nezjevila. Řekl jsem to své mamince, a ta mne okamžitě odhalila. "Víš, Pavlíku, to je špatné svědomí. Kdybys jej měl čisté, mohl by ses z takové pocty jen těšit". Měla stoprocentní pravdu. Vzpomínám, jak jsem měl svědomí pošramocené, neboť jsem tehdy na půdě pokuřoval Detvy, krabička za korunu, Partyzánky krabička za korunu šedesát, a když jsme my kluci byli při penězích, tak dokonce i Lipy za celé dvě koruny desítka.

V jakém úžasu byl před Bohem Daniel? Poslouchejme:

Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu. Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk. Já Daniel jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu. Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu. Slyšel jsem zvuk jeho slov a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem. (Daniel 10:4-9)

Když Daniel uviděl a uslyšel Hospodina, tak se zhroutil do mrákot. Ostatní nic neviděli a zděšeně prchli. Opravdu, hříšnost a svatost jsou nemísitelné a nemohou žít vedle sebe. Takového Boha máme. Není to žádný dědoušek, ale Bůh, který je počátek a konec všeho, co je. Bůh je jenom a pouze jeden. Kdyby byli už jen dva bozi, oba by byli koneční, protože bychom jednoho museli omezit druhým. Museli bychom vědět, kde jeden začíná a druhý končí. Pak by i oba byli proměnliví. Kdo je potom stvořil, když by byli i časově omezení? Co na to Bible?

Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. (Deuteronomium 6:4)

Všichni bůžci a modly ve skutečnosti bozi nejsou a ani být nemohou. Faleš není pravda, a faleš existuje jen díky pravdě.

Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh. I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi, jakože je mnoho takových bohů a pánů, my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.(1. Korintským 8:4-6)

Bez pravdy by nemohly existovat lži, protože lež je deformace pravdy. Neexistuje-li pravda, neexistují ani lži. Co není, to se nedá zdeformovat. Falešnost jen dokazuje, že existuje pravost, skutečnost, tedy pravda. Kdo je to pravda? Kdo je život? Kdo je Bůh?

Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. (1. Janův 5:20)

Musíme pochopit, že naše duchovní znovuzrození, naše duchovní zmrtvýchvstání, nebo-li vzkříšení tkví v tom, že jsme vloženi do Pána Ježíše Krista, že jsme jím prosyceni jako okurka lákem, že jsme v Něm pokřtěni. A jsme-li v Kristu, potom jsme v tom pravém Bohu, jenž je Pravda a věčný život. Věčný život není časová kvantita, ale Boží osobní kvalita! Cožpak to za to nestojí, abychom v Něj vstoupili? Pak už nikdy nebudeme sami.

Bůh je pravdivý, pravý, žijící, existující Bůh. Není to žádná přeludná fata morgána:

Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému (1. Tesalonickým 1:9)

Skutečný Bůh, jak už opakujeme po sté, není žádný stařec tam někde nahoře! Pravý Bůh je nestárnoucí, věčný, proto časově neměnný, reálný Pán pánů a Král králů.

Avšak Hospodin je Bůh pravý. On je Bůh živý a Král věčný. Před jeho rozlícením se chvěje země, pronárody neobstojí před jeho hrozným hněvem. (Jermjáš 10:10)

Bůh je neomezený nejen časem, ale všemi ostatními vlastnostmi. Jeho bytostná dokonalost nemá hranic.

Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného, jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš? Její míra je delší než země, širší nežli moře. (Job 11:7-9)

Vše, co o Bohu víme, je jen to, co nám v Bibli zjevil. Z vlastního rozumu o Bohu nevymyslíme vůbec nic. Musíme už jednou a provždy pochopit, že jeho cesty jsou pro člověka nepochopitelné, pakliže nám je On nezjeví.

Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?" (Job 26:14)

Lidé, měli bychom si všichni uvědomit; na kříži za nás neumíral nějaký bezmocný dědeček. Na kříži umíral Ten, kdo udržoval pohromadě i kovovou vazbu železa, z kterého byly vyrobeny hřeby, jež zprobíjely Ježíšovy ruce a nohy. To podstoupil pro vás a pro mne. Požádejte Jej, aby vás přijal do svého království. Jeho království není z tohoto světa. Staňte se poddanými nebes. Staňte se poddanými Krále Boha. Buďte na tomto světě cizinci. Zve vás na večeři.

Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. (Zjevení 3:20)