Posledně jsme si probrali velmi pravděpodobnou možnost, že Ježíš byl pochován na konci středy, tedy těsně před naší 18. hodinou, a vstal z mrtvých za 72 hodin na konci soboty, tedy také těsně před naší 18. hodinou, po 18. hodině už následovala neděle, první den týdne. Můžete namítnout následujícím:

A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo. (Lukáš 24:21)

Učedníci tohle řekli v neděli a "už je to dnes třetí den, co se to stalo". Nebyl nakonec Ježíš ukřižován a pochován přece jenom v pátek? Záleží na tom, jak počítáme. Jestliže počítáme část dne jako celý, potom by mohli hovořit o pátku. Počítáme-li celý den, potom první den od pátku by byla sobota, druhý den neděle, a třetí den pondělí, ale učedníci diskutují v neděli. Tato metoda počítání neukazuje na pátek jako den ukřižování a pohřbení. Promysleme si to:

Tito dva učedníci na cestě do Emaus "rozmlouvali o tom všem, co se událo" (Lukáš 24:14).

Rozmluva byla o tom všem: O zatčení, výsleších, bičování, ukřižování, pohřbení, což se stalo do konce středy, do 18. hodiny večerní v den příprav; a dále, zapečetění a střežení hrobu, což se muselo stát až ve čtvrtek, po 18. hodině večerní, v den Paschy, jak dosvědčují následující verše.

Nazítří, "to je po přípravě na svátek" shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.' Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první." Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré." Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž. (Matouš 27:62-66)

Vím, kralická i ekumenická Bible hovoří, že jde o den "po pátku". Stačí se však podívat do řečtiny nebo anglických překladů a zjistíme, že pátek v této pasáži není vůbec zmíněn. Překlad "Nová smlouva" "po pátku" už správně přeložila "po přípravě na svátek". Takže vše, obzvláště římské zabezpečení hrobu, bylo zakončeno až ve čtvrtek, na velký svátek Hodu beránka, Paschu, kterému se také říkalo sabat. Tito dva učedníci v neděli jistě diskutovali o velekněžích, kteří namlouvali Pilátovi, že je Ježíš podvodník, a přiměli jej k zapečetění a střežení hrobu. Čtvrtek plus tři dny je neděle.

Protože Ježíš bylo ukřižován den před sobotou, tedy sabatem, je pochopitelné, proč mnoho křesťanů věří, že Ježíš byl ukřižován v pátek. Sobota, která následovala Ježíšovo ukřižování, však nebyl týdenní sabat, ale výroční sabat, jak potvrzuje Jan 19:14,31, a ta sobota padla toho roku na čtvrtek. Ježíš byl ukřižován a pochován na den příprav ve středu, ve čtvrtek byla sobota, sabat, Hod beránka, pátek byl všední den a v sobotu, ke konci týdenního sabatu, byl Ježíš přesně po třech dnech vzkříšen. Když si uvědomíme, že na ten týden připadly dvě soboty, dva sabaty, z nichž ta výroční padla na čtvrtek, potom pochopíme, jak mohl být Ježíš ukřižován před sobotou a v sobotu být vzkříšen a navíc být mimo tělo tři dny a tři noci, jak sám předpověděl. Porovnáme-li Marka 16:1 s Lukášem 23:56, obdržíme další důkaz, že na ten týden připadly dvě soboty, dva sabaty. Marek 16:1 říká:

Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. (Marek 16:1)

Tento verš říká, že ženy nakoupily masti, až když uplynula sobota. Lukáš 23:56 však zaznamenal, že ženy připravily vonné masti a v sobotu zachovaly klid:

Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.(Lukáš 23:56)

Marek říká, že ženy koupily masti po sobotě, Lukáš říká, že připravily masti před sobotou. Tento zdánlivý problém je hladce vyřešen, když přijmeme, že na ten týden připadly dvě soboty, sabaty. Kdo věří v páteční ukřižování, nikdy nevyřeší tento problém, a Bible potom obsahuje chyby. Bible je však neobsahuje, když jí věříme doslovně. Například, doslovný Ježíšův výrok, že Jeho tělo bude v hrobě 72 hodin.

Donald Grey Barnhouse řekl: "Osobně jsem nikdy nepochyboval, že v týdnu, v kterém byl náš Pán ukřižován, byly dvě soboty: sobotní sabat a sabat Hodu beránka, který připadl na čtvrtek. Židé spěchali s Jeho pohřbením po Jeho středečním ukřižování, a On byl pohřben plné tři dny a tři noci, nejméně 72 hodin." Barnhouse dále cituje důkazy ze svitků od Mrtvého moře, které určují poslední večeři na úterý. Všechny tradice se neztotožňují s pátečním ukřižováním. Barnhouse ještě uvádí jeden francouzský katolický časopis, kde se píše: "... starobylé křesťanské tradice, popsané v Didascalia Apostolorum, a Epiphanius a Victorinus z Pettau, který zemřel r. 304, uvádějí, že poslední večeře proběhla v úterý, a předepisuje středeční půst, protože Ježíš byl ve středu zatčen, ukřižován a pochován.

I katolická encyklopedie, která pevně stojí za pátečním ukřižováním, přiznává, že mezi mnohými, například Epiphanius, Lactantius, Wescott, Cassiodorus a Gregor z Toursu odmítají pátek jako den ukřižování Krista.

V knize "Biblické otázky odpovězeny" si W. L. Pettingill odpovídá: V který den byl náš Pán ukřižován? Je dokonale jasné, že den ukřižování byla středa. Průvodce Biblí vydán Oxfordskou universitou vysvětluje v dodatku 156, že Ježíš byl ukřižován ve středu.

Finis Dake komentoval Matouše 12:40 následovně: "Kristus byl mrtev po celé tři dny a tři noci. Byl položen do hrobu ve středu těsně před západem slunce a byl vzkříšen na konci soboty při západu slunce. Žádný biblický verš neříká, že byl pohřben v pátek při západu slunce, to by byl potom v hrobě jen jeden den a jednu noc."

Citace, které zde uvádíme, jsou obzvláště významné proto, že mužové, kteří je vyslovili, se většinou neztotožňovali s oficiálním stanoviskem své denominace. Tito lidé promluvili z přesvědčení, ne z prospěchu. Podobně R. A. Torrey, známý evangelista a děkan Biblického institutu, napsal r. 1907: Kvůli běžně přijaté církevní tradici, že Ježíš byl ukřižován v pátek ... a byl vzkříšen v neděli brzo ráno, mnozí čtenáři Bible se nemohou dopočítat, že interval mezi pozdním pátečním odpolednem a časným nedělním ránem trval tři dny a tři noci. Ať počítají jak počítají výsledek jsou dvě noci, jeden den a kousíček dne.

Řešení tohoto problému je jakoby nalezeno v tom, že "den a noc" je totéž co "den", a že starobylí Židé počítali i zlomek dne za celý den. Mnoho lidí s tímto řešením není spokojeno, a přiznávám se, že jsem jeden z mnoha.

Bible nikde neříká, že Ježíš byl ukřižován v pátek. Bible říká, že Ježíš byl ukřižován v den před sobotou, sabatem. Bible nám dokonce ani nedává možnost, abychom spekulovali, před kterou sobotou došlo k ukřižování. Určitě to nebylo před týdenním sabatem, sobotou, ale před výročním sabatem, Hodem beránka, Paschou, který padl na čtvrtek, a proto byl Ježíš ukřižován ve středu, Janovo evangelium je jasné.

Ježíš byl pohřben před západem slunce ve středu, po 72 hodinách byl vzkříšen při západu v sobotu. Když ženy navštívily hrob za úsvitu v neděli, nalezly jej prázdný.

V Bibli není nic, co by podepřelo páteční ukřižování, naopak, chceme-li zharmonizovat zdánlivě si odporující verše, pouze středeční ukřižování je sladí. Je až zarážející, kolik prorockých a starozákonních pasáží je naplněno a kolik zdánlivých protiřečení v evangeliích je vysvětleno v momentě, kdy přijmeme, že Ježíš zemřel a byl pohřben ve středu.