Verze pro tisk

Každý v životě je nejistý a nevěří, že dokáže vykonat to, co si předsevzal. Překonávání životních překážek se zdá těžké, zvláště tehdy, když naše nitro zachvátí stres, nebo „jen“ stále přítomná úzkost. Tehdy se cítíme zcela ochromeni, bez energie, bez radosti. Zjišťujeme, že to není svět kolem nás, který nám klade překážky, ale že jsme to my.

Je možné vybřednout z tohoto bludného kruhu úzkosti? Psychologové by zde uvedli jistě mnoho užitečných terapií, které člověku v těchto situacích pomáhají. Věřící člověk má však další, velmi účinnou pomoc a to je víra. Víra nás může vyvést z malomyslnosti, úzkosti i z depresivních myšlenek.

Zde se však ptáme, proč v některých případech člověk, který je věřící, nenalézá útěchu ve víře? Je to proto, že strach ho prostoupil natolik, že nedokáže přijímat pomoc, kterou mu Bůh neustále nabízí. Důležité je uvolnit se a otevřít se milující Boží náruči.

  • Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ (1Pt 5,7)

I když se naše situace může zdát bezvýchodná, pokud se dáme vést Bohem, prohlédneme a nalezneme to správné řešení. Mnohdy to však může trvat dlouhou dobu a my ztrácíme naději. V takových chvílích je dobré zamyslet se nad naším dosavadním životem, nad situacemi, které se nám zdály být bezvýchodné, ale nakonec, když jsme se na ně zpětně podívali, viděli jsme stopy Boží lásky a Božího vedení. Z těchto těžkých chvil v životě je dobré poučit se a chválit Boha za to, jak nás vychovává a jak díky těmto zkouškám můžeme růst k plnosti našeho lidství.

Úzkost svazuje, je protikladem láskyplného přijímání. Je to jed, jenž ničí naše životy. Zbavme se těchto pout a začněme žít, žít s Bohem a pro Boha.

  • Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy. (2 Timoteovi 1,7)

– ThDr. Ladislava Marešová –