Mohla by být pravda, že mnozí z našich posluchačů, kteří nás poslouchají každý týden, dokonce i mnozí naši členové, nejsou spaseni?

Langston Hughes:

Westley a já jsme byli obklopeni sestrami a služebníky ponořenými v modlitbách. V místnosti bylo velmi horko a připozdívalo se. Westley mi nakonec pošeptal: „... Už jsem unavený z toho sezení tady. Pojď, vstaneme a necháme se spasit.“ A tak vstal a byl spasen.

Potom jsem zůstal na lavici truchlících sám. Přišla moje teta, klekla si vedle mě a plakala, zatímco modlitby a píseň naplňovaly malý kostel a vířily kolem mě. Celé shromáždění se za mě modlilo mocným naříkavým hlasem. A já jsem čekal poklidně na Ježíše, čekal a čekal, ale On nepřišel. Chtěl jsem ho uvidět, ale nic se se mnou nestalo. Nic! Chtěl jsem, aby se se mnou něco stalo, ale nestalo se nic...

Bůh neranil Westleyho mrtvicí za to, že bral jeho jméno nadarmo nebo za to, že lhal v kostele. A tak jsem se rozhodl, že si ušetřím další potíže a budu také lhát, že Ježíš přišel. Zvednu se a budu spasen.

A tak jsem vstal.

Když mě viděli se zvedat, propukla celá místnost v jásot. Vlny radosti zachvátily celý prostor. Ženy vyskakovaly do vzduchu.

Proč bych měl plýtvat časem a pokoušet se vyřešit problém, který je nevyhnutelný (falešné obrácení)? Zkušenost Langstona Hughese je, obávám se, zkušeností tisíců, dokonce milionů lidí na celém světě.

Je to vážný problém.

1         Boží plán

Bůh má ústřední záměr – oslavit se skrze lidi. Všichni lidé na zemi budou požehnáni (Genesis 12). Božím plánem je nechat se poznat všem národům – prostřednictvím Krista, a konkrétně prostřednictvím církve. Raná církev zakládala sbory. Pokračovali v Božím plánu pracovat skrze lidi. Jeho lid je prostředkem, jenž mu přináší slávu  - takové je schéma od Genesis až po Zjevení. Pastoři, nacházíte se v samém středu Boží existence.

2         Problém

Boží lidé nebyli věrní. Místo uctívání Božího jména se zapletli s okolními národy, přijali jejich zvyky a klaněli se jejich modlám (Žalm 106).

Problémem není jen občasné pokrytectví, ale systémy, které, zdá se, produkují ne jednotlivce, ale celá shromáždění, která jsou typická ne svatostí, ale světskostí.

2.1       Problém podvedených jednotlivců

Zůstat podvedeným neznamená mít lásku k lidem.

2.2       Problém lásky v církvi

Dělá naše životy pospolu méně radostnými a odpouštějícími. Židům 13:17 říká, že bychom měli vnášet do života našich vůdců radost. Ne však tím, že se sbor stále více připodobňuje světu.

2.3       Svědectví církve národům je podvraceno

Když se staneme součástí světa, nebude mít na nás svět už žádné otázky. Pokud naše slova a činy nejsou pravdivé, světlo světa hasne. Naděje mizí.

2.4       Nejhorší je, že Boží jméno je hanobeno

Pavel pokládá korintskému sboru otázku na tělo: „Je Kristus rozdělen?“ (1. Kor 1:13). Místní sbor je utvořen tak, aby odrážel Krista. Odráží svatost a láska sboru Boží svatost a lásku tak, aby byl Bůh oslaven mezi národy?Pokud budujeme sbory, které jen předstírají Boží charakter, jdeme proti Bohu.

3         Zdroj problému

Proč existuje tolik sborů, které neprokazují ovoce Ducha? Které neprožily znovuzrození?

Musíme začít sami u sebe.

3.1       Učitelé

Existuje příliš mnoho varování před falešnými učiteli, než abychom je tady mohli všechny vypsat. Psali je Pavel, Petr, Jan.

• „Nebuďte mnozí učiteli ...“ (Jakub 3:1)
• „Dávej si pozor sám na sebe a na učení. V tom setrvávej. Neboť budeš-li to činit, zachráníš jak sám sebe, tak ty, kdo tě poslouchají.“ (1. Tim 4:16)

3.2       Učení

Můžeme učit špatné věci s katastrofálními následky. Spásná víra přichází jen skrze slyšení evangelia (Řím 10). Co způsobí falešné učení? Lidé ho nebudou ignorovat. Přivede lidi k obrácení – falešnému obrácení.

Při pročítání NZ narazíte na pět souhrnných pravd, které jsou v současnosti opět, a už za novozákonních časů byly, překrucovány – je proto nutné, abychom si je vyjasnili:

• Přichází Boží soud (2. Petr 3). Můžete celkem snadno naplnit sbor lidmi, kteří následují své vlastní zlé touhy. Vyhýbat se učení o peklu je jen krůček od úplného popření jeho existence.
• Budeme souzeni Bohem.To se netýká jen někoho. Potřebujeme pocítit svou vlastní bezmocnost. Bůh je dobrý a my ne. Musíme pochopit a jasně vyučovat náš přirozený stav a neschopnost – milujeme více tmu než světlo. To nás uchrání od názoru, že pokud se něčím budeme dostatečně zabývat, budeme v tom úspěšní. Zamysleme se nad Ezechielem 3. Nepopírejte nebo nezlehčujte přirozenou lidskou ztracenost. My si nemůžeme něco zasloužit – Někdo Jiný to zasloužil za nás. Ten, kdo zlehčuje hřích, zlehčuje i Spasitele.
• Naše jediná naděje je v Kristu. Musíme důvěřovat v Krista – kým je a co udělal. Nemůžeme být obráceni skrze naše vlastní skutky. Tělesné vzkříšení je důležitou součástí naší zprávy. Bez Kristovy osoby a díla můžete vyrábět „obrácené“, ale neutvoříte z nich křesťanský sbor. Pokud to napravíme, pohoršíme a přitáhneme všechny správné lidi. Jen opravdoví obrácení reagují na pravdu o Ježíši Kristu.
• V tomto životě nevidíme plnost našeho spasení. Kristova smrt a vzkříšení zajišťují odpuštění – není však pravda, že spasení bylo zamýšleno hlavně pro tento život. Existuje požehnaná naděje – slavné zjevení. „Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí.“ (1. Kor 15:19) Toužit po zdraví a štěstí není to samé jako činit pokání. Potřebujeme vidět Krista jako někoho vzácnějšího než všechny poklady světa.
• Ohledně našeho vztahu s Bohem jsme schopni obelhat sami sebe i ostatní. V naší kultuře je to považováno jako kontra-intuitivní, ale v Bibli to stojí zcela jasně. Prosím, vyučujte to! Jak by vaše shromáždění rozumělo 2. Korintským 13:5: „Sami sebe zkoušejte, jste-li ve víře, sami sebe zkoumejte. Či nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? Ledaže byste byli neosvědčení.“

Vyučujete nově obrácené ve vašem sboru těmto pěti pravdám? Rozumějí těmto záležitostem? Pokud vynecháváme jen jedinou z této pětice, může docházet k falešnému obrácení. A falešní obrácení si najímají falešné učitele. Falešní obrácení a falešní učitelé žijí v symbióze.

3.3       Život

• „Dávej si pozor sám na sebe...“ Špatný způsob života může být stejně tak zničující jako falešné učení.

Tři časté chyby:

• Prezentovat církev jako místo, kde nejde o svatost. Nesvatost bují ve sborech bez odpovědnosti. Musíme být motivováni Boží láskou, která je opakem lásky tohoto světa. Židům 12:14: „Usilujte o ... posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána.“ Je lákavé prezentovat církev jako někoho, kdo toleruje všechen hřích – i ty, z nichž lidé nečinili pokání.
• Prezentovat církev jako místo, kde se nevyskytuje utrpení. Všichni se chceme vyhnout chudobě a nemocem, to však nemůže být naším konečným cílem, jinak bychom uvedli ostatní do omylu ohledně důvodu, ze kterého nás Bůh zachraňuje. Opravdové křesťanství nás povolá k utrpení. Kazatelé evangelia zdraví a prosperity jsou falešnými učiteli. Také se sami sebe musíme ptát, zda nekážeme jemnější verze takového evangelia. Chováme se tak, jako kdyby měl zdravý sbor charakter triumfalismu? Jak se ptá Carl Trueman  ve svém vynikajícím článku: „Co zpívají nešťastní křesťané?“. Mnoho nevěřících mi říká, že jim sbory empaticky nenaslouchají, ale naznačují, že se nejprve musíš stát součástí Klubu šťastných, aby ses dostal blíž. Pokud chcete přivést do svého sboru velký počet „padělaných“ křesťanů, říkejte jim, že zvedat denně svůj kříž je jen pro ty, kdo si při objednávce duchovního pokrmu řekli o extra velkou porci.
• Prezentovat sbor jako místo, kde není třeba lásky. Někdy jsem nucen říkat: „Třeba nejsi křesťan.“, a to mladíkům, kteří tak rádi čtou puritánské autory, ale vstát brzy, aby pomohli 90tiletému muži do sboru – to ne.  Démoni jsou velcí teologové. Potřebujeme lásku. „My víme, že jsme přešli ze smrti do života, neboť milujeme bratry; kdo nemiluje bratra, zůstává ve smrti.“ (1. Jan 3:14). Musíme milovat – nedokonale, ale opravdově. Potřebujeme skutečné křesťany, kteří se vydávají jedni druhým. Opravdová láska naplněná autoritou, laskavostí, schopností napomínat, osobní obětí a moudrostí – ta je povzbudivá, dokonce šokující. Mnohé to odradí. A mnohé to přitáhne.

Podělím se zde o evangelium s těmi, kdo patří do T4G a nejsou věřícími.

Několik praktických návrhů

• Stále evangelizuj. Spurgeon řekl, aby se evangelizovalo „s jistotou a dobře.“ Spurgeon také řekl: „Nepočítejte své ryby, dokud nejsou ugrilované, ani nesčítejte své obrácené, dokud jste je nevyzkoušeli a nezkusili. Tento postup možná vaši práci zpomalí, bude však, bratři, o to jistější. Dělejte svou práci s jistotou a dobře, aby vaši následovníci nemuseli prohlásit, že pro ně bylo daleko těžší vyčistit sbor od lidí, kteří neměli být nikdy přijati, než bylo pro vás je přijmout.“
• Neustále pečujte o své ovečky. Spurgeon: „Jsem zaměstnán svým prostým způsobem, stejně jako byl pan Srdnatý za dnů Bunyana. Nesrovnávám se s tímto šampiónem, ale nacházím se na stejné úrovni činností. Zabývám secestami jednotlivých osob do nebe. Je se mnou nyní i milý stařec Poctivý. Jsem rád, že je stále naživu a aktivní. Tady jeKristiána a tady její děti. Je to moje práce - zabíjet draky jak nejlépe dovedu, odřezávat hlavy obrům a vést dále bázlivé a třesoucí se. Často se obávám, že některé z těch chudinek ztratím. Bolí mě kvůli nim srdce, ale díky Boží milosti a vaší laskavé a štědré pomoci, která se ukazuje v tom, jak se jeden o druhého staráte, doufám, že se všichni dostaneme bezpečně ke břehu řeky. S kolika jsem se jen musel rozloučit! Stojím na kraji a slyším je zpívat uprostřed proudu a téměř vidím ty zářivé muže, jak je vedou nahoru, skrze brány do nebeského města.“ Nezapomeňte, že vás Bůh povolal k velké roli v životě lidí.
• Nezapomeňte, že budete Bohu vydávat počet. To, k čemu se chystá, je něco obrovského a nádherného. Skotský pastor 19. století John Brown: „Znám marnivost tvého srdce a že máš pocit zahanbení, protože tvé shromáždění je velmi malé v porovnání s těmi kolem. Buď si však jist slovem starého muže, že až za ně vydáš Pánu Ježíši počet u Jeho soudné stolice, pomyslíš si, že jsi měl dost.“