• „Ponížil se.“ (Fp 2,8)

Ježíš je skvělý učitel „pokory srdce“. Denně se od něj potřebujeme učit. Podívejte se na Mistra, jak vezme plátno a omývá nohy svým učedníkům! Následovníci Krista, nechcete se také pokořit? Pohleďte na něj jako na služebníka služebníků – a jistě nemůžete být pyšní!

„Ponížil se.“ – Není snad tato věta shrnutím jeho pozemského života? Copak zde na zemi neodložil nejprve roucho cti a potom další, dokud nebyl nahý přibit na kříž? Nevyprázdnil tam sám sebe? Neprolil tam svou drahocennou krev a s ní svůj život, když vydal sám sebe za nás všechny? Byl na tom tak bídně, že ho museli položit do vypůjčeného hrobu.

Jak hluboko se snížil náš drahý Vykupitel! Jak bychom tedy mohli být pyšní?

Postavte se u paty kříže a spočítejte šarlatové kapky, kterými jste byli očištěni. Pohleďte na korunu z trnů a jeho zbičovaná záda, která stále mokvají karmínovým proudem krve. Pohleďte na jeho ruce a nohy, které se vydaly surovému železu, a na něj celého vysmívaného a opovrhovaného. Pohleďte na hořkost, bolest a smrtelnou úzkost hlubokého zármutku, která se zračí na jeho zjevu. Slyšte ten mrazivý výkřik: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

Pokud jste nepadli na zem před tímto křížem, dodneška jste tomu neporozuměli! Pokud nejste pokorní v přítomnosti Spasitele, který snímá hříchy, neznáte ho. Byli jste tak ztraceni, že vás nemohlo zachránit nic jiného než oběť Božího jednorozeného Syna. Přemýšlejte o tom, a až se k vám Ježíš skloní, padněte pokorně k jeho nohám.

Pochopení Kristovy úžasné a obětavé lásky má mnohem větší moc nás pokořit než vědomí vlastní viny. Kéž nás Pán v našem rozjímání vede na Golgotu. Naše okázalá pýcha vezme za své a nahradí ji pokora toho, který hodně miluje, protože mu bylo mnoho odpuštěno.

Pýcha nemůže žít pod křížem!

Sedněme si pod kříž a učme se od něj.

Potom vstaňme a žijme to, co jsme se naučili.

Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. (Mt 11,29)