Pokud tedy mají být sny platné i dnes, musí být spojeny s hlásáním evangelia. Jakékoli nahrazení evangelia sny podkopává samotnou podstatu spasení, kterou Bůh zjevil v Písmu.

Každou zkušenost, se kterou se dnes setkáváme ať už osobně, nebo na základě svědectví, musíme prověřovat Písmem (1J 4,1–6). Jestli Nový zákon něčemu učí, pak tomu, že podstatou duchovního boje je boj o srdce a mysl těch, kteří přišli do styku s evangeliem. Existují však i takové doby a místa, kdy evangelium vstupuje do určité oblasti poprvé, a právě tam se objevují mnohá svědectví o snech. Co tedy Písmo říká o snech dnes?

Nejjasnější výpovědí se zdá být svědectví o opatrnosti (viz Ju 8 ČSP). Nicméně pokud Bůh ve světě působí (což působí) a Kristus volá své ovce k sobě (což volá) a Duch svrchovaně připravuje srdce a životy, aby slyšely evangelium (což připravuje), pak je pravděpodobné, že sny, které samy o sobě nejsou spásné, mohou hrát roli v přípravě lidí na evangelium a jejich spasení.

Nejpřínosnějším článkem, který jsem k této otázce četl, je článek Darrena Carlsona, prezidenta a zakladatele Training Leaders International. V článku „Když muslimové sní o Ježíši“ opatrně potvrzuje sny, které se vyskytují mezi muslimy, s nimiž se setkal. Správně bere v úvahu falešné zázraky, které může vytvářet satan, a poukazuje na ovoce evangelia, které nepřišlo jen díky snům, ale díky snům jako součásti Božího spasení skrze evangelium.

S takovýmto Písmem zušlechtěným přístupem k otázce snů nabízím sedm rad, jak bychom dnes měli o snech uvažovat.

1. POTVRĎTE AKTIVNÍ BOŽÍ PROZŘETELNOST VE SVĚTĚ

Křesťanství není deistické náboženství. Věříme, jak o tom svědčí Písmo, že Bůh je ve světě přítomen a je všemohoucí. Písmo svědčí o tom, že Bůh v minulosti používal sny, a tak je možné, že sny mohou nespasitelným způsobem opět hrát roli při přípravě lidí na evangelium.

2. POTVRĎTE NEZBYTNOST PÍSMA

I kdyby hrály sny určitou roli ve spasení, samy o sobě ke spasení nestačí. Písmo učí, že víra je ze slyšení slova Kristova (Ř 10,17 ČSP), znovuzrození přichází skrze slovo pravdy (Jk 1,18). Sen tedy ke spasení nestačí.

Duch inspiroval slovo, a právě skrze něj udílí život (1Te 1,5). Podobně vydává Duch svědectví o Kristu, a proto nemůže spasit, aniž by bylo hlásáno evangelium. Pokud tedy mají být sny platné i dnes, musí být spojeny s hlásáním evangelia. Jakékoli nahrazení evangelia sny podkopává samotnou podstatu spasení, kterou zjevil Bůh v Písmu.

3. ZDŮRAZNĚTE DOSTATEČNOST PÍSMA

Bůh si nikdy neprotiřečí. Pokud tedy Bible učí o nezbytnosti evangelia, budou pravé sny přípravou na evangelium (nebo možná jeho připomenutím). Způsob, jakým Bůh působí na mysl, jen dokazuje jeho úžasnou prozřetelnost. Luke Short si vzpomněl na evangelium, které slyšel před 85 lety, a byl spasen. Na Shortově obrácení se jistě podílel Duch svatý, ale doba mezi slyšením Slova a přijetím života byla dlouhá osm desetiletí.

Mohlo se něco takového stát ve snu? Jistě. Co se však dít nemůže, je to, že by muž nebo žena nalezli spasení bez poznání pravého evangelia. Jak se totiž píše v Římanům 10,17:

Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. (ČSP)

Bez slyšení evangelia nemůže být ztracený nalezen, mrtvý nemůže být vzkříšen a hříšník nemůže být spasen.

4. POSUZUJTE SEN PODLE JEHO OVOCE

Platnost snu, jak tvrdí Carlson, se potvrdí jeho ovocem. Pokud sen vede k víře v Krista, k utrpení pro tuto víru, k touze po Slově a k duchovním plodům, které potvrzují pokání, existuje silný důkaz božského původu snu. Pokud však sen vede k dalším spekulacím, nezájmu o Slovo nebo k odloučení od církve, je jeho původ stejně jasný.

V 2. Korintským 11,14 se hovoří o satanovi, který se převléká za anděla světla. A slavná vidění, která popisují mnozí snící, by mohla odpovídat tomuto popisu. Avšak i tehdy, jsou­‑li sny skutečně od Pána, existuje možnost, že by se satan pokusil hledající zmást falešnými viděními. Jak Carlson uzavírá:

„Tam, kde koná své dílo Duch svatý, satan překrucuje a odvádí pozornost. Můžeme se však radovat z mocného Božího působení ve světě a věřit, že zvěstované evangelium je dostatečné pro záchranu hříšníků.“

Když jsem přemýšlel o legitimitě těchto snů, přitahovaly mě texty jako Matouš 12,22–36, kde byla zpochybněna platnost Ježíšovy vlastní služby. Vyháněl by satan satana? Poskytl by satan sny plné Písma, které ukazují na Ježíše a které nakonec vedou k obrácení a čistotě? O tom pochybuji. Duch je stále v pohybu a zachraňuje svůj lid ze všech národů. Satan se samozřejmě snaží útočit a zamlžovat skutečnost, ale to by nás mělo přimět k rozlišování, ne k zavrhování.

Skutečnou zkouškou těchto snů je výsledné ovoce.

5. TRVEJTE NA TĚLESNÉM NANEBEVSTOUPENÍ KRISTA

Potvrzujeme­‑li vše, čemu učí Písmo, musíme mít na paměti, že ve viděních Ježíše se fyzické tělo Krista nachází v nebi. Steve Wellum, autor knihy „God the Son Incarnate“ (Bůh vtělený Syn), v osobní korespondenci moudře poznamenal:

„Pokud tito snící tvrdí, že se jim zjevuje Ježíš, považuji to za problematické. Při nanebevstoupení vzal Ježíš svou lidskou přirozenost z této sféry [tj. ze země] a tělesně se nevrátí dříve, než bude konec. Pokud jde o anděly, je to něco jiného, ale nechápu, jak může být Kristus skutečně přítomen jinak než v podobě nějaké vize.“

To je nanejvýš důležité. Zatímco andělé sloužící vyvoleným (Žd 1,14) jsou jedna věc, tvrzení o tělesné přítomnosti Krista je věc druhá. Pro úplnost můžeme říct, že Ježíš se po nanebevstoupení skutečně zjevil Pavlovi ve Skutcích 9 a Jan viděl v 1. kapitole Zjevení slavného Krista, jak stojí uprostřed svých sedmi svícnů (tj. sedmi církví). Tyto opačné příklady však nepřebíjejí tvrzení o Kristově fyzické přítomnosti v nebi.

6. NORMATIVNÍ VZOR BOŽÍHO ZJEVENÍ JE PROSTŘEDNICTVÍM DUCHA A NEVĚSTY

Když budeme i nadále svou odpověď opírat o Kristovo nanebevstoupení, je třeba připomenout, že Nový zákon často zmiňuje, jak Ježíš mluví ke svým ovcím (J 10,26–28) a káže evangelium církvi (Ef 2,17). Přesto je ve Zjevení 22,17 zaznamenáno, že jsou to Duch a Nevěsta, kdo světu sdělují Kristovo pozvání. Jak vysvětluje Boží slovo, normativní způsob komunikace se děje prostřednictvím Duchem naplněné církve.

3. kapitola listu Efezským naznačuje, že církev je Boží moudrostí a také lidem, jemuž bylo svěřeno poslání přinášet evangelium národům. Pokud sny slouží k přípravě cesty pro evangelium, pak je pro ně v rozdílení Boží milosti místo. Pokud by však vytvořily alternativní cestu spasení, pak je třeba je odmítnout, nikoli přijmout.

7. PO ŘÁDNÉM ZHODNOCENÍ ŽASNĚTE NAD TÍM, JAK BŮH PŘIVÁDÍ LIDI K SOBĚ

A konečně, pokud tyto sny skutečně přinášejí dobré ovoce založené na víře v evangelium a ovoce, které přichází z Ducha Kristova, pokud posilují důvěru v Bibli, a ne chuť ke spekulacím a dalším snům, pokud trvají na tom, že Kristus sedí ve slávě po Boží pravici, a slouží jako prostředek Kristovy prozřetelné vlády ve světě, co pak můžeme dělat jiného než žasnout?

Bůh skutečně působí ve světě, aby k sobě přivedl svůj lid. Když se ohlédneme do minulosti, společným svědectvím křesťanů je, jak Bůh prozřetelně naplánoval události v našich životech, aby nás zachránil a posvětil. Někdy jsou křesťané ve svých popisech nepřesní a běžné prostředky Boží prozřetelnosti popisují kvazi zázračným jazykem.

BŮH POKRAČUJE V PRÁCI

Přesto je naprosto jisté, že Bůh působí ve prospěch svého lidu, a po zvážení uvedených biblicko­‑teologických podmínek, které jsou žádoucí, můžeme vidět, jak Bůh působil a nadále působí prostřednictvím snů, aby připravil svůj lid k víře v evangelium. Za toto spasení v Kristu můžeme vzdát veškerou slávu Bohu – ať už zahrnuje sen, nebo ne.

přeložila Julie Petrecká z webu www.equip.sbts.edu