Jak mohu poznat, že evangelium není žádné náboženství, nýbrž že má původ od Boha?

V otázce pravdivosti nám mohou pomoci některé markantní rozdíly mezi náboženstvími a evangeliem.

1. Ve všech náboženstvích se člověk sám pokouší, aby se dostal k Bohu, ale žádný hledající nemůže po pravdě prohlásit: "Nalezl jsem osobní vztah k Bohu, mám pokoj v srdci, moje vina je odpuštěna, mám jistotu věčného života." V evangeliu Ježíše Krista se k nám obrací Bůh sám. Křížem překlenuje propast hříchu a dává nám vykoupení. Kdo ho přijme, může dosvědčit: "Jsem jist, že smrt ani život ... nemůže nás odloučit od lásky Boží" (Ř 8,38-39).

2. Prorocká ohlášení o dárci spasení ve Starém zákonu (např. Gn 3,15; Nu 24,17; Iz 11,1-2; Iz 7,14) se doslovně splnila. Žádné náboženství nemá takováto proroctví, která byla ohlášena a splnila se.

3. Bůh všechna náboženství odsoudil jako modloslužbu a čarodějství (1. K 6,9-10; Ga 5,19-21; Zj 21,8) a jako zachránce autorizoval jedině Ježíše: "To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte" (Mt 17,5).

4. Bůh verifikoval (prohlásil za platnou) oběť Ježíše Krista tím, že ho vzkřísil z mrtvých (Ř 4,24-25). Je to jediný hrob světových dějin, který zůstal prázdný: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen" (Lk 24,5-6). Všichni zemřelí zakladatelé náboženství zůstali v hrobě.

5. Ve všech náboženstvích se člověk snaží vykoupit se svým jednáním. Naproti tomu evangelium je skutkem Božím. K dílu vykoupení na Golgotě nemůže člověk ničím přispět: Bylo za nás draze zaplaceno (1 K 6,20).

6. V žádném náboženství neopouští Bůh nebe, aby člověka zachránil. V Ježíši Kristu se Bůh stal člověkem: "A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy" (J 1,14).

- Ukázka z knihy "Otázky" - Werner Gitt