Nedávno jsem kázal v církvi, která mě přijala s pozoruhodnou péčí, a to mě vedlo k přemýšlení o tom, jak církev, která zve kazatele, ho může přijmout stejně, jako jsem to zakusil já. Přemýšlel jsem také o tom, co by mělo být cílem hostujícího kazatele. Zkoumejte následující myšlenky kriticky a s použitím zdravého selského rozumu.

1. Nejsi zde proto, abys na ně udělal dojem. Jsi zde proto, abys jim pomohl.

2. Nejsi zde proto, abys zastínil jejich vlastního pastora. Jsi tu proto, abys jim pomohl.

3. Nejsi zde proto, aby sis vydělal něco navíc. Jsi tu proto, abys jim pomohl.

4. Podle svých časových možností se snažte připravit něco čerstvého. Nevytáhněte jenom nějaké své starší kázání – pokuste se připravit něco nového i tehdy, pokud jste přímo vyzváni k tomu, abyste použili nějaké své starší kázání, nebo i tehdy, když jste v časovém presu. Je těžší připravit čerstvou zprávu. Ale je to mnohem zábavnější, silnější, smysluplnější, méně mechanické pro vás, a především, myslím, více budující pro posluchače.

5. Každá církev má svou vlastní teologii, své vlastní étos, a svůj vlastní pohled na kázání. Kažte evangelium. Nesnažte se o povzbuzující řeči. Nesnažte se radit. Prostě jim řekněte, proč Ježíš je lepší, než si myslí. Připravte své poselství s texty Lukáše 24,27, Jana 5,39 a Skutků 20,24 přilepenými k notebooku. Ať se děje cokoliv, dejte jim kyslík evangelia. Nechte je znovu dýchat.

6. Nejste zde proto, abyste měnili jejich sbor, ať již v otázce struktury nebo teologie. Dokonce ani tehdy, když to potřebují. Ani nenaznačujte. To není role hodnocení kazatele. Jste zde proto, abyste je povzbudili a budovali v těch věcech, na kterých se spolu shodnete. Pokud se na podstatných věcech neshodnete, odmítněte pozvání.

7. Neříkejte ano z povinnosti (je těžké kázat milost, která vychází ze zákonictví), nebo proto, že si myslíte, že už možná nikdy nedostanete další příležitost zde kázat (pokud Bůh chce, abyste tu kázal, otevřu vám dveře), nebo proto, že pokud tu nebudete kázat, budou mimo (nebudou). Řekněte ano, pokud budete mít čas se dobře připravit. Pokládejte pozvání za výsadu, kterou využijete v důvěře v Boží Slovo a nikoliv ve své schopnosti.

8. Ať už budete souhlasit s pozváním nebo ne, poděkujte jim za milé pozvání. Nezasloužili jste si ho.

9. Nesnažte se je kárat. Je čas pro určitý druh pokárání, například když musí být s láskou konfrontována nezralost (jako třeba v 1K 4). Ale ne od hostujícího kazatele.

10. Jak Calvin Miller nedávno napsal, je stejně důležité znát svůj kontext, jako svůj text. Snažte se zjistit co nejvíce o historii, zejména nedávné, tohoto sboru.

11. Když odjíždíte, pamatujte na dvě věci: (1) nejste tak velký kazatel, jak si myslíte, že jste, a (2) vaše kázání je účinnější, než si myslíte, že je.

 

http://dogmadoxa.blogspot.cz/2012/11/thoughts-for-guest-preachers-and.html