Scházíme se již k šestému pokračování o Boží absolutní svrchovanosti v Jeho prozřetelnosti. Musím přiznat, mne že tyto pořady vzdělávají více než kterékoliv jiné, které jsem doposud během posledních deseti let připravoval. Uvědomuji si totiž, i když jen v nepatrné míře, Svatost a svrchovanost Boha. Tím je moje svrchovanost, vlastní zásluhy v podstatě anulována. Moje svrchovanost vězí jen v tom, že si svobodně mohu zvolit zlo. Dobro už ne. Veršů je mnoho, a jistě se na ně v blízké budoucnosti podíváme. Tak tedy.

V minulých pořadech jsme si vyjmenovali šest základních principů, které potvrzují Boží svrchovanost a absolutní suverenitu ve světě viditelném i neviditelném. Zde jsou:

I. Bůh má pro svět Svůj jednoznačný plán a záměr.

II. Bůh má všechno pod Svým svrchovaným dohledem a vše spojitě ovládá a řídí tak, aby celé stvoření dovedl k plánovanému záměru, který prozřetelně předurčil.

III. Každý, tedy i Ďábel, pracuje podle Božích instrukcí, aby vše, podle Jeho plánu a záměru, spělo k Jeho prozřetelně ustanovenému cíli.

IV. Bůh trestá i ty, které sám používá, aby i jejich zvrácené dílo optimálně přispělo k dosažení Božího záměru.

V. Všechno je od Boha, ale Ďábel je agentem, podněcovatelem všeho zla.

VI. Ačkoliv všechny nemoci a utrpení jsou součástí Božího záměru a jsou plně pod jeho kontrolou, neznamená to, že jsou všechny nutně Božím trestem za jistý specifický hřích.

Dnes se tedy rozpovídáme o čtvrtém principu svrchovanosti Boha, jenž stvrzuje Boží absolutní svrchovanost. Tedy,

IV. Bůh trestá ty, které sám používá, aby i jejich zvrácené dílo optimálně přispělo k dosažení Božího záměru.

Ano, Bůh trestá ty, které používá k tomu, aby dosáhl svého cíle, Božího Království. Již jsme si tento princip v minulých pořadech částečně naznačili. Jedná se samozřejmě o ty, kteří Bohu pomohli z pozice zlého motivu, aniž by měli na mysli Boží slávu. Nejkřiklavější příklad je Satan. Ten navedl Židy i pohany, aby ukřižovali Ježíše Krista. Jeho motivem však nebylo spasení hříšníků, to byl Boží předurčený motiv; Satanův motiv bylo otevřené nepřátelství vůči Bohu. Přesto, nevědomky vykonal práci, která Boha neskonale a maximálně oslavila. Satan ale za práci, která nejvíce oslavila Boha, nebude nejvíce odměněn, ale nejvíce potrestán! Tento princip svrchovanosti Boha je nejobtížnější k přijetí, ale je zřejmý. Vše si ještě podrobněji vysvětlíme. I výsledné dobro nezachrání toho, kdo měl zlý úmysl. Podívejme se znovu na Izajáše:

Nejprve si zopakujme, jak Bůh na Židy seslal pohromu, která byla ztělesněná v Asýrii. Asýrie nevědomky vykonávala Boží záměr, jenž byl - potrestání Židů. Bůh nejenže dopustil, ale navíc režíroval Asyrský vpád.

Běda Asýrii, metle mého hněvu, té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hněv. Posílám ji na rouhavý pronárod, (tj Židy) proti lidu, proti němuž plane má prchlivost; dávám jí příkaz (Bůh dává příkaz), aby kořistila a kořistila, loupila a loupila, aby jej šlapala jako hlínu na ulicích. (Izajáš 10:5-6)

Bůh kontrolovaně přiotevřel ventil asyrského srdce, které je plné stlačeného hněvu, jako páry v papiňáku, vůči okolním národům. Tento asyrský hněv nasměroval na trestané Židy. Jestli se vám to, přátelé, zdá být od Boha nečestné, uvědomte si, co by se stalo, kdyby otevřel dokořán ventil asyrského srdce, jež je plné stlačeného hněvu! Můžeme být Bohu jenom vděčni, že nás všechny drží na uzdě. Kdybychom se mohli svévolně projevit, kdyby nám mohla naše srdce explodovat tím, co obsahují, byl by všemu, i Jeho Království, konec. Bůh zlo krotí neustále. Čtěme dále:

Až Panovník přivede ke konci celé své dílo na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne: "Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce, i to, co je v jeho povýšených očích proslavené, neboť řekl: "Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí - vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu. (Izajáš 10:12-13)

Jak vidíme, Bůh nakonec Asyřany potrestal, přesto že je zaměstnal, a přesto, že odvedli "práci", jakou si Bůh svrchovaně přál. Potrestání zla je totiž dobro, a Bůh sleduje jenom dobré cíle. Asyrský problém nevězel v tom, co udělali, ale proč to udělali. Jejich motiv bylo arogantní velikášství, vlastní moudrost, býčí síla. Asyřané vskutku věřili, že vše pochází z jejich výtečnosti. Chudáci ani netušili, že jejich zaměstnavatelem i soudcem byl samotný Bůh. Ani ve snu Asyřany nenapadlo, aby pomysleli na Boha, který tohle vše koná pro svoji slávu, pro svoje budoucí Království. Tento princip se v Bibli neustále opakuje. I nepozornému čtenáři nemůže uniknout.

Když v Bibli čtu takovéto řádky, nemohu nepomyslet na československou tragedii roku 1968, a kteroukoliv předchozí. Bůh měl s námi nevyřízené účty jako za Izajáše s Židy. Jenom nepropadněme iluzi, že jsme chudinkové nevinní, protože jsme malinkatí. Bůh na nás seslal invazi Asyřanů v podobě SSSR. Ten samozřejmě vykonával dokonale Boží vůli, ale jeho motivy byly totožné s asyrskými. Brežněv ani Hitler si rozhodně nebyli vědomi, že jsou v Božích službách. Určitě jim Boží sláva neležela ani v patách. Jejich motiv nám popsal Izajáš už před 27 stoletími:

"Jako hnízdo nalezla má (asyrská, německá, nebo ruská) ruka bohatství národů; jako se vybírají opuštěná vejce, tak jsem vybral celou zemi. Nikdo ani křídlem nezamával, nikdo zobák neotevřel a nepípl." (Izajáš 10:14)

Žádný silák však nebude vybírat vejce porobeného na věky. Vybírání vajec je jako genocida. Může být snad něco výstižnějšího než jazyková vazba - neotevřít zobák a nepípnout? V moderním jazyce to zní - drž ústa a krok, když se přivalí silák. Situace však není nikdy trvalá, i když pro někoho to může znamenat celý život. Musíme mít proto vždy na zřeteli Boží perspektivu. I silák je jen sekera v dřevorubcově, tedy Boží ruce. Poslouchejme:

"Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo. Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně." (Izajáš 10:15-16)

Nejprve si upevněme v mysli, že Asyřané byli sekerou, pilou, metlou a holí v Boží ruce. Pouhopouhým nástrojem! Z toho vyplývá, že Židé byli trestáni samotným Bohem. Až trest pominul, Bůh ztrestal sekeru, pilu, metlu i hůl, tedy Asýrii.

Jestliže k nám vpadli Němci nebo Rusové, nebylo to náhodou. Historie není ruleta, ale Boží prozřetelnost vedoucí k Jeho Království! I oni byli vykonavateli Božího trestu na našem národu. Pak ale Bůh seslal na vypasence, Němce i Sověty úbytě. SSSR zmizel za svoje nepravosti z mapy, stejně jako kdysi Asýrie. Němci si také prošli svým, ale činili jisté pokání. Konec konců, nevíme přesně, jaké plány má Bůh s kterýmkoliv národem. Víme jen, že nic není statické a běh dějin běží.

Co mne však neustále udivuje, je nevědomost státníků, předsedů stran, generality a prostého lidu všech států světa. Vždyť si mohou přečíst v Bibli, jak funguje koloběh dějin! Mohou si přečíst, jak fungují sami, že jsou v Boží ruce, ať chtějí nebo nechtějí! Ani vlas nespadne z hlavy bez Božího svrchovaného rozhodnutí, natož aby se mu vymkly z rukou dějiny. Znovu zopakuji:

Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí. (Přísloví 21:1)

Ať se na tento princip díváme z kteréhokoliv hlediska, vždy se potvrdí. Bůh použije i kohosi zlobu, a pak jej za ni potrestá. Zdá se vám Bůh vypočítavý? To je jen náš subjektivní dojem. V každém okamžiku musíme mít na zřeteli absolutní svrchovanost Boha. Jeho absolutní svrchovanost vyžaduje, aby byl nad všemi záležitostmi, i nad těmi, které se nám zdají být Boha nehodné, jako je třeba válka, nemoc nebo utrpení. Po kolikáté opakuji. Jen si představme, že by Bůh nekontroloval třeba 2. světovou válku! Jak by asi dopadla, kdyby byla pod svrchovanou mocí člověka nebo Satana? Ani se neptejme, to už by byl konec opravdu definitivní.

Jestliže Bůh není absolutně svrchovaný, tedy nemá nic společného s nemocemi, válkami, utrpením, zatracením atd., protože to dělá jen ten Zlý nebo zlé lidské srdce, potom zaměňujeme tzv. "svobodnou vůli" člověka s biblickou doktrínou "svobodného jednání" člověka. Jistě, člověk může, jak Bible učí, svobodně jednat, nebo volit, jak jsme si ukázali na asyrském králi. Ale člověk nemá svobodnou vůli. Kdyby na tomto světě vládla svobodná vůle člověka nebo Satana místo svobodné vůle Boží, tak by byl jak tento svět, tak i Boží království už dávno odepsány. Záměna "biblické svobody jednání člověka" s "nebiblickou svobodnou vůlí člověka" nás přivede pouze ke dvěma možným volbám:

1. Buď je člověk svobodný; potom Bůh není absolutně svrchovaný, protože je omezen právě svobodnou vůlí člověka.

2. Nebo je člověk robot; potom je Bůh sice absolutně svrchovaný, ale člověk nemůže svobodně jednat, proto nemůže být ani za své jednání zodpovědný.

Znám to, sám jsem dlouho zaměňoval "svobodu jednání" za "svobodnou vůli". Obě volby jsou chybné. Protože:

Bůh je jediný Svrchovaný, a člověk je zodpovědný za své jednání.

Boží Slovo, Bible, učí od první do poslední stránky, že Bůh je absolutně svrchovaný. Bůh ovládá každého a všechno, aby dosáhl svého neměnného záměru. Na druhé straně, totéž Boží Slovo však učí, že každý člověk je 100% zodpovědný za svoje jednání. Jistě, náš rozum, který je omezen časoprostorem, může protestovat, že takové tvrzení je logická kontradikce. Z našeho pohledu, jenž je uvězněn v prostoru a čase, takové tvrzení jako protiklad opravdu vypadá, ale Bible jasně učí, že obojí je platné. Na našem pochopení, lépe nepochopení celé záležitosti však vůbec nezáleží. Důležité je, že Boží Slovo učí obojí - Bůh je svrchovaný, člověk je zodpovědný. Bůh je absolutně svrchovaný a dosáhne Svého svatého cíle. Člověk je totálně zodpovědný za každou svoji myšlenku, slovo a skutek!

V Izajášovi 10:5,6,12 jsme jasně viděli absolutní svrchovanost Boha, jenž kontrolovaně seslal, poslal, vyslal Asýrii, aby vtrhla do Izraele a tak jej potrestala. Ve verších 7-11,15 se dovídáme, že Asýrie vše podnikla a byla motivována svým zlým, pyšným srdcem. 12. verš důrazně sděluje, že Bůh ztrestá Asýrii za její invazi Izraele, vzdor tomu, že jí tuto invazi Izraele sám nařídil, sám ji měl v moci a ovládal ji.

Pojďme a podívejme se znovu na nejklasičtější biblické verše, které učí pravdu o platnosti absolutní Boží svrchovanosti, jež sleduje daný cíl; a svobodné jednání člověka, které tento cíl naplní, ale neunikne soudu.

Petr Židům nejprve oznamuje, že Ježíš potvrdil svými zázraky, že je Mesiáš:

Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.(Skutky 2:22)

A pak Petr řekne větu, která se zdá být z našeho časoprostorového pohledu protikladná:

Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. (Skutky 2:23)

Nová smlouva tento verš překládá takto:

...tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili. (Skutky 2:23)

Představme si tyto muže, kteří před několika týdny křičeli k Pilátovi - ukřižuj jej, ukřižuj jej, a teď se dovídají přímo z Petrových úst, že ukřižování Ježíše Krista bylo Bohem nejen předzvěděno, ale předem ustanoveno. Oni si mysleli, že se svrchovaně a svobodně rozhodli vydat Ježíše Krista do rukou katů, podle své vůle, a zatím neměli žádnou svobodnou vůli. V dané Boží vůlí ustanovené situaci měli jenom svobodu jednat - vydat nebo nevydat Ježíše Krista k ukřižování. Za svou volbu, za své jednání jsou však plně odpovědni. Vždyť Ježíš nepřišel na svět z jejich vůle, ale z Boží vůle. Z naší vůle ostatně není nikdo a nic. My ale máme zodpovědnou svobodu jednání nebo volby již v Bohem dané situaci, která se odvíjí pod Jeho absolutně svrchovanou svobodnou vůlí.

Petrem obvinění by s radostí přehodili horký brambor zodpovědnosti za Ježíšovo ukřižování na Boha, alespoň tak to Petr řekl - že byl Kristus předustanoven k ukřižování. Jistě, byl, ale Petr také řekl izraelským mužům,

...vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili...

Jinými slovy, vy jste jednali z vlastní nenávisti, váš motiv byl zabít Krista, váš motiv neměl zhola nic společného s Božími cíli spásy, váš motiv byl váš, a ne Boží, váš motiv byl zlý. Vaše zloba však vyplnila Boží plán. Ani jste netušili, že jste svobodně volili, svobodně jednali v souladu s absolutně svrchovanou Boží vůlí.