Vědě a vůbec všemu vědeckému, akademickému, je vzdáván většinou veřejnosti velký hold. Bílý plášť vzbuzuje úctu a vědec se často těší uznání ze strany lidu, ba je dokonce často považován za měřítko pravdy a poznání. Navíc, v naší zemi obzvláště, člověk přímo modloslužebně uctívá hierarchii akademických titulů. Vlezlé titulování je zřejmě součástí neblahého dědictví všech totalit od Říma až po komunismus. Skutečnou příčinou společenské kastrace však není komunismus, římský duch ani hinduismus, ale zcela jednoznačně - humanismus. Všechny "ismy" pocházejí právě od této svévolné snahy člověka stavět se do středu vesmíru a považovat se za míru všeho - mravnosti, hodnot, zákona, atd. Kam to s touto snahou člověk dopracoval, není ani třeba rozvádět. Jak je to tedy se současnou vědou dvacátého století? Kde má vůbec moderní věda své kořeny? Je dnešní sekulární věda opravdu vědou?

V dnešním humanistickém školství je jako počátek a zdroj moderní vědy uváděno aristotelské myšlení renesance či některá z jeho následných modifikací nebo snad humanismus neoplatonistů. Tato domněnka je však zcela mylná a nesprávná. Moderní věda, moderní vědecké metody nevznikly ani v Řecku ani v Číně, v Egyptě ani v Arábii a samozřejmě ani za renesance. Stupeň znalostí, vyspělosti poznání a rozvoje kultury a společnosti byl v těchto zemích, u těchto starověkých národů jistě pozoruhodný. Pro moderní vědecké teorie zde však nikdy nebyla úrodná půda. Z čínského či hinduistického panteismu (neosobního pan.všechnismu), z řeckého polyteismu (zvětšeného lidství), ba ani z muslimského monoteismu (zvrácené formy judaismu) se moderní věda nemohla nikdy zrodit. Jejich základna poznávání byla k modernímu vědeckému bádání naprosto nedostatečná. Jejich vztažný bod - univerzálie byl tak chabý, že nakonec všichni skončili u agnosticismu - vědomí o nemožnosti opravdového poznání, mysticismu či relativismu. Jejich myšlenkový systém, světový názor jim neposkytoval jistotu pravdivého poznání, a tudíž pro ně věda, jako taková, pozbyla smyslu.

Moderní věda se mohla zrodit pouze na základě Bible, pouze na základě shody vědeckého bádání s biblickým poznáním. Jenom proto a jenom na tomto základě také věda skutečně vznikla. První moderní vědci věděli, že svět a veškerá existence byly stvořeny všemocným, nekonečným, osobním a rozumově uvažujícím Bohem. Jenom toto chápání a pojetí odpovídalo a odpovídá skutečnosti uspořádání vesmíru a podstatě člověka. Rozumovost Boha byla jejich základem. Vesmír a člověk jsou stvořeni Bohem, a tudíž člověk může vesmír a svět kolem sebe rozumem poznávat. Právě toto pojetí bylo hybnou silou jejich bádání. A jelikož pojetí rozumného Boha jako jediné odpovídalo a odpovídá skutečnosti, tak si byli jisti pravdou poznání. Proto věda a vědecké bádání pro ně měly obrovský význam a smysl. Proto nebyli první moderní vědci překvapeni, že mezi sebou, tedy pozorovateli a pozorovaným jevem či věcí, tedy mezi subjektem a objektem, nacházejí vzájemný vztah. Tito průkopníci totiž znali pravdivou prvotní nezapříčiněnou příčinu existence všeho - osobního, nekonečného Boha, a to z Jeho slovního zjevení - Bible.

Bez této základny poznání moderní věda není možná. Pouze na základě Bible má věda, ale i umění, skutečnou hodnotu, jak pro člověka tak pro Boha. První moderní vědci sedmnáctého století znali odpověď na otázku PROČ, a tudíž se mohli zabývat otázkou JAK. Právě proto, že průkopníci moderní vědy měli otázku PROČ logicky a rozumově vyřešenu, tak se mohli věnovat otázce JAK. Kdyby tomu tak nebylo, moderní věda by nikdy nevznikla!

Současná světská věda se nachází v jakémsi podivném stavu. Zabývá se otázkou JAK, aniž by znala odpověď na otázku PROČ! Lépe řečeno, na otázku PROČ nabízí odpověď, která neodpovídá skutečnosti o uspořádání vesmíru a podstatě člověka. Takový způsob myšlení by první moderní vědci nikdy nepřipustili. Kdyby takovým způsobem přemýšleli, jejich vědecké úsilí by okamžitě ztroskotalo a moderní věda by se nikdy nezrodila. Dnešní vědec-humanista se usilovně zabývá podrobným studiem druhotného problému, a přitom není schopen zodpovědět prvotní otázku. Problém počátku existence pak řeší pomocí vlastní fantazie a světového názoru. Naturalistické vysvětlení existence a její příčiny se však ve srovnání s objektivní skutečností hroutí jako domek z karet. Naturalistická věda není schopna vysvětlit, jak mohl z úplně neosobní hmoty či energie, času a náhody vzniknout tak dokonale uspořádaný vesmír, a především člověk úplně osobní, abstraktně myslící, tvořivý, rozumově uvažující, atd.. Proč toho není světská věda schopna? Odpověď na tuto otázku leží teprve před námi? Její problém jednoduše zní: Chybný, nepravdivý světový názor - materialismus. A jelikož se tohoto názoru, byť naprosto rozumově nelogického, není ochotna vzdát, což by se od skutečné vědy dalo očekávat, bude se se svými problémy potýkat až do soudného dne.

Biblické křesťanství nemá se středověkým aristotelismem římské církve, s křižáckými válkami, s inkvizicí, s pálením knih, s liberální protestantskou teologií, ale ani s otrokářstvím a necitlivým využíváním nahromaděného bohatství zemí reformace, nic společného. Tyto dva systémy - humanismus, ať ve světské či náboženské formě, a křesťanství Bible - stojí v přímém protikladu. Člověk je však schopen rozlišit, který z nich je pravdivý. Postačí mu jediné - rozhlédnout se kolem sebe a přemýšlet.

Moderní mladý člověk je indoktrinován humanistickými domněnkami v podání otitulovaných "autorit", které, byť vysoce demokratické, nesnášejí odpor. Je mu zabraňováno vznášet otázku PROČ a tím zpochybňovat světový názor většiny. Zvolí-li si národ demokraticky tyranii "vědy", pak musí uznávat lež. Jak zoufalé! Demokracie bez absolutních hodnot Bible a s relativismem vládnoucího humanismu je tragedií národa. Demokraticky zvolená všemocná elita si je velmi dobře vědoma toho, že s přijetím absolutních hodnot Bible - mravnosti, zákona, by těmto hodnotám a měřítku, jelikož je absolutní (ne však absolutistická), musela podléhat i ona. Pak by již nemohla jednat svévolně. Proto nad naším státem visí transparent humanismu. Skutečné biblické křesťanství bylo v každé humanistické a náboženské společnosti zákonitě nežádoucí. Ježíšova slova však platí i dnes. Jdou-li křesťané a křesťanské církve ruku v ruce s humanismem, pak ani jejich "křesťanství" není biblickým křesťanstvím!

Ale vraťme se ještě k vědě a vědcům. Dnešní učebnice popisují vědce jako objektivní, nezaujaté a neutrální osobnosti. Tato představa neodpovídá skutečnosti. Žádný člověk není schopen zaujmout stav úplné nestrannosti. Jeho objektivita názorů závisí na daném světovém názoru. Totéž platí i o vědcích. Nedejme se tedy mýlit akademickou hodností a prověřujme si pravdivost světového názoru. Uveďme si tedy ty z velikánů vědy, kteří svou vědu zakládali na Bibli, biblickém křesťanství, světovém názoru odpovídajícím dané realitě o uspořádání vesmíru, světa a podstatě člověka, tedy na názoru objektivním a pravdivém:

Johannes Kepler (1571-1630), zakladatel fyzikální astronomie, objevitel zákonů pohybu planet, zavedl disciplínu "nebeské mechaniky".

Sir Francis Bacon (1561-1620), lord kancléř Anglie, postuloval moderní vědeckou metodu a jeho spisy vedly k založení vědecké společnosti Royal Society of London.

Blaise Pascal (1623-1662), filozof a matematik, otec hydrostatiky a jeden ze zakladatelů hydrodynamiky.

Robert Boyle (1627-1691), jeden ze zakladatelů společnosti Royal Society of London. je považován za otce moderní chemie.

Nicolaus Steno (1631-1686), zakladatel vědeckého oboru - stratigrafie (neevolucionistické).

Sir Isaak Newton (1642-1727), génius a gigant světové vědy, objevitel zákona gravitace, matematik, astronom, vůdčí autorita oboru dynamiky své doby. Rozvinul částicovou teorii světla a zkonstruoval první odrazový teleskop.

Carolus Linnaeus (1707-1778), významný biolog a zakladatel oboru - taxonomie.

Gottfried Wilhelm Leibnitz (1644-1716), jeden z nejgeniálnějších matematiků a filozofů, spoluobjevitel (s Isaakem Newtonem) obecného matematického výpočtu, předvídal fundamentální vědecký princip zachování energie, zavedl binární početní systém a předvídal Booleanův systém logiky.

Michael Faraday (1791-1867), všeobecně uznáván jako jeden z nejvýznamnějších fyziků všech dob, génius oboru - elektřina a magnetismus. Taktéž významný chemik.

Georges Cuvier (1769-1832), významný anatom a paleontolog. Je považován za zakladatele vědní disciplíny - komparativní anatomie. Horlivý obhájce katastrofismu.

David Brewster (1781-1868), zakladatel vědeckého oboru - optická mineralogie. Významný astronom, zakladatel a později prezident vědecké společnosti British Association for Advancement of Science.

John Dalton (1766-1844), otec moderní atomické teorie, jako meteorolog formuloval zákon částečných tlaků plynu. Jako první popsal jev barvosleposti - daltonismus. Spolu s Brewsterem zakladatel BAAS.

Jedidiah Morse (1761-1826), pastor a vůdčí osobnost své doby v oboru geografie, otec vynálezce telegrafu Samuela Morseho.

Benjamin Barton (1766-1815), prominentní americký lékař, botanik a zoolog. Napsal první americkou učebnici botaniky.

Samuel F. B. Morse (1791-1872), vynálezce telegrafu, milníku lidské historie; zakladatel a první prezident National Academy of Design. První odeslaná zpráva morseovkou v roce 1844 zněla - "Co mu Bůh prokázal" (Numeri 23,23). Byl také vynikajícím umělcem, profesorem sochařství a malířství univerzity v New Yorku. Zkonstruoval první americký fotoaparát, otec prvního fotoportrétu.

Mathew Maury (1806-1873), zakladatel moderní hydrografie a oceánografie.

James Simpson (1811-1870), jeden z hlavních zakladatelů gynekologie, profesor porodnictví na univerzitě v Edinburgu; objevitel chloroformu (1847), čímž položil základ moderní anestesiologii.

James Joule (1818-1889), geniální fyzik, objevitel hodnoty konstanty, známé jako "mechanický ekvivalent tepla" (1840). Lze jej považovat za vůdčího zakladatele vědní disciplíny - termodynamiky.

Adam Sedgwick (1785-1873), jeden z nejvýznamnějších geologů Anglie, profesor geologie na univerzitě v Cambridge. Identifikoval a pojmenoval hlavní horotvorné systémy - Kambrium a Devon (jako neevolucionistické).

Louis Agassiz (1807-1873), paleontolog a otec glaciální geologie - glaciologie.

Rudolph Virchow (1821-1902), otec moderní patologie a studie buněčných onemocnění (jako první popsal leukémii) nebyl biblickým křesťanem, avšak zcela jednoznačně podporoval tvrzení, že archeologický a antropologický vý.zkum potvrzuje biblickou historii. Usilovně bojoval proti evolučnímu učení Darwina a Haeckela a ostře oponoval rasistickému konceptu Nietzscheho a Bismarcka.

Řehoř Mendel (1822-1884), otec genetiky, objevitel zákonů dědičnosti, odpůrce darwinismu.

Louis Pasteur (1822-1895), jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob v oboru - medicina, bakteriologie a biologie. Vyvinul procesy pasterizace a sterilizace jako i řadu vakcín proti různým nemocem. Svou prací na poli bakteriologie a chemie definitivně eliminoval evoluční koncept spontánního zrodu života.

Henri Fabre (1823-1915), přítel Louise Pasteura a stejně tak horlivý odpůrce darwinismu, otec moderní entomologie. Fabre byl také velmi oblíbeným spisovatelem Francie (literatura pro děti).

Lord William Thompson Kelvin (1824-1907), geniální fyzik a matematik, zavedl stupnici absolutních teplot (stupně Kelvina); stanovil termodynamiku jako formální vědeckou disciplínu a formuloval její první a druhý zákon v přesné terminologii. Kelvin provedl celou řadu významných matematických a fyzikálních studií, z nichž mnohé vedly Samuela Morseho k vynálezu telegrafu. Byl nekompromisním antievolucionistou. Lord Kelvin byl pro své vědecké zásluhy uveden do stavu rytíř.ského, později baronského a obdržel 21 akademických titulů.

Joseph Lister (1827-1912) přispěl obrovskou měrou do oboru mediciny - vyvinul antiseptickou chirurgii zavedením chemických desinfektantů. Jeho přínos je z hlediska záchrany lidského života po Pasteurově druhý největší. Byl taktéž zakladatelem Listerova institutu preventivní mediciny v Londýně.

Joseph Clark Maxwell (1831-1879) byl zcela jistě jeden z největších vědců všech dob. Vyvinul obsáhlý teoretický a matematický systém teorie elektromagnetického pole zahrnující všechny typy energetických struktur (kromě gravitace a síly nukleární) v rámci slavného "elektromagnetického vlnového spek.tra". Nemalou měrou přispěl i do oboru termodynamiky - rozšířil ji o statistickou termodynamiku. Podle Alberta Einsteina je Maxwellův přínos "nejhlubším, který fyzika od doby Newtonovy zažila".

Bernhard Riemann (1826-1866), německý matematik, který vyvinul koncept "neeuklidovské geometrie". Na "Riemannovu geometrii" později navázal Albert Einstein, stala se jedním z opěrných pilířů jeho teorie relativity.

Sir Henry Rawlinson (1910-1895), jeden z velikánů archeologie. Rozluštil Behistunské nápisy z období vlády perského krále Darea.

Sir William Huggins (1824-1910) na základě svých spektrálních studií jako první demonstroval, že hvězdy se skládají převážně z vodíku a v menším měřítku ze stejných elementů jako Země. Byl prvním, kdo identifikoval Dopplerův efekt v astronomii.

John Ambrose Fleming (1849-1945) je často považován za otce moderní elektroniky. Vynálezce první elektronky.

Werner von Braun (1912-1977), jeden z nejprominentnějších vědců v oboru letectví a kosmonautika. Byl ředitelem NASA.

Náš výčet vědců věřících v pravdivost Bible samozřejmě není úplný a lze v něm i nadále pokračovat. Je však důležité poznamenat, že všichni ze shora uvedených vědeckých velikánů v pravdivost biblické zprávy o stvoření a existenci nejenom věřili, ale byli o ní i rozumově přesvědčeni. Navíc, všichni z nich, snad kromě Virchowa, věřili, že Ježíš Kristus zemřel v čase a prostoru v historii za hříchy každého člověka, že Bible je doslovné zjevení Boží vůle, Boží povahy, Boží podstaty a pravdivým vysvětlením existence a objektivní skutečnosti. Mnozí ze zakladatelů moderní vědy nebyli ortodoxními křesťany (da Vinci, Galileo, Koperník, Tycho de Brahe aj.), přesto všichni vycházeli z křesťanského chápání světa. Díky tomu se zrodila moderní věda. Současnou naturalistickou vědu by nepřijal ani Albert Einstein. Alfred Whitehead i Robert Oppenheimer i jako nekřesťané prohlašovali: "Křesťanství je matkou moderní vědy". Reformace, odklon od humanismu římské církve a návrat k Bibli jako nejvyšší autoritě, byla tedy nejenom základem svobod, zákonů, vyvážené formy společnosti dnes nejvyspělejších států světa jako jsou USA, Kanada, Anglie, Německo, Holandsko, Švýcarsko..., ale i lůnem moderní vědy.

Nežli člověk přistoupí na učení materialismu a klesne na úroveň sbírky molekul, měl by uvážit, kým skutečně je a co kolem sebe pozoruje. Zjistí-li, že vše, tedy i osobnost člověka a řád vesmíru nasvědčuje tomu, co o něm a o světě tvrdí humanisté, pak může směle vykročit vstříc materialistickým metám. Jsem přesvědčen, že tohoto zjištění za celou dobu lidské existence nedošel žádný rozumně a logicky uvažující člověk a že jediným pravdivým světovým názorem je pouze biblické křesťanství.

- Pavel Bartoš, Ekvádor -