V říjnu 2000 nás zaujala pozvánka a přihláška na konferenci s bratrem Sergiem A. Scataglinim. Na první straně byla vytištěna jeho stručná teologická odbornost a následující slova:

... V současné době je bratr Sergio starším pastorem sboru, v němž je asi 1500 členů. V květnu 1997 obdržel "křest ohněm". Bůh vtiskl do jeho srdce horlivost po svatosti. Od doby kdy přijal křest ohněm, cestuje a slouží mnoha národům světa včetně Evropy, Latinské Ameriky a Dálného východu. Charakteristikou jeho služby je, že Bůh ji používá k tomu, aby to stejné vtiskl i ostatním. Na mnoha místech přichází přes devadesát procent, aby přijali tento křest ohněm, který přináší svatost a touhu po spáse ztracených. Sergio také slouží k uzdravení mnoha zraněným srdcím. Konec citátu.

Proložení "křest ohněm" je moje. Zaujalo mne to, protože naprosto stejný interpretační problém jsme řešili asi před 12 lety v našem sboru v Jakar- tě. Tak tedy: Sloveso baptiso - křtít v moderním řeckém slovníku znamená smočit, ponořit, máčet, potopit, vrhnout se, vehnat ... anglicky dip, plunge. Být pokřtěn v Krista, v podstatě tedy znamená být smočen, ponořen, potopen v Kristu nebo vržen a vehnán v Krista. Když dovolíte, pro ilustraci řeknu být "naložen" v Kristu, jako je naložena okurka v láku. Chuť a koření láku prostupuje okurkou, aby chutnala jinak než syrová. Být "naložen" v Kristu potom znamená být prosáknut Kristem, chutnat jako křesťan, chutnat jako Kristus, a nechutnat jako přirozený člověk.

Spojení slov "křest - oheň" je jen v Matoušovi 3:11 a Lukášovi 3:16.

  • Na to Jan všem řekl: "Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než jsem já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm." (Lukáš 3:16)

Jan tedy smáčel, ponořoval, potápěl, vrhal a vháněl kajícníky do vody k opravdovému pokání. Za ním přicházel Pán Ježíš Kristus, o němž Jan řekl, že on je bude:

smáčet, ponořovat, potápět, vrhat, vhánět, tj. křtít Duchem svatým

smáčet, ponořovat, potápět, vrhat, vhánět, tj. křtít ohněm

Co to znamená? Jak rozumět Ježíšovu křtu Duchem svatým a jak rozumět Ježíšovu křtu ohněm? Jan hned v následujícím verši přesně interpretuje, co tyto dva křty znamenají:

  • Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným. (Lukáš 3:17)

Ježíš obrazně lopatou a větrem odděluje pšenici od plev a pak je obojí pokřtí:

pšenici smočí, ponoří, potopí, vrhne, vžene do své sýpky

plevy smočí, ponoří, potopí, vrhne, vžene do ohně

Křest ohněm, kterým křtí Ježíš, tedy doslovně znamená:

  • Tak jako se tedy sbírá plevel a pálí ohněm, tak bude i při skonání věku. (Matouš 13:40)
  • a vrhnou je do ohnivé pece. Tam bu- de pláč a skřípění zubů. (Mt 13:42)
  • Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. (Lukáš 3:9)

Tři verše stačí. Být Ježíšem pokřtěn ohněm je konečná hrůza. Podobných veršů je víc než tucet. Buďme proto nadmíru obezřetní, než na nějaké masové akci budeme "přijímat" křest ohněm, jenž rozhodně neznamená horlivost svatosti. Mít horlivého ducha je jedna věc, a být pokřtěn ohněm je věc druhá, hrůzná a konečná.

Tříbení věřících ohněm není křest ohněm!

Bible na několika místech hovoří o přezkoušení, tříbení a očistě věřících ohněm. Takovým ohněm, jenž nemá nic společného s pekelným ohněm, prošel třeba Jób, aby jej Bůh ještě více vytříbil ke Svému obrazu. Tento dočasný tříbící oheň určený věřícím Ježíš porovnal s pekelným věčným ohněm určeným zatraceným. Nejprve tedy pekelný oheň - křest ohněm:

  • A jestliže tě svádí oko, vyloupni je; je lépe pro tebe, vejdeš-li do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, 'kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.' (Marek 9:47-48)

Ježíš okamžitě pokračuje kontrastem:

  • Každý bude solen ohněm. Sůl je dobrá, ztratí-li však svou slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě a žijte mezi sebou v pokoji. (Marek 9:49-50)

Sůl je spojena s oběťmi a znázorňovala starou smlouvu:

  • Každý dar své přídavné oběti solí osolíš. Nenecháš svou přídavnou oběť bez soli smlouvy svého Boha. S každým svým darem přineseš sůl. (Leviticus 2:13)

Křesťan bude solen ohněm, svůj život ztratil a obětoval Kristu.

  • Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. (Římanům 12:1)

Věřící vytrvají skrze ohnivé zkoušky, jimiž budou pročištěni. Jejich víra je nad zlato, jež se tříbí ohněm:

  • ... aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. (1 Petrův 1:7)

V soudný den bude práce každého křesťana zkoušena ohněm:

  • Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy - dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm. (1 Korintským 3:11)

Všimněme si, že předcházející verše popisují křesťany, kteří staví na Kristu. Nejde o karnální, tělesné "křesťany" pro které je Kristus jen jakousi náboženskou chimérou kdesi na periferii jejich srdcí. Skutečný křesťan vždy staví na Kristu, třeba i z "hořlavých materiálů". Jeho dílo pro Krista bude přezkoušeno ohněm, jenž je však tříbící oheň a je naprosto něčím jiným než křest ohněm, tj. vyvržení do věčného ohně. Všechny kroky křesťanů, jež nevedou k záchra- ně hříšníků, shoří. Zlato, stříbro, drahé kamení je bohatství "nakoupené" přímo u Pána Ježíše Krista (Zj 3:18); a dřevo, tráva, sláma je bída těla, kdy křesťané upřednostňují své projekty a dohadují se o nepodstatných věcech.

Věřící člověk může být křtem sjednocen s Kristem mnoha způsoby - v Jeho narození, životě, smrti i zmrtvýchvstání. Křest Duchem svatým dosvědčuje křesťanovo životní ztotožnění s Kristem, zatímco křest ohněm je konečné oddělení člověka od svého Stvořitele. Nenechme se unášet kdejakým závanem větru.

-pst-