Švýcarsko neví, co si počít s „turisty smrti"

Do země s liberálním zákonem o eutanazii jezdí v posledních letech umírat stále více nevyléčitelně nemocných

Podle švýcarské ústavy není pomoc při sebevraždě trestným činem, pokud za ní nestojí egoistické zájmy a kandidát na smrt sám vykoná několik nezbytných úkonů. Legislativa rovněž umožňuje, aby u eutanazie asistoval kdokoli za podmínky, že tak činí z lidskosti a bez nároku na zisk či odměnu. Obdobné zákony platí v Belgii a Nizozemsku. (Zita Senková, Ze světa, MF 21.10. 04)

Důchody

V r. 1960 bylo u nás půl milionu penzistů. V r. 1990 1,7 mil.; 2010 bude počet lidí starších 60 let asi 2,3 milionu; 2030 již 3 miliony lidí.

Svoboda a emancipace žen

Přejme ženám svobodu volby

Reprodukční práva spočívající na základním právu všech dvojic (rozuměj i homosexuálních) i jednotlivců (svobodné matky) svobodně se rozhodnout o počtu dětí, právu na sexuální a reprodukční zdraví, právu činit rozhodnutí ohledně reprodukce bez diskriminace (možnost umělého oplodnění), nátlaku, násilí, právu na bezpečnou antikoncepci, bezpečnou, dostupnou interrupci, právo na bezpečné a zdravé těhotenství, právo vyhnout se praktikám škodlivým pro ženy a dívky.

Pavla Jonsson, Anglo-American College, (z práce genderové studentky)

Smutné stránky emancipace:

Výsledkem takzvaných „stejných šancí" není, že by se ženy ve své činnosti stávaly muži, ale spíše to, že do toho, co dělají, přinášejí svoji „ženskou logiku". Výsledkem není stejnost, ale spíše něco, co bych nazval budováním falešného hnízda. … Vždy a znovu, když vidím své kolegyně, tak si uvědomuji, že svojí prací a stylem mění zaměstnání za domov a jak jejich místo k přespání a pobytu už není domovem. … Takové ženy mají kolem třiceti let, jsou svobodné, často nemají stálého přítele, ani děti. Naopak mají psa, nejlépe nějakého malého pinče, a v práci jsou klidně do osmi hodin do večera. Chodí cvičit nebo se vzdělávají. Jejich domovem je práce, jejich vztah ke psu nahrazuje vztah k dítěti … Jistě, tento životní styl jim přináší uspokojení, ale ve skrytu duše touží po dítěti a muži. Nikoliv příteli, ale muži. To vše jim emancipace odnesla, protože jsou to muži, kterým emancipace umožňuje více volnosti. To oni si berou o deset let mladší milenky, to oni se nemusejí vázat. … Je to zvláštní, když poslouchám příběhy takových žen, jsou si podobné jako vejce vejci. Přítel je po letech opustil, manžel se rozvedl a nechal je s dítětem samotné … Je to prosté, žena chce muže, ale muž chce ženy, všechny dostupné ženy a emancipace jim otevřela možnosti. Rodina jako instituce byla rozvolněna, výherci nejsou ženy, které dle předpokladu feministek v rodině trpěly pod jhem mužů. Každý gigolo by měl alespoň jednou do roka poslat děkovný dopis feministkám, to ony mu daly práci.

– David Hanák – Oba uvedené úryvky jsou z Hospodářských novin Názory plus HN 29.-31.10. 04