Výňatky z kázání Charlese Spurgeona, které přednesl v Londýně dva týdny poté, co se rozešel s anglickou Baptistickou jednotou.

Angličtí baptisté se vzdali svého nejmocnějšího kazatele proto, že je nabádal k důslednému zvěstování čistého Božího slova, varoval je před modernismem a církevním pragmatismem, ukazoval na kazatelské kompromisy a obvinil jednotu, že se odchyluje od základních požadavků evangelia. Baptisté na něj uvalili cenzuru a Spurgeon nakonec z jednoty vystoupil. Toto je úryvek z jeho kázání po vyhlášení cenzury:

"Nikdy nesmíme skrývat své barvy! Jsou chvíle, kdy se musíme prodrat kupředu a vyhledat souboj, když to čest našeho Kapitána vyžaduje. Nikdy se nesmíme stydět nebo se strachovat. Náš Pán Ježíš si zasluhuje, abychom přinesli nejvyšší oběti pro obranu víry. Naše pověst, pohodlí, celý náš život musí být obětován jménu Pána Ježíše a víře v Něj. A jestli musíme v boji riskovat své dobré jméno a svůj život, aby bylo dosaženo vítězství, pak si řekněme: 'V tomto boji musí někteří padnout. Proč bych to neměl být já? Rád budu následovat svého Mistra a ponesu hanbu kvůli Němu.' Jen stateční vojáci jsou hodni našeho velkého Pána. Ti, kteří se schovávají vzadu, aby neztratili své pohodlí, nejsou hodni království...

Všichni obdivujeme Luthera! Ano, ano, avšak zároveň nechceme, aby někdo dnes vystoupil a jednal jako kdysi Luther. Když se jdete podívat do zoologické zahrady, všichni obdivujete medvěda. Ale chtěli byste mít takového medvěda doma, chtěli byste, aby se potuloval volně po ulicích? Proti tomu byste se postavili a máte pravdu. Stejně tak obdivujeme muže velké víry, jako byl Luther před nějakými čtyřmi sty lety. Luther žil ve vězení, v kleci minulých věků a let. Dnes bychom takového muže považovali za nesnesitelného a nepřijatelného. Za každou cenu bychom se ho chtěli zbavit. Obvinili bychom ho ze všeho možného. Ale představte si, že by to byli právě tito muži jako Luther, Kalvín, Zwingli a jim podobní, kdo by prohlásili: 'Svět je v nepořádku. Jestli se však pokusíme o nápravu, vzbudíme nepokoj, dostaneme se do těžkostí, upadneme v nemilost. Raději se na to vyspíme a ono to přejde, a až se vzbudíme, všechno snad bude lepší.'

Kdyby byli takto jednali, my bychom dodnes žili v hrozných bludech. Rok po roce, století za stoletím by vládla tyranie kacířství a bludů. Tito muži milovali Ježíše a pravou víru natolik, že nedovolili, aby se po ní šlapalo. My jsme jim velkými dlužníky! Splaťme proto na synech to, co dlužíme otcům.

I dnes je to jak za doby reformace. Je zapotřebí velkých rozhodnutí. Dnešek čeká na muže. Kde je muž pro dnešek? My, kterým bylo předáno evangelium z rukou mučedníků, si nesmíme dovolit si s ním zahrávat. Nesmíme dovolit druhým, aby je ponižovali a pošlapávali. Zrádci evangelia jsou ti, kdo je na oko milují, avšak ve skutečnosti jím pohrdají. Víra, kterou vyznávám, je zkropena krví mých předků. Mám se snad vzdát této víry, mám se vzdát pokladu, který nám byl předán mřížemi vězení nebo ohněm hranic?

Když pomyslím na to, jak mnoho museli druzí trpět pro víru, ten malý posměch, který dnes možná strpím, není ve srovnání s jejich utrpením ničím a nestojí za zmínku. Víra našich předků by nás měla vést k věrnosti Pánu Bohu našich otců, k věrnosti evangeliu.

Podívejme se na celou věc takto: jestli Pán Ježíš neuspíší svůj příchod, přijde po nás další generace a po ní možná zase nová a ještě další. Všechny generace, které přijdou po nás, budou poznamenány našimi omyly a kompromisy, jestli dnes nebudeme věrni Bohu a pravdě Jeho slova. Jsme na křižovatce dějin. Jestli se dáme doprava, pak naše děti a jejich děti půjdou po nás stejnou cestou pravdy. Jestli se dáme doleva, i ti dnes ještě nenarození půjdou po nás cestou omylů a prokletí, cestou bludů a lží, a budou nás právem vinit za svůj osud. Bůh nám dej věrnost pro naše předky i pro naše potomky! Bůh nám dej pocit zodpovědnosti za životy lidí kolem nás! Jak může být svět zachráněn, když je Církev Bohu nevěrná? Jestli naše evangelium není čisté a jasné, zůstane nám jen samá bída a zoufalství. Počínejte si statečně, moji milí, i ve jménu Božím vás prosím! Jako váš bratr v Kristu vás vyzývám: buďte věrni pravdě! Zůstávejte v pravdě! Jednejte jako muži, buďte silní, stateční. Kéž vás Pán posiluje! Amen."

Spurgeon udělal, co mohl, pro příští generace. Předal štafetu. Dnes je na nás, jak se zachováme, jak věrní budeme pravdě Božího slova. Zachováme víru? Vybojujeme dobrý boj? Naplníme své poslání? Jsme ochotni snášet protivenství? Jsme cele zasvěceni nádherné službě evangelia, bez studu a beze strachu? Je nám poselství Bible, Božího slova, nade všecko?

Ten, kdo miluje Pána Ježíše a Jeho Církev, nesmí stát nečinně, když vidí, jak se Církev dostává na šikmou plochu kompromisu se světem. Muži a ženy před námi platili krví za čistotu víry, za vítězství pravdy. Nyní je řada na nás, abychom střežili pravdu. To je úkol, který vyžaduje mnoho odvahy, žádný kompromis. Zasvěcení Bohu a Jeho dílu. Dovolte, abych ještě jednou citoval Spurgeona:

"Milí přátelé, to je naše poselství. Naše zvěst musí být: 'Hle, Beránek Boží!' Máš snad jiné poselství? To není možné! Bůh by tě s jiným evangeliem neposlal! To jediné evangelium, které Bůh svěřil lidem, aby zvěstovali po celé Zemi, je spasení skrze Beránka - Syna Božího - záchrana skrze prolitou krev Ježíše Krista... Mluvit o Ježíši, to je naše zaměstnání. Nemáme co zvěstovat, jestli nezvěstujeme Boží zjevení v osobě Krista Ježíše. On je naše potěšení, On je naše zvěst."

Apoštol Pavel vyzývá Timotea: "Hlásej Slovo!" My sami o sobě nemáme co říct, nemáme poselství, které by zachránilo svět, které by přineslo nápravu lidských životů, které by vneslo radost do lidských srdcí. Jedině evangelium Boží, evangelium Pána Ježíše Krista má tu moc. Není lepší zprávy, není radostnějšího poselství. To musíme vědět každý z nás, musí to vědět celá Církev.

"Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru jsem zachoval," píše apoštol Pavel mladému Timoteovi. Je to i naše svědectví? Bojujeme dobrý boj? Běžíme, abychom dokončili? Zachováváme víru? Pro pravého Božího služebníka není jiná možnost. Bůh nám pomáhej, abychom takovými skutečnými služebníky Božího slova byli.

TWR - Evangelium, Ota Vožeh