Ani jeden pavouk na zdi královského paláce tam není bezúčelně, ani jedna kopřiva, která roste v koutě hřbitova, nepostrádá svůj účel, ani jedna muška poletující ve větru zde není bez Božího zřízení – a nikdy mi na mysl nepřišlo, že by Bůh stvořil člověka, a zvláště křesťana, aby žil naprázdno a byl k ničemu. Stvořil člověka kvůli konci. Proto musíte zjistit, co je tím koncem. Najděte to místo, kde máte být, a postavte se na něj. I kdyby bylo sebemenší, i kdyby se mělo jednat o štípání dřeva nebo nošení vody, nemůžete v této veliké bitvě o Boha a o pravdu zůstat nečinní.
Charles Haddon Spurgeon
Aiden W. Tozer
Velký bůh zábavy je mnohými horlivě uctíván. Miliony lidí nemohou žít bez zábavy – život bez nějaké formy zábavy je pro ně prostě nepřijatelný. Těší se na požehnanou úlevu, kterou jim poskytují profesionální baviči a různá další psychologická narkotika – jako feťák každý den touží po své dávce heroinu. Bez nich by neměli odvahu čelit životu.
Arthur W. Pink
Bůh má mnoho služebníků, nejen na zemi, ale také v nebi. Andělé jsou všichni „služební duchové“ (Žd 1,14 ČSP), kteří „plní, co řekne, vždy poslušni jeho slova!“ (Ž 103,20). Ale ten, nad kým nyní uvažujeme, není Boží služebník nebo služebník poslaný od Boha, ale někdo nekonečně požehnanější a úžasnější, božský služebník sám.
Jaroslav Kernal
Máme před sebou v podstatě velmi jednoduchý text, kterému musí rozumět i dítě. Není v něm nic komplikovaného, není ani nijak hluboce teologický, ačkoliv – jak uvidíme – se bez teologie rozhodně neobejde. Je to text, který popisuje starší muže a starší ženy. Před námi se rázem vynoří otázka – proč bychom se měli zabývat tímto textem?
Steven Cole
Bible shledává každého z nás před soudním dvorem Boží spravedlnosti vinným. „…všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“ (Ř 3,23). Bible učí, že vina je něco víc než špatný pocit. Je to skutečné mravní provinění, které nás odcizuje od Boha a vystavuje Bohem stanovenému postihu, jímž je věčný trest v ohnivém jezeře (Zj 20,11-15). Bible nám však, díky Bohu, oznamuje také to, že Bůh na naši vinu připravil lék.
Jaroslav Kernal
Moji milí, bratři a sestry. Nevím, jestli si to dost dobře uvědomujeme, ale Stvořitel vesmíru nás nazývá svými přáteli. Dříve jsme byli nepřátelé, ztroskotanci a odsouzenci na smrt. Nenáviděli jsme Boha a svým smýšlením i svými skutky jsme se stavěli proti Němu. Byli jsme otroky ďábla, jehož Písmo nazývá vládcem tohoto světa a to přes to, že jeho vláda již skončila a již brzy s ním bude skoncováno definitivně. Ale už nejsme nepřátelé – Pán nás nazval svými přáteli.
Mike Riccardi
Jedním z nejničivějších útoků na život a zdraví církve v celé její historii bylo něco, co známe pod názvem „ekumenické hnutí“ – šlo o bagatelizaci učení ve snaze podpořit partnerství ve službě mezi (a) skutečnými křesťany a (b) lidmi, kteří byli ochotní se nazývat křesťany, ale odmítali základní křesťanské doktríny.
Přináší vám časopis Reformace užitek? Podělte se o něj se svými přáteli, s dalšími křesťany z vašeho sboru nebo z vašeho okolí.
Podpořte naši slžbu svým darem na účet: 2600196560/2010 nebo prostřednictvím PayPalu.
Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali?
Na začátek bych rád uvedl citaci: „Nejdůležitější věda, nejušlechtilejší úvahy a nejmocnější filozofie, jaká kdy může upoutat pozornost Božího dítěte, je samotné...
Ať již si myslíte cokoli o tom, jakou bytostí je Otec, budete si totéž myslet i o Synovi a o Duchu svatém. … Otec, Syn a Duch svatý sdílejí stejnou měrou, že jsou „tajemní“ a „nestvoření“.
