Prostředky křesťanské zralosti (Tt 2,2-3)

Verze pro tisk

Jaké jsou Bohem ustanovené prostředky, které nám pomohou růst do Kristovy podoby? Je zde něco, co můžeme použít jako nástroj, který nás dovede ke zralosti? Moji milí, je to velmi jednoduché:

  • Ty však mluv, co odpovídá zdravému učení. (Tt 2,1)

Je tady příčina a je tady důsledek. Je tady rozsévání a je tady sklizeň. Je tady zdravé učení a je tady zdravý charakter, který z něj vyplývá. Křesťanská zralost nevyroste z ničeho nic. Křesťanské zralosti nedosáhneme pouhým dostatečným časovým vkladem. Nestačí tomu jenom nechat čas s tím, že to samo uzraje. Neuzraje! Aby uzrál charakter křesťana, musí se sytit zdravým učením, musí se sytit Božím slovem. Ale nestačí jenom slyšet nějaké doktríny, poslouchat, co se píše v Bibli, je potřeba tyto doktríny aplikovat do svého života a do života církve. To je zdravé učení, o kterém je řeč v našem textu, to je Bohem ustanovený prostředek k růstu a ke zralosti.

Někdy můžete slyšet, že je třeba chodit do církve, abyste mohli růst. Souhlasím s tím, ale musím dodat, že to je jenom půlka pravdy. Když budete chtít mít velké svaly, musíte chodit do posilovny. Ale nestačí zajít do posilovny, sednout si tam k baru, dát si drink, hoďku dvě koukat na posilovací stroje a potom jít domů. Musíte chodit do posilovny cvičit. Jenom tak dosáhnete toho, že vaše svaly porostou. Stejné je to s duchovní zralostí.

Nestačí jenom slyšet zdravé učení, nestačí jenom mluvit, vyučovat zdravé učení, zdravé učení je nezbytně nutné také žít. Jinak nebude zdravé. Jinak nepovede ke zralosti. Aby člověk duchovně rostl, musí chodit do církve, ale musí to být církev, která vyučuje a žije zdravé učení. Vyučuje i žije. Titus měl aplikovat zdravé učení do sborů na Krétě. Měl dále mluvit toto zdravé učení, a výsledek vidíme v našich dvou verších a ve verších následujících. Ježíš říká:

  • Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám? (Lk 6,46)

Zdravé učení je o Kristu, vede ke Kristu, stejně jako druhá kapitola Tita, a směřuje k poslušnosti Kristu. Kristus je základem a poslušnost je důsledkem.

  • On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích. (Tt 2,14)

Je tu Boží lid, který roste ve zralosti, tedy v poznání Krista. Charakter, o kterém jsme dnes mluvili, je Kristovým charakterem. Nikdo není schopen sám ze svých sil dosáhnout takových věcí, které jsou popsané v našem textu. Kristus to musí udělat. On musí žít svůj život v nás. A přesně to je křesťanská zralost. Z toho vyplývá naprosto zásadní otázka, kterou dneska skončíme: Jsem v Kristu a je Kristus ve mně? Jsi v Kristu? Žije Kristus svůj život v tobě skrze Ducha svatého? Jak to mohu poznat? Je to prosté! Projevuje Pán Ježíš svůj charakter – ty vlastnosti, o kterých jsme dneska mluvili, na tvém životě? Nemáme hned hledat dokonalost, ale musíme vidět alespoň směr – jasný a jednoznačný směr. Pokud zde je, pracuj na něm, rozvíjej ho zdravým učením, nasloucháním kázání, studiem Božího slova a zdravým jednáním. Ale pokud tady tento směr není, potom je nejvyšší čas volat k Bohu a prosit Ho o milost, činit pokání a věřit v Krista, protože bez Něho nemůžeme nic.

Milí přátelé, jestliže Kristus nežije svůj život ve vás, potom váš život směřuje do té nejstrašlivější tragédie – přímo do pekla. A vaší jedinou nadějí je Ježíš, Spasitel hříšníků, který přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo (Lk 19,10). Proto nesmíte váhat, ale musíte jít k Němu, ještě dneska, nyní, teď hned!