Verze pro tisk

Na konci šestého dne tvoření Bůh prohlásil, jak zaznamenal Mojžíš, že je se svým dílem spokojen:

  • Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. (Gn 1,31)

Přesto je dobré dílo Božího stvoření často kritizováno a napadáno z nejrůznějších důvodů. Podívejme se na Otcovo tvoření z pohledu doby Nové smlouvy a Kristova zákona.

Byli jsme stvořeni ve smyslu dobrého vkusu, tedy se smyslem pro krásu a kvalitu charakteru. O tom všem Stvořitel prohlásil, že co učinil, je velmi dobré. Tato pravda byla po celou církevní historii deformována nejrůznějšími praktikami asketismu. Různé náboženské řády trvají na tom, že svatost provází odříkání všech pozemských a tělesných potěšení. Na tuto kritiku a nařízení apoštol Pavel v Nové smlouvě reaguje slovy:

  • Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: neber to do rukou, nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? Jsou to lidské předpisy a nauky o věcech, které se použitím ničí. Vydávají se za moudrost jako zvláštní projev zbožnosti, sebeponižování nebo tělesné umrtvování, ale nic neznamenají pro ovládání vášní. (Ko 2,20–23)

Každý náboženský systém, i ten nejlépe propracovaný, má svůj lidský rozměr, který je výsledkem lidského úsilí, zatímco svatost je výsledkem práce Ducha svatého v životě věřících. Tělesnost a duchovnost stojí v protikladu:

  • Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu. Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu. Vy však nejste živi ze své síly, ale z moci Ducha, jestliže ve vás Boží Duch přebývá. Kdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, pak vaše tělo sice podléhá smrti, protože jste zhřešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlněni. Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá. A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle. Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. (Ř 8,5–14)

Duch svatý působí v srdcích věřících, aby nebyli spokojeni s tím, co se Bohu nelíbí. Cokoliv není konáno pro Boží slávu, nemá v našem životě místo:

  • Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku. (Tt 2,11–12)

Každý z nás může jmenovat řadu činností, které neděláme pro Boží slávu. Pokud někdo např. hraje tenis a chcete jen vítězit pro svoje potěšení, má egocentrický přístup. Na hraní tenisu není nic špatného, ale pokud hrou nepřinášíte Bohu slávu, marníte čas a energii. Totéž platí o sledování televize, filmů, trávení volného času atd. A nejen to, v listu Korintským je psáno, že nejen svým tělem, ale celým svým bytím, máme oslavovat Boha. I když dnes můžeme říci, že žádný druh potravin není z náboženských důvodů zakázán, zavazuje nás stejné pravidlo:

  • Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží. (1 K 10,31)

A pojďme dál. Připomeneme-li si verše Písma, vidíme, že každá činnost, i ta nejobyčejnější, má být podřízena Stvořiteli, máme mít na mysli následující standard:

  • Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! (1 K 6,19)

Z toho plyne, že když nepatříme sami sobě, máme se vyhýbat každé nepravosti a nemorálnosti:

  • Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu. (1 K 6,18)

Je pravda, že v době Staré smlouvy, dokud platily mojžíšovské zákony, byla vydána nařízení, která se týkala mnoha činností i toho, co bylo vhodné ke konzumaci a co bylo zákonem zakázáno (Leviticus 11). Kdo porušil nařízení zákona, hřešil. Pamatujme si, že mnohá nařízení této éry nebyla jen nařízením, ale i obrazem a ilustrací duchovních pravd. Bůh skrze tělesná a hmotná přikázání ilustroval budoucí duchovní pravdy, které se teprve naplní:

  • Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám. To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. (Ko 2,16–17)

Nyní žijeme na této straně Letnic, v éře Nové smlouvy a nejsme pod Mojžíšovým zákonem, ale pod zákonem Kristovým:

  • Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal. Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem. (1 K 9,19–2)

Kristův zákon není souborem příkazů a zákazů, co smíme jíst, do čeho a jak se máme oblékat. Vše, co nás zavazuje, se týká motivace a způsobu konání, které má přinášet slávu Bohu. Přinášet Bohu slávu znamená, že budu dělat vše takovým způsobem, že neudělám nic, co by mohlo stát proti Kristovu zákonu:

  • A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé. (Ř 12,2)

Náš nebeský Otec v nebi připravil svým dětem úžasný svět, který stvořil pro naše potěšení, a radost ze života, abychom mohli činorodě dělat vše pro Boží slávu. Vše dobré, co konáme pro slávu našeho Boha, je dílo Ducha svatého, který v nás pracuje a působí, abychom vše konali z lásky ke Stvořiteli, což nás vede k tomu, že toužíme stále více naplňovat Boží slávou vše kolem nás. Takže, až dostanete chuť na něco dobrého, víte, komu patří chvála. Žijte radostně, svobodně, prožívejte úžas nad barvami a krásou přírody, která nás obklopuje, vychutnejte chutě a vůně potravin, které nám jsou dány, radujte se z obecenství druhých – proto jsme byli stvořeni. Vždyť Bůh nebe a země to vše stvořil pro nás. Místo kritiky a nespokojenosti se radujme, že Jeho dílo je velmi dobré!

– Geoff Volker –