Ne všechny hříchy jsou stejné. I když na vás každý hřích přivolává Boží hněv a i když každý hřích stačí na vytvoření věčné propasti mezi Bohem a člověkem, nejsou všechny hříchy totožné. V deváté kapitole svého spisu Overcoming Sin and Temptation (Překonávání hříchu a pokušení) John Owen chce, abyste se zamysleli nad přetrvávajícím hříchem ve svém životě a určili, zda jde o „obyčejný“ hřích nebo jeden z těch obzvláště smrtelných, a proto vyžaduje něco více než obvyklý vzorec umrtvování hříchu. Smrtelnost hříchu není až tak spojená s druhem toho kterého hříchu, ale s tím, jak hluboce zakořeněný je ve vašem životě, a s tím, jak jste vůči Bohu zareagovali, když vám ho odhalil.

Zde je sedm znaků hluboce smrtelného hříchu:

1. Váš hřích je hluboce zakořeněný a je pro vás zvykem. Mohou existovat hříchy, které byly ve vašem životě tak dlouho a v takovém měřítku, že už vám nepřipadají šokující nebo obzvláště znepokojivé. Vaše mysl a svědomí se kvůli tomuto hříchu zatvrdily a ten prorostl do vašich myšlenek a zvyků. Můj příteli, nacházíš se na nebezpečném místě, jestliže ses s tímto hříchem sžil. „Pokud nedojde k nějaké mimořádné změně směru, nemá taková osoba na světě žádný důvod očekávat, že skončí pokojně.“

2. Prohlašujete, že vás Bůh přijímá, ale s tímto hříchem nebojujete. Víte, že ve vašem životě je běžný jistý hřích, a přesto nepřestáváte prohlašovat, že jste v Kristu přijati. I když vám Bůh tento hřích odhalil a i když jste neučinili žádný opravdový pokus tento hřích umrtvit, stále na sebe vztahujete Boží milost v evangeliu a stále nacházíte útěchu v pokoji evangelia. Owen chce, abyste věděli, že když si pěstujete ten velký hřích, nemůžete sami sobě kázat Boží pokoj. Evangelium nenabízí žádnou útěchu těm, kdo tancují zavěšení do svého nejoblíbenějšího hříchu.

3. Vztahujete milost a milosrdenství na hřích, který nemáte v úmyslu umrtvit. Nemůžete prohlašovat, že evangelium přikrylo váš hřích, pokud nemáte v plánu s tímto hříchem bojovat. „Vztahovat odpuštění na hřích, který není usilovně umrtvován, je jako přivodit po evangeliu smrt tělu.“ Vaše srdce někdy touží po pokoji s Bohem, ale zároveň touží po uspokojení toho hříchu. V těchto případech můžete ukvapeně vzhlédnout k evangeliu, aby utišilo vaše svědomí, i když nemáte vůbec v úmyslu s tímto hříchem přestat. Ale evangelium vám nedovoluje vztahovat Boží odpuštění a milost na hřích, který milujete a hodláte se ho držet.

4. Tento hřích je často úspěšný při svádění vašich žádostí. Jsou chvíle, kdy se vaše srdce těší z hříchu, i když vlastně navenek tento hřích nekonáte. Pokud se hřích stane vaším potěšením a pevně přilne k vaší duši, je to nebezpečný znak obzvláště smrtelného hříchu. To platí, i když ten hřích nepácháte. Pokud se těšíte v hříchu, a ne v Bohu, vaše duše je odtahována od vašeho Spasitele.

5. Jste proti hříchu jen ze strachu z nadcházejícího trestu. Když se stavíte proti hříchu nebo ho nekonáte jen kvůli tomu, že se bojíte trestu, je to znamení, že se hřích významně zmocnil vaší vůle. V takovém případě nenacházíte potěšení v konání Boží vůle, ale jen se bojíte následků neposlušnosti. Pravý křesťan bojuje s hříchem z touhy těšit Boha a nacházet své potěšení v Bohu.

6. Uvědomujete si, že Bůh dovoluje jeden hřích ve vašem životě, abyste si uvědomili další hřích. Jsou chvíle, kdy vám Bůh dovoluje bojovat s jedním hříchem, aby vám odhalil ještě hlubší hřích. „K vyvolání starého hříchu může Bůh dovolit nový hřích, stejně jako seslat nové soužení.“ V takovém případě Bůh vykonává otcovskou kázeň. Pokud vás Bůh kázní tím, že ve vašem životě dovolí další hřích nebo přivodí nějaké soužení, posílá vám zprávu o tvrdosti vašeho srdce a hloubce vašeho hříchu. Dbejte na takové varování!

7. Když vám Bůh odhalil váš hřích, zatvrdili jste vůči Němu své srdce. Bůh vám laskavě odhaluje váš hřích skrze své slovo, skrze svědomí, skrze ostatní křesťany a skrze mnohé další prostředky. Když odhaluje váš hřích, také vás vybízí, abyste proti němu něco podnikli. Pokud neustále odmítáte Jeho pomoc a zatvrzujete kvůli tomuto hříchu své srdce, jste ve velmi nebezpečném stavu. „Nevyslovitelná jsou zla, která jsou v takovém srdci. Každé konkrétní varování člověku v takovém stavu je nedocenitelná milost. Jak moc kvůli nim takový člověk opovrhuje Bohem, který se proti nim staví! A jakou nekonečnou trpělivost má Bůh, že někoho takového nevyžene a že ve svém hněvu neodpřísáhne, že nikdy nevstoupí do Jeho pokoje!“

Křesťane, zhodnoť svůj hřích a tvrdě proti němu bojuj. Je to Boží milost, že odhaluje tvůj hřích, a je Boží milost, že ti dává všechno, co potřebuješ k jeho umrtvení.

Tim Challies