Matthew Henry (1662–1714)

Matthew Henry byl vnikajícím biblickým učencem a nonkonformistickým kazatelem. Narodil se ve Walesu jenom několik týdnů předtím, než byl vydán zákon o jednotné bohoslužbě. Díky tomuto zákonu bylo z anglikánské církve vyloučeno asi 2000 kazatelů. Mezi nimi byl také jeho otec Filip. Tito kazatelé odmítli zachovávat předepsané rituály a formy bohoslužby, jak je nařizoval zákon o jednotné bohoslužbě (Act of Uniformity).

Matthew byl druhým dítětem a druhým synem. Ačkoliv byl jako dítě často nemocen, překonával své vrstevníky v lásce k učení a vědění. Mnohé se naučil od svého otce. Studoval na několika místech a své studium nakonec úspěšně završil na právech v Londýně.

Byl zde muž, který ovládal řečtinu, hebrejštinu, latinu a uměl také francouzsky. Byl zde mladý znovuzrozený křesťan, s hlubokým a jasným teologickým smýšlením, intelektuál své doby, co se týče vzdělání a psaní, služebník, který se učil mluvit pomalu a srozumitelně. Po svém návratu ze studií velmi vážně uvažoval o duchovní službě.

Ve svých čtyřiadvaceti letech tedy začal kázat spolu se svým otcem. Po několika měsících ho skupina svatých z Chesteru (povzbuzená zprávami o tom, že se se chystá větší náboženská svoboda) povolala k tomu, aby byl jejich pastýřem. Matthew Henry jel nejprve do Londýna, kde byl ordinován jako kazatel a v červnu 1687 začal svou práci v Chesteru.

O dva měsíce později se oženil, ale jeho žena zemřela krátce po porodu prvního dítěte, dcery, v zimě roku 1689. V následujícím roce se Matthew oženil podruhé a s touto ženou, která ho přežila, měl jednoho syna a osm dcer. Tři dcery se nedožily dospělosti.

Jeho práce v církvi byla horlivá a systematická. Skrze písně, které byly založené na biblických textech, modlitby, které odrážely a používaly celé části Písma, a kázání Božího slova učil svůj sbor celé radě Boží. Jeho kázání byla komplexní a měla dalekosáhlý pastorační dopad. Jeho první ucelená série kázání ve sboru začínala bídou hříšníka, pokračovala kázáním o obrácení, o křesťanském jednání, dále o jistotě svatých a byla završena kázáním, v němž shrnul hlavní body předchozích kázání.

Nedlouho po nástupu do pastýřské služby začal Matthew Henry také psát a publikovat. Nejprve to byly různé polemiky, po smrti svého otce v r. 1696 pak napsal a vydal otcův životopis. V roce 1704 začal pracovat na komentáři ke Starému zákonu, který dokončil v roce 1712 a pokračoval Novým zákonem. Kompletně ho zpracoval až po knihu Skutků. Dokončil také větší část listu Římanům a knihu Zjevení. Ovšem jeho zdraví, které měl už od mládí podlomené, ho nakonec zradilo úplně.

Během návratu z Chesteru do Londýna, kam se několik let předtím přestěhoval, ho postihla mozková příhoda a zemřel. Byl pohřben v anglikánském kostele v Chesteru, vedle své první manželky.

Matthew Henry je známý především díky svému komentáři, který ale nedokončil. Po jeho smrti však několik nonkonformistických kazatelů zpracovalo zbytek komentáře k Novému zákonu podle jeho vlastních (a důkladných) poznámek a publikovalo toto dílo pod jménem Matthewa Henryho, takže zde dnes máme komentář k celé Bibli.

Někteří křesťané jeho komentář odmítají jako příliš zastaralý, s chybějícím kritickým aparátem, jako neodpovídající současným akademickým zvyklostem. Přesto je zde stále mnoho těch, kteří ho čtou a používají ho jak ve svém osobním životě, tak také ve své službě druhým. Důvodem je kombinace výkladu a aplikace, stručnosti a důkladnosti, které jsou korunované snahou zapálit srdce čtenáře. Tam, kde jiní suše vysvětlují význam textu, Henry jasně ukazuje, co text znamená pro nás a pro ostatní.

Jeho komentář patří mezi nemnoho těch, které skutečně odkrývají jak hloubku Božího slova, tak také zbožnost autora komentáře. Dýchá z něj láska k Bohu a touha po svatém životě v poslušnosti Písmu a v následování Pána Ježíše Krista.

V následujícím článku naleznete drobnou ukázku z Henryho komentáře k Janovu evangeliu. Ve slovenštině pak můžete nalézt volně dostupný komentář k celé knize Genesis na stránkách Reformovaného baptistického sboru Soli Deo Gloria v Žilině (www.solideogloria.sk).