Je žena příčina mužova pádu?

Snad každý zná přísloví "kam čert nemůže tam nastrčí ženskou". Je pravdivé? Během našeho ročního pobytu v Quitu v Ekvádoru jsme se seznámili s paní Beckovou. Hrála báječně na klavír a téměř vždy měla na hlavě podobný čepeček jako nosí zdravotní sestřičky. Než jsme se blíže seznámili, mysleli jsme si, že byla vychována umenonitů nebo v některé jiné biblicko-konzervativní denominaci. Její manžel i ona byli misionáři HCJB a měli čtyři děti. Byla to ona, kdo mne poprvé upozornil na to, že ďábel používá ženu, aby se dostal muži na kobylku a mohl ho nejen pokoušet, ale i zruinovat.

Hlavu mívala pokrytou z přesvědčení a pokory, ačkoliv nikdo po ní nic takového nepožadoval. Sama sobě připomínala, aby se nestala příčinou mužova pádu. Pro mne byla vzorem ženské pokory protože se modlila, aby svým chováním nikdy neovlivnila svého ani jiného muže ke zlému. Plně si uvědomovala mužovy slabosti a vlastní zodpovědnost.

  • Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, zněhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. (Genesis 3:17)

Žena, která byla stvořena jako pomocnice a měla být pro muže požehnáním, se stala jeho příčinou pádu.

  • Jestliže proviněním Adamovým smrt se skrze jednoho člověka zmocnila vlády, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista. (Římanům 5:17)

Paní Becková brala Boží slovo vážně a bylo jí zcela jasné, že Adam byl k neposlušnosti sveden Evou. Věřila, že hřích zachvátil muže i ženu. Neposlušností jednoho člověka, muže, padlo celé lidstvo.

Z uvedeného příkladu vidíme, že Bůh má vše "vybalancováno". Každá žena by si měla být vědoma nebezpečí svého ženského potenciálu.

Během psaní úvahy na téma, zda je muž nositelem hříšné podstaty, jsem si vzpomněl na tuto ekvádorskou událost. Doplňující zamyšlení, zda ďábel používá ženu, aby ovlivnil muže, vyvažuje úvahu o předávání hříšné podstaty. Jako v předešlém zamyšlení dáme prostor především Písmu.

Z mnohých veršů vyplývá, že ďábel je podněcovatelem zla. Vůbec netvrdím, že by ďábel nepodněcoval muže přímo. Jistě, podněcuje, obzvláště v případech slabších mužských nátur, ale jsem přesvědčen, že v mnohých případech, je žena podněcována přímo satanem. V případě Evy je to výslovně řečeno. Podněcovat skrze ženu není totiž tak nápadné a výsledek je často účinnější než přímý útok na muže. Adam a Eva jsou příkladem, podle kterého se odvíjejí snad všechny další události v našich rodinách a domácnostech.

Podívejme se, jak může žena ovlivnit a zmanipulovat muže tak, aby podlehl, aby Boha neuposlechl, aby padl a sním i jeho dům. Příběh Adama a Evy je dostatečně výmluvný. To, co se událo mezi Abrahamem a Sárou, nás pronásleduje dodnes. Podíváme-li se na Blízký východ, vidíme, že "obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje." Obr jsou Pelištejci, Palestinci, tedy Arabové v širším slova smyslu. Pidimužík je Izrael. Kde se vzali Arabové? Jsou to potomci Izmaele. A jak přišel Izmael na svět?

 

Sára:
  • Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar. Jednou řekla Sáraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy kmé otrokyni, snad budu mít syna zní." Abram Sárajiny rady uposlechl. (Genesis 16:1-2)

Abram ženu poslechl, přestože věděl, že mu Hospodin zaslíbil syna od Sáry. Vyměnil Boží slib za klid v rodině. Později Sára porodila Izáka, ale nepřátelství mezi polovičními bratry trvá dodnes. Satanova strategie byla vyhubit Izákovo potomstvo potomstvem Izmaelovým, z něhož se měl narodit Spasitel, Pán Ježíš Kristus. Sára není zdaleka jediná žena, která řešila problémy po svém. Ke lstise utíká i Izákova manželka.

Rebeka:

Tato žena podvedla svého na smrt nemocného muže Izáka, který miloval Ezaua. Matka navedla syna Jákoba ke lži, aby lstí získal požehnání a privilegia prvorozenství:

  • poradila Rebeka svému synu Jákobovi: "Hle, slyšela jsem rozmluvu tvého otce s tvým bratrem Ezauem; řekl mu: »Přines mi úlovek a připrav mi pochoutku, ať se najím, abych ti před smrtí požehnal před Hospodinem.« A proto, můj synu, poslechni mě ve všem, co ti přikážu. Dojdi ke stádu a dones mi z něho dvě pěkná kůzlata. Připravím z nich tvému otci oblíbenou pochoutku a ty mu ji doneseš; on se nají a před smrtí ti požehná." ... Jen mě poslechni, jdi a dones mi kůzlata." Šel tedy pro ně a přinesl je matce; ona pak připravila otcovu oblíbenou pochoutku. (Genesis 27: 6-14)

Snad všichni víme co se přihodilo Jóbovi:

Jóbova žena:

  • A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina. Hospodin se satana zeptal: "Odkud přicházíš?" Satan Hospodinu odpověděl: "Procházel jsem zemi křížem krážem." Hospodin se satana zeptal: "Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoli jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil." Satan však Hospodinu odpověděl: "Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má. Ale jen vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do očí zlořečit." Hospodin na to satanovi odvětil: "Nuže, měj si ho v moci, avšak ušetři jeho život." Asatan od Hospodina odešel a ranil Jóba od hlavy k patě ošklivými vředy. Jób vzal střep, aby se mohl škrábat, a posadil se do popela. Jeho žena mu však řekla: "Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři." Ale on jí odpověděl: "Mluvíš jako nějaká bláhová žena. To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?" Při tom všem se Jób svými rty neprohřešil. (Jób 2:1-10)

Také Josef musel odolávat touhám a nástrahám ženy.

Potífarova žena:

Bůh měl v plánu, učinit Josefa správcem celé egyptské země, což mělo historicky vliv na Bohem vyvolený národ Izrael. Satan chtěl Josefa vBožích očích diskvalifikovat jako smilníka a nastražil překrásnou ženu.

  • Tu ho chytila za oděv se slovy: "Spi se mnou!" Ale on jí nechal svůj oděv v ruce, utekl a vyběhl ven. Když viděla, že jí nechal svůj oděv v ruce a utekl ven, křikem přivolala služebnictvo a vykládala jim: "Hleďte, přivedli nám Hebreje, a on se u nás bude miliskovat! Přišel za mnou a chtěl se mnou spát. Proto jsem se dala do takového křiku. (Genesis 39:12-14)

Muž v mnoha případech za ženu nechá padnout i své postavení a zodpovědnost; k rodině, v práci, kdekoliv - podobně jako Ezau prodal svoje prvorozenství za chvilkové uspokojení - za krmi. Nemysleme si, že to bylo pro mužného a přitažlivého Josefa snadné odolat svodům paní vlivného muže. Josef se dal do běhu a utekl. Prchal před pokušením. Nedívat se je totiž nejúčinnější mužská obrana. Josef se nechtěl prohřešit proti Bohu. Kdyby podlehl ženě, jistě by se nestal správcem Egypta. Satan má v ženě neobyčejně mocný a nebezpečný nástroj.

Samson a Delíla:

  • Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla. Ipřišla k ní pelištejská knížata se žádostí: "Hleď na něm vymámit, včem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra." (Soudců 16:4-5)

Taktika vydírání slabosti se nemění a je stále stejná. Samson Delíle dvakrát neřekl pravdu. Dvakrát jej Delíla spoutala a zahrála scénku, kterou znají snad všichni muži světa:

  • Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: »Miluji tě«, když tvé srdce není při mně! Už třikrát jsi mě obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla." (Soudců 16:15)

Přesto mnozí muži dnes a denně rozehrávají tuto tragikomedii, aby nepřišli oto, o co nechtějí přijít. Metoda - nemáš mne rád a pláč, je stará jako lidstvo samo. Ztoho je každý muž vyděšen. Jeho žena není v náladě, to je přece přímé ohrožení jeho potřeb ... a Samson nebyl výjimkou. Nakonec ženě prozradil v čem se skrývá jeho síla a to ho stálo život. Samson vědomě prodal svoji Bohem danou sílu za touhu získat ženu.

Podněcovatelem všeho zla je satan a jistě měl své prsty i v další záležitosti.

Běžná svůdnice:

  • Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí. Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním. Muž není doma, odešel na dalekou cestu. Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku." Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla. Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech kpotrestání, než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život. (Přísloví 7:17-23)

Každá životní nevěra, propagovaná těmi nejdojímavějšími způsoby, namlouvá mužům i ženám, že i náhodné vzplanutí může být velkou láskou. Satan nabízí padělky toho, co nám nabízí Bůh. Všimněme si, že když satan nemůže zničit jinak bezúhonného muže, použije nejúčinnější zbraň, ženu, které odolá jen málokdo. Tohle je dnešní předmanželský i mimomanželský standard.

Někdy se žena octne v situaci, kterou sama přímo nezavinila. Objektem pádu se stává muž, jenž je její krásou přitahován!

Takovým příkladem je král David. Vtomto případě nikdo neviní ženu; přesto byla tím zlým použita, s cílem zničit Božího vyvoleného - Davida.

Uriášova žena:

  • Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé? Chetejce Urijáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku, zavraždils ho mečem Amónovců. Nyní se už nikdy nevyhne meč tvému domu, protože jsi mnou pohrdl a vzal jsi Chetejci Urijášovi ženu, aby ti byla manželkou. (2. Samuelova 12:9-10)

Ženský princip celé řady nástrah využívá nejen satan, ale i různé vlády a politici. Tam, kde se jedná o vyzrazení tajemství, vydírání, ovlivňování, nejvyšší finanční kruhy, atd., mají zasvěcení k disposici ne atomové pumy, ale svůdnice se stejně zničujícím účinkem.

Každá mince má však dvě strany. Kde je panna, tam je orel. Podívejme se zblízka na orla a odpovědnost muže. Willard F. Harley Jr. je křesťanský psycholog a poradce ve věcech manželských. Během své mnohaleté praxe shromáždil tisíce dotazníků, v nichž se táže mužů a žen, bez rozdílu náboženského vyznání, křesťanů i pohanů, jaké jsou jejich manželské potřeby a v čem se cítí nejvíce ochuzeni. Zde je seznam nejdůležitějších potřeb opačného pohlaví:

Ženy: 1. citový vztah, 2. konverzace, 3. čestnost a otevřenost, 4. finanční zázemí, 5. rodinná vazba.

Muži: 1. sexuální naplnění, 2. kamarádství v rekreaci, 3. půvab ženy, 4. dobrá hospodyně, 5. úcta.

Zpárujte si odpovědi a uvidíte jak se vzájemně doplňují, jak se vyvažují. Jen si povrchně nemysleme, že mužovy potřeby jsou "nižší nebo pudovější". Podívejte se na ně z aktivní stránky:

Muž má být ten, kdo naplňuje citový vztah, konverzaci, čestnost a otevřenost, finanční zázemí a rodinnou vazbu - to jsou pasivní potřeby ženy;

Žena má být ta, kdo aktivně naplňuje sexuální potřebu, kamarádství vrekreaci, svůj půvab, vytváří domov a má respekt k muži, (potřebný k vedení rodiny) - to jsou pasivní potřeby muže.

Co je potřeba jednoho, to se stává aktivitou druhého a tak všechny potřeby náleží oběma. Muž je v ženě, žena je v muži, oba jsou jedno tělo. Tyto potřeby známe od Boha. Vím, je to ideál, ale tak to má být! Často, muži nemilují své ženy a ženy nemají před mužem úctu.

  • A tak i každý (muž) z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu. (Efezským 5:33)

Nás však nyní zajímá první potřeba muže, po které tak prahne a tak často se mu nedostává. Z Písma zřetelně vyplývá, že jakékoliv manipulování a sexuální "trestání" otevírá cestu satanovi. Žena má v rukou přímo zničující zbraň. Kdyby nebyla tato první mužova manželská potřeba zneužívána v takové míře, nevěra, prostituce, pornografie a homosexualita by byly minimalizovány. Kde je poptávka, tam je i nabídka. Normální muž nemá nejmenší zájem, aby si rozhněval ženu, protože by přišel o svoji potřebu číslo jedna. Protože biblické moudrosti používá málokdo, mnoho mužů se stává otroky své potřeby. Proto jsou tak snadno vydíratelní. Žena si to moc dobře uvědomuje a této skutečnosti využívá nejen ona. Jestliže tuto mužskou slabost využívají lidé, aby ji nevyužil nejvychytralejší satan! Mužova největší slabost i v man- želství, je přitažlivost ženy a vše co stím souvisí. Písmo na ni upozorňuje:

  • Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu. Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout. (1. Korintským 7:4-5)

Muž často vyhoví radám a naléhání ženy, i když s nimi v srdci nesouhlasí, jen aby nepřišel zkrátka. Všimněme si oboustranné padlosti, soběstředná rozkoš na jedné straně a vyděračství na straně druhé.

Za pozornost stojí další prvek, který se táhne jako neviditelná nit ve vztahu mezi mužem a ženou. Říká se mu emancipace, neboli vymanění z mužovy "nadvlády". Bůh řekl ženě:

  • ... Velice rozmnožím tvé trápení ibolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout. (Genesis 3:16)

Žena, všeobecně řečeno, jistě to neplatí absolutně, dychtí po vedoucí pozici muže a v rozhodování chce mít alespoň nepřímo hlavní slovo. V mnoha, ne-li ve většině manželství jej také má, tak jako jej měla na sklonku Izákova života Rebeka. Emancipace matek není nic jiného než deformace rodičovství, která má zničující důsledky na celou společnost. Emancipace je satanova zbraň ke zničení rodiny, společnosti icelých národů. Rozhlédněte se po svém nejbližším okolí, a uvidíte, proč se vztahy mužů a žen hroutí na celém světě. Mohli bychom pokračovat s Ráchel, Dínou, Jezábel, Lotovými dcerami... Nakonec ještě jedna zajímavá událost týkající se kritického okamžiku dějin.

Pilátova žena:

  • Když seděl na soudné stolici (tj. Pilát), poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny." (Matouš 27:19)

Na první pohled by se mohlo zdát, že Pilátova žena chtěla zabránit ukřižování Pána Ježíše Krista. To zní v její prospěch. Kdo jí však vnukl sny? Kdo jí pronásledoval? Kdo chtěl zabránit ukřižování Ježíše Krista? Kdo měl eminentní zájem na tom, aby nebyl Ježíš ukřižován? Byl to Bůh? Její smysl pro spravedlnost? Strach z trestu? Soucit? Víra? Nebo satan? Písmo to výslovně nekomentuje. V Bibli ale čteme, že jsme:

  • ... nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. (1. Petrův 1:18-20)

Dříve, ještě než existoval svět, byl Pán Ježíš Kristus vyhlédnut, to znamená předurčen k ukřižování; kým asi, když stvoření neexistovalo? Bible i na to odpoví:

  • ... tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili. (Skutky 2:23)

Pán Ježíš byl předurčen a vydán podle předem ustanoveného rozhodnutí Božího úřadu Boží Trojjedinosti. Mnoho veršů potvrzuje Boží plán a předurčení:

  • Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje. (Lukáš 22:22)

Jistě, Bůh určil, ale přesto nese člověk za svůj čin a motiv zodpovědnost. Nebo následující verš:

  • Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět. (Skutky 3:18)

Poslední verš nenechá nikoho na pochybách, že ukřižování Boha, Ježíše Krista nebyl lidský záměr; byl to Boží záměr v němž národy, člověk i satan sehráli svoji roli, aby se naplnila slova Písma.

  • Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu spohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil, a vykonali, co tvá ruka a tvá vůle předem určila. (Skutky 4:27-28)

Kristovo ukřižování byl předvěký Boží plán, který přinesl spasení mnohým! Bůh ustanovuje historii, ale člověk je plně zodpovědný za svoji hříšnou spoluúčast, která tuto historii uskutečňuje.

Konečně přichází otázka, kdo tedy vnukl Pilátově ženě myšlenku zastavit svého muže, aby vydal Ježíše Krista? Sny Pilátovy ženy nemohly být od Boha. Bůh by přece nepřekazil svůj odvěký plán! Přikláním se k názoru, že když si satan se zpožděním uvědomil očišťující moc Kristovy oběti od hříchů, snažil se ukřižování zabránit. Jak jinak, než ovlivněním nejmocnějšího muže, toho, který jediný měl světskou moc Ježíše propustit.

  • Pilát mu řekl: "Nemluvíš se mnou? Nevíš, že mám moc tě propustit, a mám moc tě ukřižovat?" Ježíš odpověděl: "Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší vinu." (Jan 19:10-11)

Satan má tisícileté zkušenosti. Svedl Adama na zcestí skrze Evu. Na Piláta satan neútočil prostřednictvím rádců, ale zkusil to znovu prostřednictvím ženy, ale stejně neuspěl. Větší moc než žena má totiž Bůh:

  • Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí a co se mi líbí, uskutečním. (Izajáš 46:10)

Boží rozhodnutí již před stvořením světa bylo obětovat Svého Syna, a to nemohl zvrátit ani satan skrze Pilátovu ženu.

Závěr:

Jak vidíme, v hříchu jsou namočeni oba, muž i žena, ale každý jinak. Muž je zodpovědný přímo, žena nepřímo. Když jsem psal článek "Je muž nositelem hříšné podstaty?", opakovaně jsem upozorňoval, že jde o polemický příspěvek - aby nikdo nic nebral dogmaticky, ale přemýšlivě. Někteří má upozornění přešli a nebrali na zřetel ani slůvka "snad, možná, domnívám se".

Touto úvahou chci vyvážit článek o nositeli hříšné podstaty. Nakonec znovu opakuji, nejsem dogmatický ani v jedné otázce, jen doufám, že nám i toto zamyšlení objasní některé otázky vztahů mužů a žen.

- pst -