Téměř dvě třetiny rodin žijících ve vesničce Milosevac na východě Jugoslavie u řeky Moravy dopřává sirotkům lásku a rodinný život. "Nadbytek lásky dáváme těm, kteří jí potřebují nejvíce, protože jí nemají."

Tato tradice začala v r. 1931, kdy místní lékař přivezl z Bělehradu sedm osiřelých dětí a umístil je v rodinách. O rok později přibylo dalších 40 opuštěných a osiřelých dětí a od té doby bylo 3,785 dětí vychováváno v 716 rodinách. Vesnice má v současné době 1,100 rodin a během let asi 5,000 lidí přijalo děti do svých domovů. V současné době žije 454 dětí ve 178 rodinách, tedy v průměru víc než dvě opuštěné děti navíc v rodině.

Pověst vesničky se roznesla po světě a bezdětní cizinci přijíždějí a hledají děti k adopci. Pět až deset dětí ročně najde nové rodiče. Samozřejmě, že existují útulky a ústavy pro osiřelé a opuštěné děti, ale vesnička Milosevac dává dětem rodinný život a lásku, kterou žádná instituce nemůže nahradit. Děti nežijí v přepychu ani nadbytku. Rodiny samy nemají nazbyt, ale když všichni přiloží ruku k dílu, vytvoří šťastnou rodinu. "Vychovávat děti není snadné, ale když odejdou z domova, rozloučení bolí nejvíc."

Zkráceno z Reuter, H. Womack