Chtěl bych vám vyprávět příběh o jednom spolku rybářů. Všude kolem nich byla jezera plná hladových ryb a už jen pomyšlení na rybaření v nich vyvolávalo nadšení! Pravidelně se scházeli, aby se sdíleli o svém povolání k rybaření a jak je rybaření úžasné.

Jeden z nich navrhl, že by měli společně definovat filosofii rybaření a tak pečlivě definovali a předefinovali to, o čem rybaření vlastně je. Vypracovali nové rybářské strategie a taktiky. Uvědomili si, že vlastně rybařili špatně. Dospěli k závěru, že rybařili z pohledu rybářů, nikoliv ryb.

Začali studovat jak vidí ryby svět. Jak vidí ryba rybáře? Čím se ryby živí a kdy? A tak začali zkoumat život ryb, účastnili se konferencí rybářů. Někteří odjížděli na zahraniční stáže, aby mohli co nejlépe prozkoumat různé druhy ryb a jejich zvyky. Někteří dokonce získali akademické tituly v oboru ichtyologie. V zápalu studijních aktivit nikdo z nich chytat ryby nešel!

Proto byl vytvořen výbor, který rozhodl, že bude rybáře k rybám vysílat. A protože množství míst vhodných k rybaření vysoce převyšoval počet rybářů, výbor vypracoval seznam míst, kde se má začít rybařit nejdříve. Program priorit byl zveřejněn na vývěskách všech rybářských poboček. Ale stále nikdo nerybařil. A tak se výbor rozhodl provést mezi rybáři anketu. Většina členů rybářského spolku se nenamáhala odpovědět a ti, kdo odpověděli patřili k těm, kteří se cítili povolaní, aby život ryb studovali, aby pro rybáře pořídili rybářské náčiní a několik z nich mělo potřebu rybáře povzbudit. Ve spolcích rybářů probíhala dál celá řada setkání, konferencí, seminářů a tak není divu, že nikdo neměl čas rybařit.

Jednoho dne přišel do spolku rybářů nováček Pepa. Radoval se z toho, že je mezi svými a že se od zkušených rybářů naučí, jak na to. Po jednom dlouhém a bouřlivém jednání o tom, jak být dobrým rybářem, se nakonec vydal na ryby sám. Zkusil své štěstí a po několika pokusech se mu podařilo chytit pěkný kousek. Na dalším setkání rybářů radostně vyprávěl o tom, jakou rybu ulovil. Spolek rybářů projevil Pepovi velkou důvěru a pověřil jej přípravou instruktáže rybaření. Dostal za úkol, aby navštívil další rybářské spolky a pověděl jim, jak se mu to podařilo. No a protože pozvánky na rybářskou instruktáž se hrnuly ze všech stran, byl Pepa jednomyslně zvolen za člena představenstva spolku rybářů a už mu nezbýval čas, kdy by šel na ryby.

Netrvalo dlouho a Pepa začal být neklidný a cítil prázdnotu. Chybělo mu to napětí, které cítil, když ryba zabere. A tak přerušil své odborné přednášky, vystoupil z představenstva rybářů a řekl svému příteli: „Jdeme na ryby". Šli a každý z nich měli pěkný úlovek.

A poučení pro nás?

• Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!" (Matouš 9:37-38)

Co máme udělat, abychom se místo filosofování stali rybáři lidí, abychom uměli sloužit tam, kde nikdo jiný neslouží? Vše, co potřebujeme, je změna v srdci a začít se modlit za ztracené a bližní, kteří na naši pomoc čekají. Jedna z cest je, udělat si seznam 10 lidí, kterým se budu věnovat v modlitbách i osobně.

– Ineternetový folklór –