Daniel 9,24-27

Úvod 

Proroctví, které Danielovi vyřídil anděl Gabriel v odpovědi na jeho modlitby za izraelský národ, město Jeruzalém a Boží chrám, patří mezi nejzajímavější a nejvíce fascinující pasáže Písma. Patří ovšem také mezi ty části Písma, o jejichž výklad se vedou spory, někdy značně prudké. Cílem tohoto článku není nalezení konečného a jednoznačného řešení; nemám dojem, že bych byl povolán rozhodovat ve sporech mezi uznávanými teology, historiky a znalci původních jazyků. Rád bych zde ale uvedl názory, které zastávají, a důvody, které je k tomu vedou. Chci čtenáři přiblížit obě základní názorové skupiny, aby věděl, že existují. Tyto dva názory jsou nesmiřitelně rozdílné a zastáncům jednoho z nich může ten druhý připadat rouhavý. Otázka je to tedy velmi citlivá. Nenajdeme tu žádnou střední cestu: musíme se rozhodnout, ke kterému názoru se přikloníme - pokud nechceme na otázku, jak tomuto proroctví rozumíme, odpovídat po celý život vyhýbavým: „Nevím.“ Je to důležité, protože někteří nevěřící (i někteří věřící) pochybují o pravosti tohoto proroctví, a možná se budou ptát, jestli se naplnilo a jak. Na druhou stranu výklad tohoto proroctví nepatří mezi zásadní otázky křesťanského života a víry, a měli bychom tedy mít na paměti, že jiný výklad než ten náš, nepříčí-li se tomu, co Bible na jiných místech říká jasně a srozumitelně, odpovídá-li danému textu a opírá-li se o jeho rozumné vysvětlení, nemusí být nutně kacířstvím - o nic více nebo méně než to, co tvrdíme my.

Musíme si také uvědomit, že samotný překlad tohoto oddílu je silně ovlivněn předběžným názorem překladatele a že náš názor je ovlivněn překladem, kterému dáváme přednost. V tomto článku se budu odvolávat zejména na Český ekumenický překlad (EP) a Bibli kralickou (BK). Doporučuji mít je oba při ruce. Kromě toho uvádím (pro zajímavost a pro srovnání) pokud možno doslovný překlad anglické Verze krále Jakuba (King James Version - KJV).

Text je umístěn dále.

Souvislostí s jinými proroctvími (Izajáš, Ezechiel, Zjevení) si převážně všímat nebudeme, protože jejich vzájemné časové a významové vztahy jsou příliš komplikované a není zde pro ně prostor. Vlastnímu čtenářovu studiu ponecháváme i desátou kapitolu Daniele, která podle některých obsahuje výklad našeho textu. Myslím, že až se s ním alespoň povrchně seznámíme, posoudíme to lépe.

Následuje studijně náročná pasáž, kterou vynecháváme. Plný text je na Internetu. Zájemcům ho zašleme poštou. Dále uvádíme dva základní pohledy a jejich přehledné shrnutí v tabulce.

Výklad

Nyní bychom se každý sám měli zamyslet nad tím, jak do sebe všechny předchozí úvahy (uvedeny v plném textu na webu) navzájem nejlépe zapadají. Můžeme při tom využít i svých znalostí dalších oddílů Písma. Když si utvoříme určitý předběžný názor, je dobré srovnat ho s názory biblických učenců. Ti, jak už bylo řečeno, nemají v této oblasti zcela jednotný názor. Ačkoli se liší i v dalších názorech, dělí se do dvou základních proudů podle toho, zda se domnívají, že se události sedmdesátého týdne již vyplnily v minulosti, v historii, nebo že se ještě někdy naplní v budoucnosti. První výklad budu nazývat historickým, druhý futuristickým (futurum znamená budoucnost).

Historický výklad zastává obyčejně amileniální i postmileniální reformovaná teologie a tvrdí, že mezi devětašedesátým a sedmdesátým týdnem není žádná mezera a že sedmdesátý zcela logicky následoval po devětašedesátém. Sedmdesátý týden znamená dobu, kdy Kristus zpečetil Novou smlouvu s Božími vyvolenými, vzal na sebe jejich hříchy a vykonal za ně smírčí oběť, daroval jim svou spravedlnost a způsobil, že židovské oběti, přikázané Bohem ve Starém zákoně, ztratily smysl - tím, že se sám stal konečnou a dokonalou obětí za hříchy. Historický výklad trvá na tom, že Židé mají dnes jako jindy jenom tu naději, kterou mají i pohané: evangelium Boží milosti.

Futuristický výklad zastává premileniální dispenzační teologie a naproti tomu tvrdí, že mezi sedmdesátým týdnem a předchozími devětašedesáti týdny, které končí s Mesiášem, je mezera zatím asi dva tisíce let. Jeho zastánci se domnívají, že sedmdesátý týden odkazuje na antikrista, který s Židy uzavře smlouvu. Tato Židům umožní znovu předkládat oběti v obnoveném chrámu v Jeruzalémě po sedm let, ale po třech a půl letech antikrist smlouvu poruší a oběti ukončí, načež nastane období velikého soužení a Židé budou velmi trpět pod vládou antikrista. Futuristický výklad nabízí potomkům Izraele a židovskému národu naději, že jsou stále Božím vyvoleným národem a že navzdory svým stálým nevěrnostem budou přivedeni zpět do země, postaví chrám a budou Bohem přijati a chráněni po sedm let velikého soužení.

Oba základní pohledy na výše uvedené problémy jsem se pokusil shrnout do tabulky.

Podtržené výrazy v biblickém textu (Daniel 9:24-27) za tabulkou, odpovídají stejně očíslovaným řádkům v prvním sloupci tabulky na následující straně.

Prosím, prostudujte tabulku pečlivě:

Text
(Daniel 9:24-27)
Historický reformovaný výklad -
amileniální nebo postmileniální (Kristo-centrický)
Futuristický dispenzační výklad -
premileniální(Izrael-centrický)
1Sedmdesát týdnů 1 spojité období o délce 70 týdnů (490 let) 70 jednotlivých týdnů (sedmiletých období)
2Završení přestoupení odmítnutí Ježíše Krista obnovení židovského národa
3Konec hříchů ukřižování Ježíše Krista návrat Židů k Bohu
4Smíření za nepravosti oběť Ježíše Krista obnovení židovských obětí
5Přinesení věčné spravedlnosti vykonal Ježíš Kristus, vyvolení od Boha neodpadnou Židé jako národ už od Boha nikdy neodpadnou
6Zpečetění vidění a proroctví naplnění proroctví o Kristu nebo stvrzení všech proroctví v Kristu naplnění veškerých proroctví
7Pomazání Svatého svatých pomazání Ježíše Krista posvěcení nového chrámu
8Příkaz k obnově a zbudování Jeruzaléma Kýrův dekret Nehemjášovo poslání
9Kníže Mesiáš Ježíš Kristus Ježíš Kristus
10Do knížete Mesiáše Do Ježíšova křtu Do triumfálního vjezdu (přesně 69×7×360 dní)
11Sedm týdnů a dvaašedesát týdnů dva mezníky ve spojitém období o délce 70 týdnů: první po 7 týdnech, druhý po dalších 62 týdnech dvě období o délce 7 týdnů a 62 týdnů (celkem 69 týdnů), která následovala bezprostředně po sobě
12Po dvaašedesáti týdnech uprostřed posledního týdne krátce po skončení období o délce 62 týdnů
13Kníže, který přijde Titus nebo Kristus antikrist
14On Kristus antikrist
15Potvrzení smlouvy v jednom týdnu Nová smlouva Ježíše Krista s vyvolenými - kříž smlouva antikrista se židovským národem
16Mnozí vyvolení ze všech národů izraelský národ
17Jeden týden poslední týden spojitého období o délce 70 týdnů,na jehož začátku vystoupil Ježíš před národ poslední nevyplněný ze 70 týdnů, na jehož začátku antikrist uzavře smlouvu s Izraelem
18Pominutí obětí i darů Ježíšova oběť, která je naplnila jednou provždy přerušení obnovených obětí v obnoveném chrámu
  • 1Sedmdesát týdnů je určeno tvému lidu a svatému městu k tomu, aby bylo 2završeno přestoupení a aby byl učiněn 3konec hříchům a aby bylo vykonáno 4smíření za nepravosti a aby byla 5přinesena věčná spravedlnost a aby byla 6zpečetěna vidění a proroctví a aby byl 7pomazán Svatý svatých. Věz tedy a rozuměj, že od vydání 8příkazu k obnově a zbudování Jeruzaléma10po 9knížete Mesiáše to bude 11sedm týdnů a dvaašedesát týdnů: ulice budou znovu postaveny, i hradby, dokonce v těžkých dobách. A 12po dvaašedesáti týdnech bude Mesiáš zahlazen, ale ne kvůli sobě; a lid 13knížete, který přijde, zničí město i svatyni a to všechno skončí potopou a až do konce války je určeno ničení. A 14on 15potvrdí smlouvu s 16mnohými v 17jednom týdnu a uprostřed toho týdne způsobí, že 18oběti i dary pominou, a kvůli rozšíření ohavnosti učiní, že budou zničeny až do konce, a na to, co bylo zničeno, bude vylito to, co je určeno. (Daniel 9:24-27)

Jak je vidět, mezi těmito dvěma výklady není střední cesta. Je nemyslitelné, aby jediné zájmeno (14on) v biblickém textu označovalo zároveň Ježíše Krista i antikrista. Na druhou stranu pro oba lze uvádět mnoho důvodů a stejně tak lze proti oběma vznášet mnoho námitek. Ten, kdo se pro některý z nich rozhodne, by neměl nabýt dojmu, že je to přece jasné. Tento úvod do složitého bludiště možností výkladu rozhodně není postačující pro to, aby si člověk udělal vlastní konečný závěr. Doporučuji, abychom dále uvažovali nejenom nad touto částí Božího slova, ale i nad těmi, které s ní úzce či vzdáleně souvisí, a abychom zkoumali názory těch, kteří rozumí původním jazykům a kteří dobře znají biblickou historii.

- připravil a zpracoval Jan Šraml -

Celý text na požádaní zašleme nebo jej najdete na Internetu.