• On jako beránek bez vady a bez poskvrny… (1Pt 1,19)

Víme, že hněv Boží je namířen z nebe proti každému bezbožníkovi (Ř 1,18). Všichni lidé jsou pod Božím hněvem jako potomci prvního Adama. Platilo to i o nás. Narodili jsme pod vládou hříchu, zapečetění zhoubou a smrtí! Přišli jsme na svět jako otroci marnosti, hříšně prohnilí, parodie života. Ano, tento svět, jenž ve zlém leží (1J 5,19b), a jehož jedinou jistotou je smrt a zkáza je skutečnou parodií života. Čím jiným by také mohl být, když vše se rodí jen proto, aby to bylo pohlceno smrtí. Mnozí namítnou, ale vždyť život se znovu a znovu rodí! Ano díky milosti Boží v Kristu Ježíši je svět udržován, ale konečné slovo má a bude mít ve věci padlého stvoření smrt. Hříšná, zvrácená podstata stvoření žene svět do zhouby (2Pt 1,4).

To je stav světa, který vládl i každému z nás. Určoval naše směřování, i náš cíl, totiž zhoubu. Ale my jsme byli zachráněni, vykoupeni z tohoto nebytí. Ne tím, co je drahé v očích tohoto světa, drahé, přestože je to pomíjivé. Nebyla za nás zaplacena hodnota marnosti. Syn Boží dal sám sebe za nás! Syn Boží, Petrem nazývaný jako obětní beránek bez vady a bez poskvrny.

S obětním beránkem se na stránkách Písma svatého setkáváme často. Víme také, že bez vylití krve není odpuštění hříchů (Žd 9,22).

V Genesis 3,21 čteme, že „Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je“. Lidský hřích byl zaplacen krví zvířat, jejichž kůže přikryla nahotu Adama a Evy. Ano musel zemřít nějaký majitel kůže, ze které Hospodin učinil suknice! Bůh zde poprvé ukazuje svoji dobrotu a své milosrdenství. Odpouští hřích a přikrývá duchovní nahotu (nouzi) prvních lidí. Poodhaluje zde poprvé svůj svrchovaný plán spasení. I způsob jakým to učiní. O něco dále je potom záznam další oběti:

• Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál. (Gn 22,6-8)

Biblický záznam o síle Abrahamovy víry, kdy jde poslušně obětovat svého syna, je dalším poodhalením Božího svrchovaného plánu. Vidíme zde otce, který je připraven obětovat svého milovaného syna. Také se ale dovídáme velmi důležitou informaci, která zní: Bůh si sám vyhlédne beránka k oběti!

• Budete mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. Pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst. (Ex 12,5-7)

Exodus 12 ukazuje, že Beránkova smrt přináší záchranu před zhoubcem a jeho krev je znamením smlouvy mezi vyvoleným, zachráněným lidem a Bohem.

Dále v Písmu najdeme pasáž o služebníkovi, který bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší!! Ne ale tak, jak by to očekával svět, bude to jiné vyvýšení a oslavení. Služebník pokropí mnohé pronárody krví, svou krví! Mocní králové země před ním oněmí, neboť uslyší o tajemství skrytém od počátku a pochopí moudrost Boží (1 K 2,6–7)! Vyvýšení předpověděného služebníka nebude tím vyvýšením, po kterém by kdokoli toužil.

• Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. (Iz 53,5-7)

Kdo to mohl učinit? O kom celé Písmo svědčí! Kdo mohl dát za nás tolik, aby byla uspokojena spravedlnost Boží? Kdo má kvalitu oběti schopné zaplatit za zvrácené hříšníky? Je jen jeden Beránek, který je toho schopen: Kristus Ježíš! Dokonalý, bez vady a poskvrny. Muž dokonalé lásky, který miloval Otce i nás a proto naplnil Otcovu vůli do krajnosti! Zemřel místo nás! Dokonalý v lásce, víře, poslušnosti. Dokonalý v celém svém způsobu života.

• On hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest. (1Pt 2,22)

Tento dokonalý muž, muž bolesti, jenž nesl na svých bedrech hřích světa, Beránek Boží, ten obětovaný, byl k tomu určen ještě dříve, než byl svět. Mohl to být pouze a jedině On! Beránek, který je schopen uspokojit Boží spravedlnost a svatost musí být sám spravedlivý a svatý ze své podstaty, z hloubi svého charakteru. Kdo je takový? Jen Bůh je takový. Proto byl předem určen před stvořením světa právě a jen Boží Syn, aby se stal člověkem a obětoval sám sebe pro nás! Není žádného jiného beránka, který by splňoval charakteristiku: Bez vady a bez poskvrny! Ten Jediný možný byl k tomu vybrán dříve, než počal stvořený svět.

• …byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. Skrze něho věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, takže se vaše víra i naděje upíná k Bohu. (1Pt 1,20-21)