Všechny citáty Písma v tomto článku jsou z Českého studijního překladu.

Zažili jste někdy bouři, při které jste měli skutečný strach? Pokud vás zastihla v přírodě někde ve stanu, byli jste bez solidní ochrany a až nechtěně blízko všem jejím projevům. Hřmění, při kterém běhá mráz po zádech, ohlušující výbuchy blesků, intenzivní déšť. Celé to bylo jako strašlivé divadlo, ve kterém se hromy a blesky předhání v nahlodání vaší odvahy. Toužíte, aby to už skončilo, každá mi­nu­ta je nekonečně dlouhá. Začnete se modlit k Bohu, aby vás ochránil a vy­svo­­bo­dil. Vždyť On přeci vládne nad celým stvořením! A máte pravdu. Ovšem je třeba vnést tuto informaci přímo do srdce a krotit jí strach a obavy, které v něm rostou. Jinak zůstane jen faktem bez aplikace.

Co pro vás vyplývá ze skutečnosti, že Bůh má moc a vládu nad celým stvo­ře­ním? V žalmu 29 David chválí Boží svrchovanou moc nad nebeskými moc­nost­mi, pozemským stvoře­ním i lidmi.

1. Vzdejte Bohu slávu, synové Boží (v. 1–2)

  • Vzdejte Hospodinu, synové Boží, vzdejte Hospodinu slávu a sílu. Vzdejte Hos­podinu slávu jeho jména, klaňte se Hospodinu v nádheře svatyně.

Na počátku žalmu 29 se ocitáme v nebeském chrámě, kde se Boží synové se­sku­pili kolem Hospodinova trůnu. Celou svatyní se nese výzva, aby všichni Boží synové, tedy všechny nebeské mocnosti, andělé, cherubové, serafové a kolik jich jen je, vzdali slávu a klaněli se Bohu. Ačkoliv andělé jsou nepo­rov­na­tel­ně moc­něj­ší bytosti než člověk, v porovnání s Bohem jsou zanedbatelní.

Není nikdo mocnější a silnější než Bůh. A všechny jeho vlastnosti včet­ně Hos­po­dinovy síly dokonale projevují jeho slávu. A tak reakce Božích synů na výzvu je, že vzdají v pokoře Hospodinu slávu a klaní se před ním. Podobný nebeský výjev máme zaznamenaný v knize Zjevení

  • I uviděl jsem a uslyšel jsem hlas mnoha andělů okolo trůnu a těch živých bytostí a těch starších, jejich počet byl desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců, a říkali mocným hlasem: „Hoden jest Beránek, ten zabitý, přijmout tu moc a bohatství, moudrost, sílu a úctu, slávu a dobrořečení.“ A všechno stvoření, které [je] v nebi, na zemi, pod zemí i na moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel volat: „Tomu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi dobrořečení, úcta, sláva i moc na věky věků!“ A ty čtyři živé bytosti říkaly: „Amen.“ A starší padli na tvář a poklonili se. (Zj 5,11–14)

Když se takto klaní před Bohem nebeské mocnosti, co teprve my? Vždyť my jsme hříšníci, kteří jsme pokládali všechno možné v tomto světě za hodnější slá­vy než Boha. My máme daleko víc důvodů se před Hospodinem klanět než všich­ni andělé dohromady. Dar milosti, zaplacený obětí jeho Syna za naše hříchy, v nás musí vzbuzovat úctu k Bohu a jeho chválu. Ale pokud se to někomu z vás zdá málo a stále hledáte důvod, proč byste měli vzdát Bohu slávu, čtěte další verše 29. žalmu.

2. Mějte bázeň před Jeho mocí (v. 3–9)

a) Hlas Hospodinův působí bouři (v. 3–4)

  • Hlas Hospodinův nad vodami, slavný Bůh zahřměl, Hospodin nad mocnými vodami. Hospodinův hlas je mocný, Hospodinův hlas je nádherný.

Davidova vize představuje Hospodinův hlas, jak rozpoutává silnou bouři nad mořem a ta postupuje dále do vnitrozemí. Na cestě pak nenechá nedotčené nic, co jí přijde do cesty. Hospodinův hlas zní nad vodami. Boží hlas rozeznívá bouři. Její začátek lze odhadovat nad Středozemním mořem, které pro suchozemce Da­vi­da bylo dostatečně mocnými vodami. Slavný Bůh zahřměl svým hlasem a roz­pou­tal běsnění živlů. Podobně mocného projevu jsme svědky, když Bůh mluvil s Mojžíšem na hoře Sínaj.

  • Třetího dne, když nastalo jitro, se na hoře objevilo hřmění, blesky a ohromný oblak a ozval se velmi silný zvuk beraního rohu. Všechen lid v táboře se třásl. Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a oni se postavili na úpatí hory. Celá hora Sínaj byla zahalená kouřem, protože na ni sestoupil Hospodin v ohni. Vystupoval z ní kouř jako kouř z hrnčířské pece a celá hora se velice třásla. Zvuk beraního rohu byl stále silnější a silnější, Mojžíš mluvil a Bůh mu hla­si­tě odpovídal. (Ex 19,16-19)

Celý ten výjev způsobil v Izraelském národě stojícím pod horou zděšení a hrů­zu, protože zněl hlas slavného a svatého Boha. Jeho hlas je mocnější než vody, nad nimiž se rozezněl. Je mocnější než bouře, kterou rozpoutal. Právě proto je třeba mít bázeň ne z projevů té bouře, ale z toho, kdo stojí za ní. Je třeba sledovat příčinu, nejen projevy.

Avšak můžeme také číst ve verši 4, že Hospodinův hlas je nádherný, důstojný, plný Božího majestátu a velebnosti. David nám dává popis Božího hlasu jako ně­čeho krásného, co působí úžas a bázeň zároveň. Boží hlas zjevuje všechny Boží vlastnosti. Od svrchované moci po lásku ke svému lidu. Od nekonečné ne­zá­vis­los­ti na všem stvořeném po těsnou blízkost s každým Božím dítětem. Boží hlas půso­bí bouři, stejně jako přináší útěchu do srdcí v těžkých životních situacích.

b) Hlas Hospodinův žene bouři (v. 5–7)

  • Hospodinův hlas láme cedry, Hospodin tříští libanonské cedry. Působí, že Libanon poskakuje jako tele a Sirjón jako mládě divokého tura. Hospodinův hlas rozkřesává plameny ohně,

Bouře stále pokračuje a žene se z mořských oblastí nad pevninu a blíží se své­mu vrcholu. Od verše 5 čteme, jak Boží hlas láme a tříští pýchu Libanonu, li­ba­­non­ské cedry. Libanonský cedr je mohutný strom známý svou dlou­ho­vě­kostí. Jeho mohutnost vyjadřuje deštníkovitá rozlehlá koruna a gigantický kmen, který může mít průměr až tři metry. Avšak tento obr se pod vlivem bouře působené Hos­­podinovým hlasem láme jako zápalky, doslova se tříští na malé třísky.

Týž Boží hlas působí, že území Libanónu i hora Sirjón poskakují jak mladý skot. Nejvyšší horou v celé oblasti je hora Sirjón (Chermón, Dt 3,9). Nachází se na hra­ni­ci tehdejšího Libanónu a Izraelského království a tyčí se do výše téměř 2800 m. Avšak ani mohutná hora Sirjón, ani jakékoliv území neodolají Hos­po­di­novu moc­né­mu hlasu. Když čteme o poskakujícím mladém teleti, nelze se ubrá­nit před­sta­vě, že David popisuje zemětřesení. Boží hlas způsobil nejen bouři, ale je mocen třást celou zemí. V Žalmu 114 čteme ještě podrobnější popis Boží moci nad zemí při vyvedení Izraele z Egypta:

  • Hory, proč poskakujete jako berani, a vy, pahorky, jako jehňata? Svíjej se, země, před Pánem, před Bohem Já­kobovým, jenž proměňuje skálu v jezero, kře­men ve vodní pramen. (Ž 114,6–8)

To je úchvatná a ničím neomezená Boží moc nad mořem i zemí. Bouře však ještě nekončí, nyní graduje úchvatným ohňostrojem blesků, které Boží hlas roz­kře­sává jako plameny ohně (v. 7). Blesk ve zlomku vteřiny prolétne oblohou a s obrovskou energií zasáhne svůj cíl. Výkon výboje průměrného blesku je od­ha­dován vyšší než 3 GW! To je přibližně jedna sedmina instalovaného výkonu všech elektráren v ČR. Obrovský výkon, který Bůh působí svým hlasem, nás musí vést k úžasu nad Boží mocí. A jak citlivě ji vůči stvoření používá! Kdyby každý blesk zasáhl nějakou stavbu, znamenalo by každé léto hospodářskou katastrofu.

c) Hlas Hospodinův klidní bouři. (v. 8–9)

  • Hospodinův hlas působí, že se poušť svírá bolestí, Hospodin k bolesti při­vá­dí poušť Kádeš. Hospodinův hlas přivádí laně ku porodu a obnažuje lesy. A v jeho chrámu všichni říkají: Sláva!

Boží hlas rozpoutal bouři a také ji postupně uklidňuje. Bouře se přesouvá více na východ do oblasti pouště Kádeš severně od syrského Damašku. Ale i ve svém závěru má bouře stále dost síly na to, aby její účinek David přirovnal k tomu, že se poušť pod působením Hospodinova hlasu svírá bolestí. Vichřice na poušti je doprovázena masivními přesuny písku, který nejenže změní vzhled krajiny, ale při vysoké rychlosti dokáže působit zranění lidem i zvířatům a zničit i vzrostlejší rostliny.

Když se bouře přesune o kus dále do oblasti lesů, Boží hlas v bouři přivádí laně k předčasnému porodu. A ze stromů doslova serve listí i kůru, že z nich zbydou obnažené pahýly.

Nakonec Bůh bouři svým hlasem zastavuje a tím dokazuje svou plnou kon­tro­lu nad stvořením. Nejenže bouři začal a vedl směrem, který chtěl, ale také ji podle své vůle včas zastavil.

A jaká je reakce v Božím chrámě? Všechny nebeské bytosti volají: Sláva! Všech­ny jsou ohromeny Boží mocí, a to je vede k vzdání slávy všemohoucímu a nád­hernému Bohu.

Milí svatí, sdílíte stejnou bázeň před Bohem, který vládne takovou mocí? Po­hanské národy přičítaly bouře hněvu svých bohů a bály se jich, protože ti vy­myš­le­ní bozi byli tvrdí a nemilosrdní. Ovšem my máme milujícího a všemohoucího Boha a bázeň spojená s úžasem je to, co má naplňovat naše srdce. Jelikož on vládne nikým neomezen.

3. Mějte jistotu v Boží vládě (v. 10–11)

a) Hospodin věčně vládne (v. 10)

  • Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky.

Ve verši 10 vidíme Panovníka sedícího na trůnu. Jeho trůn a jeho vláda jsou věčné. Vládl nad potopou, jíž odsoudil celé lidstvo až na Noemovu rodinu. Vlád­ne stále a bude vládnout navěky. Lidstvo se tomu může vysmívat, zpo­chyb­ňo­vat Boží vládu, nebo si vymýšlet všelijaké bláznivé teorie. Boží vládu však tím ne­sníží ani o milimetr.

  • Hospodin kraluje — národy se chvějí. Trůní na cherubech — země se zmítá. (Ž 99,1)

Boží svrchovaná vláda nad stvořením i lidstvem musí v křesťanovi upevňovat jistotu v jeho moc. Vždyť ta úporná snaha zpochybnit Boží stvoření, Boží plán pro rodinu, Boží plán pro roli muže a ženy a vše ostatní je Bohu jen k smíchu. Ne­mu­sí­me se tedy obávat, s jakou novou ničivou lží lidská společnost zase přijde. Jestli zruší pohlaví a budeme si muset říkat středním rodem, nebo uzákoní jako man­želství svazek deseti lidí deseti různých genderů… Pravdu tím nikdo nezmě­ní. Boží vládu žádný hříšník nesvrhne. Ale jen člověk sám si tím vzpurným jed­ná­ním vnáší více a více bolesti a zmatku do života.

b) Hospodin posiluje svůj lid (v. 11)

  • Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svému lidu pokojem.

Ve své vládě Bůh dává posilu svému lidu. Bůh svou mocí jedná ve prospěch svého lidu, slyší naše modlitby, chrání nás a vysvobozuje z tísně (Ž 28). K tomu nám dává do srdce jistotu v jeho moc skrze naši rostoucí oddanost Bohu (Ž 27). A tím nás připravuje, abychom mohli snést těžké zkoušky.

Boží moc je vám, milí svatí, k dispozici. Ne však proto, abyste vynikali nad ostat­ními nějakými mocnými činy a budovali svou pýchu. Ale abyste rostli v po­ko­ře a v závislosti na jeho moci. V pokorném a s Bohem smířeném srdci se totiž na­chází pokoj. Ježíš řekl svým učedníkům v předvečer svého ukřižování:

  • Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. (J 14,27)

Pán Ježíš je tím pokojem. Mimo něj pokoj není.

Aplikace pro život křesťana

V úvodu bylo popsáno, jak děsivě může působit bouře, když člověka zastihne ve volné přírodě. Ovšem nejsou to obvykle bouře s blesky a hromy, které působí skutečné obavy a strach. Vždyť bouřka brzy skončí. Skutečné obavy přichází se životními zkouškami. Ač nám mnohdy zůstane utajen jejich důvod, důležité je, že nad nimi vládne náš Pán. Bůh vládne a používá svou moc, abyste ve zkouš­kách zvítězili k Boží slávě.

Proto nedává smysl hledat pomoc jinde než u Boha. Dokonce by to bylo vy­jád­ře­ním nedůvěry a čirým bláznovstvím. Vždyť kdo z vás dokáže zastavit bouři, nebo třeba jen rozehnat mraky, aby byl krásný slunečný den. Kdo dokážete uzdra­vit své tělo z nemoci, zastavit stárnutí, nebo prodloužit svůj život, byť o den. Nikdo. Ale Bůh to vše má pod svou vládou. Tudíž musíme utíkat k tomu jedinému zdroji a k té největší síle v celém vesmíru, k všemohoucímu Bohu.

Pokud jste nemocní, žádejte ostatní bratry a sestry, aby se za vás u Boha při­mlou­vali. Bůh je mocen vás uzdravit a v každém případě vám dá sílu snášet útrapy vaší nemoci (Jk 5,16). Jestliže bojujete s obavou o zabezpečení své rodiny, věřte, že Bůh se o vás postará, stejně jako se stará o celé stvoření od počátku světa (Mt 6,25–26). Možná zápasíte se složitou výchovou vašich dětí. Jediné ře­še­ní je, učte je bázni a poslušnosti před Bohem skrze aplikaci Božího slova přímo do jejich životů. Ukazujte jim, jaké tragické důsledky má neposlušnost a jaké po­žeh­nání mají děti žijící v poslušnosti rodičům (Mt 15,4, Ef 6,2–3). Anebo zažíváte těžké soužití s nevěřícím manželem či manželkou. Vaše úloha je sloužit svému protějšku, modlit se za ni či za něj a být mu příkladem Krista, aby viděl praktickou nezaslouženou milost. Jen Bůh je schopen proměnit jeho či její srdce, vy je ne­pro­měníte (1Pt 3,1–2).

Milý čtenáři, Písmo nepřináší planá slova útěchy. Vždyť to je hlas toho, kdo nás zná nejlépe, vždyť každého z nás stvořil. Planá slova útěchy jsou typu: „Neboj se, to bude dobré…“, nebo „Buď silný, to zvládneš…“. Taková slova ale nemají žádný pevný základ. Jen se snaží vybudit sebedůvěru či sebelásku. Ale u člověka, který došel na konec svých sil, nedávají žádný smysl! Rady a spolehnutí na lidský rozum, to jsou slova marné útěchy, která v ničem nepomohou. Ale vydat se pod Boží vládu a spolehnout se na Boží moc, to je ta jediná správná cesta, která vede k dobrému cíli. A jen touto cestou je Bůh oslaven.

Křesťane, věř, že ten, který tě vykoupil obětí svého Syna, má pro tvé zápasy to nejlepší řešení a jeho vláda je pro tebe tou nejlepší vládou. Ovšem pokud stále vzdoruješ Boží svrchované vládě a odmítáš se pokořit před Bohem, který má tvůj život zcela v hrsti, jednáš hloupě. Vzpomeň na Ježíšova slova k Saulovi na cestě do Damašku: „Bolestivé je pro tebe kopat proti bodcům.“ (Sk 26,14) Ty bodce nejen, že jsou ostré, ale mohou tě kdykoliv připíchnout jak motýla do sbírky. Věř tedy, že Bůh je ten nejlepší Panovník. Věř, že Pán Ježíš je mocen tě dokonale očist­it od tvých hříchů. Čiň pokání ze svých marných skutků.

Shrnutí

Co pro vás tedy vyplývá z Boží moci a vlády nad celým stvořením? Žalm 29 nás učí, že Hospodin je hoden slávy od celého stvoření, neboť on je věčný a svr­cho­va­ný vládce nad nebem, zemí i lidmi. Proto mějte důvěru v jeho vládu a věřte, že jeho moc pro vás pracuje. Z toho mějte jistotu a pokoj pro celý váš život.