On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a moc...
Existuje trojí pokoj: dočasný, duchovní a věčný. První je vnější pokoj, a souvisí s požehnáním. Druhý je vnitřní pokoj, a souvisí s milostí. A nakonec je tu věčný pokoj, který souvisí se slávou. Je to jako v majestátním paláci, kde je vstupní hala, kterou se vchází do nádhernějších místností. Vnější, dočasný pokoj je takovou halou, vstupem nebo úvodem do vnitřních ložnic lahodného pokoje svědomí a do věčného odpočinutí, v němž bude náš nebeský pokoj naplněný štěstím. Už samotný vnější pokoj nám poskytuje mnohé spočinutí, ale nad to nám pomáhá získat vnitřní i věčný pokoj a uchovat se v něm.
(Ephraim Udall, 1642)