• Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože [příchod Páně] nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. (2 Te 2,3)

S blížícím se začátkem oslavy ramadánu se zvyšuje i počet křesťanů, kteří se 30 dní budou setkávat v modlitbě a postu. Stále rostoucí počet křesťanů se připojuje k hnutí „30 dní modliteb za svět islámu“ a podporuje i další křesťany k modlitbám a postům za muslimy. Cílem modliteb je podpora probuzení mezi muslimy, kteří se obracejí ke Kristu. V minulých letech se totiž díky svým snům a vizím stalo velké množství muslimů křesťany.

Síť křesťanů, kteří se modlí za muslimy, vznikla v dubnu 1992, kdy se takto modlila skupina vedoucích na svém setkání na Středním východě. Bůh vložil do srdcí těchto mužů a žen břemeno, aby svolali co nejvíce křesťanů k modlitbám za muslimský svět. Každoročně dodržuje muslimský svět během devátého měsíce svého kalendáře měsíční půst, který vešel ve známost jako ramadán. Půst v měsíci Ša’aban je specificky načasovanou připomínkou měsíce, kdy byl korán „seslán“ nebo „zjeven“ Mohamedovi.

„Emerging Church“ (což je možné přeložit jako „vynořující církev“), malá levicová křesťanská sekta, zaujala ovšem odlišný postoj. V roce 2009 oznámila tato skupina vedená jedním z nejvlivnějších pastorů v USA Brianem McLarenem, že bude společně s muslimským „partnerem” skutečně „dodržovat” svatý muslimský měsíc. Ramadán je měsíc, kdy muslimové děkují svému bohu Alláhovi za zjevení koránu proroku Mohamedovi. McLaren na svém blogu před časem oznámil: „Jako křesťané se pokorně připojíme k muslimům v jejich dodržování ramadánu – na vyjádření míru, společenství a sousedství, které si Bůh cení.“ Nepředstavuje ovšem takové mezináboženské dodržování zvyklostí více než prosté „sousedství“ a nestává se náboženským kompromisem a synkretismem? Nevytváří dodržování svatého měsíce ramadánu dojem podržizování se islámu?

McLaren, vůdčí hlas rostoucího levicového křesťanského hnutí, chce, aby všichni věděli, že se neobrátil k islámu, ale že je „hluboce zbožný křesťan”. McLaren se ovšem nebude postit za záchranu svých muslimských přátel. Místo toho se skrze praktikování tohoto islámského rituálu snaží propagovat „společné dobro… spolu s lidmi z jiných tradic víry.“ „Hlavním smyslem naší účasti bude náš duchovní růst, dospělost, ale též naděje, že naše zkušenost bude inspirovat ostatní, aby se spolu s lidmi jiných tradic víry modlili a spolupracovali pro mír a společné dobro … chceme se jako křesťané přiblížit k našim muslimským sousedům a sdílet s nimi tuto důležitou součást jejich života. Stejně jako Ježíš, zbožný Žid, přemohl náboženské předsudky a učil se od Syroféničanky tím, že se před dvěma tisíci lety nechal inspirovat její vírou (Mt 15,21nn, Mk 7,24nn), i my se snažíme učit od našich muslimských bratrů a sester dnes.” Bez ohledu na McLarenovy obratně formulované věty, to, co zřetelně mezi pěti pozicemi na jeho osobním blogu chybí, je byť jediná zmínka o modlitbě za obrácení muslimů ke Kristu.

To je v přímém protikladu k webovým stránkám 30 Days Prayer Network, kde je v lásce, ale jasně prohlášeno: I když McLaren prohlásil, že on i jeho následníci „se v jejich touze být uctiví k tradici víry našich přátel budou snažit vyhnout tomu, aby byli neuctiví či nevěrní ve své vlastní tradici víry,” někteří se vyjádřili, že už samotné dodržování muslimského náboženského svátku je velice neortodoxní a protichůdné k historické křesťanské praxi. Zatímco láska a přátelství k ostatním jsou pro křesťanskou víru prvořadé, Bible je jasná v tom, že se křesťané mají vyhýbat skutečnému podílu na náboženských ceremoniích nekřesťanů:

• Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?“ (2 K 6,14–15).

Ale McLarenův spolupracovník, pastor Tony Campolo, tvrdí, že takové modlitby věřících, příslušníků různých náboženství, stejně jako mystická spojení, jsou velmi důležité pro všechny opravdové tvůrce pokoje. Campolo říká: „Mezináboženské modlitby, stejně jako mystická jednota, jsou nesmírně důležité pro všechny opravdové tvůrce pokoje. Pokud hledáme společný základ, i když nemůžeme souhlasit věroučně, můžeme jej najít v mystické spiritualitě. Můžeme se společně modlit takovým způsobem, že se spojíme s Bohem, který přesahuje naše teologické rozdíly.“

Podle pozorovatelů jsou pro hnutí Emerging Church typické také tendence zřídkakdy zdůrazňovat křesťanské evangelium, zatímco často a hlasitě hlásají klasický humanismus či přímo náboženský pluralismus. McLaren a další vedoucí hnutí Emerging Church často prohlašují, že je třeba nezdůrazňovat „věroučné přehrady“ mezi odlišnými náboženstvími, včetně křesťanství a islámu. Zatímco Ježíš byl neoblomný v tom, že důslednost v křesťanské zvěsti způsobí velkou míru rozdělení mezi lidmi různých náboženských přesvědčení, Campolo vytrvale nesouhlasí. Když v rozhovoru s Shane Claibornem mluví o vztazích mezi muslimy a křesťany, Campolo tvrdí: „Nesmíme připustit, aby nás naše teologie rozdělily.” Tendence nezdůrazňovat učení, která je vlastní prominentním učitelům jako jsou McLaren a Campolo, zároveň vyvolává velké obavy u mnoha konzervativních teologů a pastorů. Tyto tendence totiž vedou k tomu, že je opomíjeno i jádro křesťanské zvěsti. „Nejsem přesvědčen, že Ježíš žije pouze v křesťanech,“ prohlásil Campolo. Nakonec zašel tak daleko, že prohlásil, že věří, že mnozí muslimové nepotřebují evangelizaci.

Ničívá podstata tohoto liberálního a poněkud experimentálního přístupu ke křesťanství se ještě zřetelněji projevila v nedávných letech. V roce 2007 oznámila episkopální farářka Anne Holmes Reddingová, že se stala křesťanskou muslimkou. The Christian Post zveřejnil reportáž: Farářka ze Seattlu se stala muslimkou, a zůstala duchovní episkopální církve. Její biskup popsal tento vývoj jako „vzrušující“. „Dívám se skrze Ježíše a vidím Alláha,“ vysvětlila Rev. Anne Holmes Reddingová deníku „Seattle Times“. Ten otiskl reportáž o tom, že farářka Reddingová si v pátek na hlavu nasazuje islámský šátek a v neděli bere na krk církevní kolárek… stále vidí Ježíše jako svého zachránce, i když ne božského, a chce zůstat farářkou i episkopálkou. Biskup Vincent Warner z episkopální diecéze v Olympii řekl deníku Seattle Times, že to, že Reddingovou přijala islám, nezpůsobuje v jeho diecézi kontroverze.

Nejen v Seattlu, ale i v Nigérii a Číně se vyskytuje malé, ale rostoucí hnutí, které někteří označují jako „chrislám,“ a které se snaží mísit křesťanství s islámem; vyučuje se v něm i z koránu i z Bible. V jednom chrislámském sboru se každý týden schází asi 1500 členů. Každým rokem se desetitisíce Američanů obrací k islámu, včetně mnoha těch, kteří byli vychovaní v křesťanské církvi. Mnozí, kdo studují biblická proroctví, to vidí jako součást naplnění toho, co Bible předpověděla již dávno a co Bible označuje jako „velké odpadnutí“ (1 Tm 4,1; 2 Te 2,3). Apoštol Jan varoval, že učení antikrista znamená popření Otce i Syna:

• Kdo je lhář, neli ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. (1 J 2,22–23) 

Avšak korán tvrdí, že kdokoliv věří, že Ježíš je Syn Boží, dopustí se nejhoršího rouhání, které se dá představit. Řekli: „Nejmilostivější zplodil syna!” Dopustili se nejhoršího rouhání (Korán 19,88). Někteří, jako Anne Holmesová nebo křesťanské „církve“ v Nigérii, totálně popřeli pravost víry a připojili se k tomuto antikristovskému zjevení. Jak nakonec dopadne Emerging Church se ještě ukáže. Ale pokud si vybrali oslavu měsíce zasvěceného díkůvzdání Alláhovi jako inspiraci pro takto nestoudnou antikristovskou teologii, pak si myslím, že můžeme s jistotou říct, že zřejmě ani oni sami nezačali správně.

– Joel Richardson –