Zápas o duši:

Dokonale vítězíme!

Verze pro tisk
  • … neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které pře­mohlo svět, je naše víra. Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? (1J 5,4–5)

Ježíš je Kristus

Apoštol Jan začíná tento oddíl svého dopisu ujištěním směřovaným ke všem čtenářům, ke všem Božím dětem, které věří, že Ježíš z Nazareta, o kterém svědčí Písma Starého i Nového zákona, je Spasitel. On je ten, kdo zachraňuje člověka od toho nejhoršího, co ho může potkat. Nejedná se ani o nemoc, ač může být dlouhá a bolestivá, ani o bolest duše nad ztrátou nejbližších, ani o bídu, pronásledování či utrpení. Ježíš Kristus je Spasitel, zachránce, který zachraňuje člověka od hrůzy hněvu Boha Stvořitele a Pána stvoření, Soudce spravedlivého, který za­chraňuje od trvalého, nikdy nekončícího oddělení odsouzeného člověka od veškeré Boží lásky a obecné milosti.

A přesně ve chvíli, kdy se vám Kristus stane Zachráncem, právě v té chvíli, kdy mu začnete důvěřovat, že zachraňuje právě vás od Božího hněvu, tehdy bude jeho zachraňující, spasitelná, milost s vá­mi také v nemoci, v trápeních duše, v pronásledování i v utrpení.

  • Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha. (1J 5,1)

Nyní se kruh uzavírá. Čím apoštol Jan oddíl začíná: totiž, kdo složil naději v Krista, je zrozen z Boha, tím oddíl opět ukončuje v 5. verši:

  • Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? (1J 5,5)

Jan stále mluví k těm a o těch, kteří věří v Krista – ti se narodili z Boha, a proto přemáhají svět. Naše doba, stejně jako doby minulé, má své hrdiny. Kolikrát jsme již slyšeli, že někomu celý svět ležel u no­hou? O Petru Čechovi, slavném fotbalistovi, se v novinách píše, že celá Anglie mu leží u nohou. Dokud bude při síle a zdra­vý, bude to tak. Přijde však čas, kdy jeho slavná éra bude už jen vzpomínkou.

O slavné herečce válečných let minu­lé­ho století, Lídě Baarové, napsaly noviny stejný titulek – svět jí ležel u nohou. Na sklonku jejího života jí však ležela u no­hou už jen krabice od bot se zažloutlými fo­tografiemi – vzpomínkami na minulost.

I v Božím slově čteme o lidech, kterým ležel svět u nohou – král Nebúkadnesar byl jedním z nich. Vládl světové velmoci, lidé ho poslouchali na slovo, vše, co chtěl, dostal. Svět mu ležel u nohou, ale i on nakonec zemřel.

Mnohým postavám lidských dějin svět ležel u nohou – měly jeho obdiv a potlesk, měly úctu lidí i jejich závist. Kdo však věří, že Ježíš je jeho Spasitel, ten dobývá svět jiným způsobem.

I. Kristus zvítězil

  • … neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra. Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? (1J 5,4–5)

Ve verších 4 a 5 se celkem čtyřikrát objevuje slovo „přemáhá“ nebo slovo „vítězství“. V řečtině, jazyce Janova listu, se používá jediný výraz, a to slovo „niké“. Tento výraz dobře známe, třeba jako značku sportovní obuvi – Nike (Najky). Užívají ji sportovci, ale je také velmi módní, a tudíž populární mezi mládeží. Slovo „niké“ znamená vítězství, „nikao“ potom „vítězit“. Takže boty značky Niké (tzv. Najky) by vás měly dovést k vítězství.

Staří Řekové neužívali slovo „niké“ jako značku sportovní obuvi, ale Niké byla v řecké mytologii bohyně – bohyně vítězství. Bohyně Niké byla uctívána, protože přinesla řeckým mytologickým bohům vítězství nad Titány. Ve staro­vě­kém umění bývají takzvaní bohové Zeus a Athéna zobrazováni s malou soškou Niké v dlani – v řecké mytologii je Niké symbol vítězství. Odtud tedy význam slova „niké“. Náš Pán užil výraz „niké“, když povz­buzoval učedníky:

  • To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. (J 16,33)

Ježíš přemohl svět. On zvítězil, přemohl, zdolal, porazil – to je význam slova „pře­mohl“. A co porazil? Svět – tedy v tomto smyslu protiklad všeho, co uctívá Boha – tedy všechno, co se staví Bohu na odpor.

Pán Ježíš přišel na velikonoční svátky do Jeruzaléma, neboť přišla jeho hodina. Večeřel se svými učedníky v horní míst­nosti, byl čtvrtek večer. Dodával jim odvahy a mluvil o věcech, které musí přijít. Proto přišel do Jeruzaléma, proto přišel na svět, proto se stal člověkem, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroků. A nyní přichází hodina, kdy Ježíš do­bro­vol­ně vydá svůj život do rukou hříšníků. Zloba lidí zasáhne Ježíše naplno – tako­vá zloba, která si nejen přeje smrt člově­ka, ale udělá vše proto, aby ten člověk zemřel. Aby už tu nebyl a nekomplikoval jim život.

MŮJ život, který si chci žít, jak JÁ chci a ne jak chce někdo jiný, i kdyby to byl třeba sám Bůh. To je smýšlení člověka – svévolníka.

Nyní přichází hodina, kdy Ježíš vydá­vá dokonce svůj život dobrovolně do rukou hříšníků, aby na něj byl vylit spra­ved­livý Boží hněv vůči hříchu. Zemřel, byl pohřben, avšak třetího dne vstal slav­ně z hrobu. On přemohl svět! Pře­mohl hřích, který přináší smrt, přemohl smrt, která ho měla držet po celou věč­nost v hrsti, daleko od Boží slávy tam, kde budou všichni neobmytí hříšníci. A přemohl ďábla, který přivedl do světa pokušení, jež počalo a porodilo hřích (Jk 1,15). Vzchopte se! Kristus přemohl svět!

Ano, už jsme si řekli, že Ježíš zvítězil nad vším, co se v marné pýše zvedá proti Bohu, to je ten svět, který přemohl. Co sem patří?

Pán Ježíš přemohl smrt

Slavná Pavlova kapitola z 1. listu do Korintu, ve které předkládá korintským křesťanům nádheru a slávu evangelia, mluví o konečném Kristově vítězství nad smrtí.

  • Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem. (1K 15,3–4)
  • První vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho. Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, do­kud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt. (1K 15,23–26)

Už je to jisté! Smrt je poražena. Právě ono Kristovo zmrtvýchvstání garantuje konečné vítězství nad smrtí, protože zbraní smrti je hřích!

  • Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň? … Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! (1K 15,54–55)

Pán zvítězil nad smrtí. Již na něj neměla právo. On hříchu neučinil a tak jej smrt nemohla déle zadržovat. Ježíš žije!

Pán Ježíš přemohl hřích

Hřích vládl nad lidmi od Adama. Vládl nad našimi předky, našimi rodiči, vládl nad námi. Ale Ježíš Kristus přišel, aby jeho vládu zrušil a nastolil jinou vládu – vládu svobody Božích dětí. On zlámal pouta hříchu, abychom už hříchu neotročili.

  • Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěce­ní, a če­ká vás život věčný. Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Ř 6,22–23)

Pán Ježíš přemohl ďábla

Ten, který vládne tomuto světu, žijícímu ve vzpouře proti Bohu, byl poražen. My všichni jsme žili pod jeho vládou a mocí. Ďábel v nás působil, dokud jsme vzdorovali Bohu a žili podle běhu tohoto světa, jakoby Bůh nebyl (Ef 2,1–2).

  • Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství. (Ko 2,13–15)

Ďábel vládne skrze pokušení, hřích a smrt nad lidmi. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to tak. Tvrdí to Boží Slovo, které je pravdivé, protože pochází od vše­vě­dou­cího Boha. To, čemu ve své du­chovní zaslepenosti otroci ďábla nerozumí, Bůh ve svém slově zjevuje jako holý fakt.

Moderní člověk si je jistý svou nezávislostí. Duchovní slepotu popisuje Boží Slovo následovně:

  • Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubo­hý, bědný a nuzný, slepý a nahý. Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. (Zj 3,17–18)

Ďábel zaslepuje duchovní zrak, aby lidé neviděli a neobrátili se. Ale:

  • Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista! (1K 15,57)

Kristus je veliký lékař! On zmařil skutky ďábla. Strhává lidem klapky z očí, aby viděli pravdu. On porazil toho dávného hada, svůdce a lháře.

II. Spojeni s Kristem

Ale milovaní, jestliže jste se znovu narodili z Boha (v. 4), znamená to, že jste s ním předtím také zemřeli, abyste spolu s ním také nyní žili! Pán Bůh udělal něco úžasného, co ani andělé, ani ďábel neočekával: ve své lásce nás sjednotil se svým Synem, Ježíšem Kristem.

  • Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. (Ř 6,8)

Jako jsme byli ukřižováni spolu s Kristem, nyní jsme spolu s ním také živi (Ga 2,20). Byli jsme s Kristem sjednoce­ni. Veškerý vztah, který nyní máme s Bohem, je skrze naše sjednocení s Bohem. Bez Krista nemáme nic, s Kristem máme vše! Bůh nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří (Ef 1,3). Když Ježíš dokonale naplnil Otcovu vůli ve svém životě, jeho spravedlnost byla připočtena všem, kteří v něj kdy uvěří:

  • Jako se neposlušností jednoho člo­věka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými. (Ř 5,19)

O Kristu Bůh také smýšlel ve smyslu jeho sjednocení s námi – vždyť Kristus nesl na kříž naše hříchy.

  • Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti. (2K 5,21)

Ježíš Kristus se stal zástupcem všech, které mu Otec dal. To kvůli nám jej Bůh ztotožnil s hříchem. Tak jsme byli ukřižo­váni spolu s ním. On je náš Zástupce. Ale nejsme s ním sjednoceni pouze v minulosti a v přítomnosti, ale to co započalo již před stvořením světa, Bůh rozvíjí i na tu stranu historie, která se teprve zjevuje – do budoucna, do věku přichá­ze­jícího. Nyní jsme spolu s ním, s Kristem, také uvedeni na nebeský trůn (Ef 2,6):

  • Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši.

Byli jsme posazeni na nebeský trůn, sjednoceni s Kristem! Plnost té slávy se zjeví, když přijde Pán Ježíš se svými svatými anděly a my se s ním setkáme. Pak už budeme navždy s ním! To je slavná minulost i budoucnost Božích dětí. A co přítomnost?

  • S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Bo­ha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrt­vých. Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. (Ko 2,12–13)

Jsme sjednoceni. Dílo Ježíše Krista, vše, čeho dosáhl, nyní patří lidem, kteří se narodili z Boha. Skrze působení Ducha svatého na něm mají podíl všechny Boží děti. Nyní se vše, co nás dříve lákalo, co bylo cílem našeho bezbožného života, stává pro nás mrtvým, protože jsme spolu s Kristem zemřeli hříchu – hřích už není něčím, po čem bychom dnem i nocí dychtili a v čem by nám bylo dobře.

Vzpomeňte si, kolikrát vám nějaká hříšná věc, nebo vztah nedal spát, dokud jste jej neměli. To je minulost. Přítomnost je Kristus! Nyní, když jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni, žijeme ve služ­bě ži­vé­mu Bohu – těší nás čím dál víc žít pro Boha, jemu podřizovat svůj život, svoje smýšlení, svoje jednání i rozhodování. Těší nás čím dál víc to, co těší jej a zarmucuje, co jeho zarmucuje. Tomu se říká posvěcení. Rosteme do podoby Kristovy! Nyní v Kristu žijeme v novotě života:

  • Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života. (Ř 6,4)

Proto naše víra přemáhá svět. Protože nás sjednocuje s Ježíšem Kristem, Božím Synem, který přemohl svět.

Jan napsal církvi v Efezu, která se třásla v nejistotě, zda opravdu patří Bohu, zda se nemýlí ve svém porozumění evangeliu, které přijala od apoštola Pavla a jeho spolupracovníků. Místní křesťané se báli, jestli o nich neplatí, že nejsou spaseni, protože nemají správné poznání, nemají zvláštní zkušenost s Bohem, či Duchem svatým.

Ale Jan napsal tento dopis, aby efezský sbor ujistil o pravosti evangelia, které zvěstovali apoštolové a které slyšeli v Efezu z Pavlových úst.

A nyní, když je ujistil o podstatě i ovoci víry, přináší před naše oči nádherný květ, plný síly života – vrchol díla Ducha svatého v člověku: spolu s Kristem jsme zvítězili a máme věčný život (v. 13).

III. Dokonale vítězíme!

  • Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospra­ve­dl­ňuje! Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! (Ř 8,31–39)

Jsme sjednoceni spolu s Kristem. V čem zvítězil beránek Boží, v tom slavně vítězíme i my díky víře, která nás s ním sjednocuje. Kristus přemohl svět. Ve všem trápení tohoto světa nejen že vítězíme spolu s Kristem, ale dokonce je o nás řečeno, že ve všem slavně vítězíme jeho mocí.

Ale v textu slovo niké není použito jen ve stejném tvaru jako v 1J 16, 33, je zde napsáno, že jsme nejen niké – vítězové, ale hypernikómen – více než vítězové!

  • Ale v tom ve všem slavně vítězíme mo­cí toho, který si nás zamiloval. (ČEP)
  • Ale v tomto všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (ČSP)
  • Ve všech těchto věcech však skrze toho, jenž si nás zamiloval, více než vítězíme. (Pavlík)

O všech, kdo se narodili z Boha, čteme, že jsou více než vítězové.

Po revoluci se v naší zemi začaly obje­vo­vat supermarkety. Do té doby jsme znali jen obyčejné obchody. Teď přišlo něco víc. Po supermarketech přišly hy­per­markety – něco ještě daleko převyšující to, co bylo doposud.

V Kristu jsme hyper vítězové – v něm více než vítězíme, v něm dokonale vítězíme. Duch svatý nás učinil sjednoce­ním s Kristem více než vítězi. On nás dovedl do stavu neporazitelnosti!  V Kris­tu jsme skrze víru neporazitelní. Není nic, co by nás mohlo odloučit od lásky Kristovy:

  • Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Ř 8,38–39)

Není nic, co by nás mohl porazit: ani

  • … soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč. (Ř 8,35)

Jsme neporazitelní vítězové v Kristu Ježíši. Tak jisté je naše spasení. Tak jistá je Kristova záchrana.

V Kristu jsme zvítězili nad ďáblem

  • A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí. Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti. (Zj 12,10–11)

Apoštol Jan vidí ve Zjevení svaté, Boží děti, jak stojí v přítomnosti Boží, protože zvítězili nad satanem.  Ti, kteří zvítězili, dostali nebe za dědictví (Zj 21,7), protože stáli na pravdě Božího slova a drželi se ho vírou (1J 2,14). Máme nyní moc vzdorovat ďáblu – a on od nás uteče. Nemá nad námi moc.

V Kristu jsme porazili smrt

Smrt si dělala spravedlivý nárok na každého člověka, který hřešil. Nebylo úniku – mzdou hříchu je smrt. Ale darem Boží milosti život věčný! To, co vypadalo jako neodvratitelný konec, se v Kristu uká­za­lo jako plnost sjednocení s Kristem. Člo­věk jen jednou umírá a pak bude soud. Ti, kdo jsou v Kristu zachráněni, však již přešli bez soudu ze smrti do života. Smrt na nás nemá nárok! Kristus plně zaplatil. Jsme svobodní! Konečně můžeme to, pro co nás Bůh Otec stvořil – věčně ho uctívat v dokonalé radosti.

V Kristu jsme zvítězili nad světem

Ve 2. kapitole listu nás Jan již vyzýval:

  • Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky. (1J 2,15–17)

My jsme přemohli svět, který nás sváděl k nevěře Bohu. Už nad námi svět nemá moc. Proto, milí křesťané, můžeme žít plně a radostně pro Boha. Stali jsme se učedníky Ježíše Krista. Co dělají učedníci?

Sedí u nohou svého Pána, jako Marie, a naslouchají mu. Jejich potravou je jeho Slovo, Boží slovo. Jejich žízeň může uti­šit jenom živá voda vyvěrající z Je­ží­šo­vých úst. Všechna moudrost tohoto světa bez Krista je jako hořká voda proti slad­ké vodě života.

Učedník Pána Ježíše je tam, kde je jeho Mistr. Že není Kristus vidět, kde zrovna je? Ano, hlava není fyzickýma očima vidět, ale jeho tělo ano! Tam, kde je církev, tam je i její Hlava – Kristus. Kristův učed­ník chce být se svým Mistrem, v církvi!

Učedník Pána Ježíše napodobuje svého Mistra. Ježíš přišel, aby volal lidi k pokání a víře. Centrem jeho pozemského života bylo vydávání svědectví o ces­tě spásy. Život Kristova učedníka je napl­něn zvěstováním evangelia všude tam, kde mu Bůh dává příležitost.

Učedník Pána Ježíše miluje Boha a tak zachovává jeho přikázání.

  • Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a do­ko­nal jeho dílo. (J 4,34)

Učedník Pána Ježíše se sytí vůlí Boha, jeho Slovem. Bez něj by skomíral, až by zahynul hlady.

Učedník Pána Ježíše dostane svou nebeskou odměnu:

  • Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem. (Zj 21,7)

Sám Bůh je jeho odměnou a největší radostí. Zvítězili jste již v Beránkovi nebo ještě nevidíte, jaká je realita světa? Věřte Kristu!

To vítězství, které přemohlo svět, je vaše víra!