10. června 1415, Kostnice

Mistr Jan Hus, v naději sluha Boží, všem věrným Čechům, jež Pána Boha milují a budou milovati, žádost svou vzkazuje, aby Pán Bůh dal jim v své milosti přebývati i skonati a v radosti nebeské na věky přebývati. Amen.

Věrní a Bohu milí páni a paní, bohatí i chudí. Prosím vás a napomínám, abyste Pána Boha milovali, Jeho slovo velebili a rádi slyšeli a plnili. Prosím vás, abyste pravdu Boží, kterou jsem vám z Božího zákona a řečí svatých psal a kázal, abyste drželi; prosím také, jestliže by kdo ode mne slyšel na kázání nebo soukromě co proti pravdě Boží, anebo ač bych kde psal (což doufám Bohu není), aby toho nedržel. Prosím také, jestliže by kdo vídal mé lehké obyčeje v mluvení nebo ve skutcích, aby se jich nedržel, ale aby za mě Boha prosil, aby mi Bůh ráčil odpustit. Prosím, aby kněží dobrých obyčejů milovali a velebili, a je ctili, a zvláště, jež pracují ve slově Božím. Prosím, abyste se varovali lstivých lidí a zvláště kněží nehodných, o nichž dí Spasitel, že jsou v rouše ovčím, ale uvnitř vlci hltaví. Prosím, abyste své chudině milostivě činili a spravedlivě ji spravovali. Prosím měšťany, aby své obchody vedli spravedlivě. Prosím řemeslníky, aby věrně své dílo vedli a jeho požívali. Prosím sluhy, aby svým pánům a paním věrně sloužili. Prosím mistry, aby jsouce dobře živi, své žáky věrně učili, nejprve aby Boha milovali, pro Jeho se chválu učili a pro prospěch obce a pro své spasení, ale ne pro lakomství, ani pro světské zvelebení. Prosím studenty i jiné žáky, aby své mistry v dobrém poslouchali a následovali, a aby se pilně pro Boží chválu a pro spasení své a jiných lidí učili.

Prosím všechny dohromady, aby pánům, panu Václavovi z Dubé, odjinad z Leštna, panu Janovi z Chlumu, panu Jindřichovi z Plumlova, panu Vilémovi Zajícovi, panu Myškovi a jiným pánům z Čech a Moravy, i věrným pánům Polského království děkovali a i jich pilnosti vděčni byli, že oni jako Boží stateční obránci a pomocníci pravdy postavili se proti všemu sboru častokrát, dovodíce a odpovídajíce k vysvobození mému a zvláště pan Václav z Dubé a pan Jan z Chlumu, jimž věřte, co budou praviti; neboť oni byli ve sboru, když jsem já odpovídal po několik dní. Oni vědí, kteří Čechové a kterak mnohé a nehodné věci na mě vedli, kterak veškerý sbor proti mně křičel, kterak jsem já odpovídal, což na mně žádali. Prosím vás také, abyste za Jeho Milost římského a českého krále Pána Boha prosili, i za královnu svou, i za pány, aby milý Pán Bůh s nimi přebýval v milosti nyní a potom ve věčné radosti.

Psal jsem list tento vám v žaláři v okovech, čekaje nazítří na smrt odsouzení, maje plnou naději v Bohu, abych pravdy Boží neustupoval a bludy, které na mně křiví svědkové svědčili, abych se neodpřisáhl. Kterak se mnou Pán Bůh milostivě činil, a se mnou je v divných pokušeních, poznáte, až se u Boha v radosti z Jeho milosti shledáme. O mistru Jeronýmovi, mém milém tovaryši, nic neslyším, než že jest v těžkém vězení smrti čekaje, jako i já, a to pro svou víru, kterou statečně Čechům ukazoval; a Čechové naši nejukrutnější nepřátelé dali nás jiným nepřátelům v moc a ve vězení.

Prosím, abyste za ně Pána Boha prosili.

Také prosím vás, zvláště Pražané, abyste na Betlém laskaví byli, dokud Pán Bůh popřeje, abyste tu slovo Boží kázali. Pro to místo ďábel se rozhněval a proti němu faráře a kanovníky vzbudil, spatřiv, že se jeho království v tom místě rušilo. Doufám Pánu Bohu, že to místo zachová do své vůle, a učiní v něm prospěch větší skrze jiné, než skrze mne nestatečného učinil. Také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli.

Dán list v pondělí v noci před svatým Vítem, po dobrém Němci.