Zápas o duši:

Svědectví o milujícím Bohu

Verze pro tisk

Jsem 48letá žena a chtěla bych se s vámi podělit o své svědectví. Vím, že to zní divně a trošku nesrozumitelně a pravděpodobně ani nechápete proč…. Svědek je ten, kdo je volán k soudu nebo nějakému vyšetřování proto, aby podal svědectví o pravdivosti nějaké události nebo skutečnosti, jíž byl očitým svědkem. Svědek podává svědectví o pravdě, aby pomohl rozhodnout spor, objasnit událost, prosadit spravedlnost či vnést světlo do nejasností, pochybností, tajemství nebo rozsudku vinen – nevinen, pravda – lež, černá – bílá, světlo – tma.

A ptáte se v jakém případě či sporu chci svědčit a proč? Chci svědčit v případě člověk versus Bůh. A ptáte se, na čí jsem straně, ve prospěch koho chci svědčit a proč? Řeknu vám to. Jsem na Boží straně, jsem Boží svědek, a to proto, že jsem ve svém životě a na vlastní kůži prožila Boží pravdu, prožila, že Bůh je pravda, cesta i život, světlo lidí a že v Něm není nejmenší tmy, přesně tak, jak o tom svědčí i apoštol Jan ve svém prvním listu v Novém zákoně. Mohu podat pravdivé svědectví, protože jsem právě ten očitý svědek, který nemůže mlčet, protože poznal pravdu – a tato absolutní pravda se může stát i vaší pravdou v tom smyslu, že i vy se stanete očitým svědkem, pro kterého se objasní tajemství života a radosti z něj, včetně uzdravení vaší duše a snad i těla.

Před čtyřmi lety jsem onemocněla zhoubným onemocněním, podstoupila první operaci a sérii chemoterapií. Nyní jsem absolvovala druhou operaci a procházím další sérií léčby chemoterapií. V průběhu léčby na onkologickém pracovišti jsem se setkala s řadou nemocných, kteří procházeli stejnými těžkostmi jako já, takže jsme se mohli vzájemně pochopit a společně sdílet své pocity i postoje. Mí spolupacienti byli téměř všichni pohrouženi do své nemoci, prožívali strach, nejistotu, bolest a celou škálu všech možných negativních prožitků, místečko klidu a bezpečí či převažujícího optimismu jsem nenalezla u nikoho z nich. I já jsem si prošla šokem ze zjištěné diagnózy, který vás zasáhne jako blesk, bolestí z provedených a absolvovaných zákroků či vedlejších účinků chemoterapie, nejistot a nočního návalu strachu – a někdy stále procházím. Ale prožívám a zažívám i jeden velký rozdíl. Už vím, co s nimi udělat a jak se s nimi vypořádat. Bohu jsem uvěřila před dvaceti lety a po určité přestávce, kdy moje víra téměř zahynula, se Bůh před první chemoterapií pro mě vrátil. Od té doby jdu životem a všemi těžkostmi s Ním a On se mnou, i když On se mnou šel stále, přestože já s Ním ne, stejně tak, jako jde stále s vámi. Já jsem poznala Boží pravdu, poznala jsem a svědčím svými slovy o setkání s Bohem, Stvořitelem všeho co jest, o životě s Bohem, který je živý, pravdivý, naprosto skutečný jako vy nebo já a navíc je tak úžasnou a nádhernou bytostí, že lze jen těžko najít slova, kterými by se dala vystihnout Boží plnost. V Bohu jsem našla smysl života, smysl veškerého bytí na zemi i ve vesmíru, v Bohu jsem našla odpovědi na spoustu otázek, které si musí klást každý alespoň trošku přemýšlející člověk. Ale hlavně, v Bohu jsem našla spásu, radost pro svou duši, radost, která dává sílu do jakýchkoli okolností, radost, skrytou jako drahokam hluboko uvnitř duše, radost, která hory přenáší, radost a pravdu, která má sílu přenést mě i vás až do věčnosti za práh smrti. Bůh se mi dává poznat v Bibli, skrze druhé lidi, skrze okolnosti. Mockrát mě doslova fyzicky zachránil z nebezpečných, zcela reálných situací, zavedl k lidem, kteří zažili Jeho působení stejně jako já, připravil ke čtení krásné knížky, ukazuje mi, co dělám špatně, utěšuje a povzbuzuje, když je mi smutno nebo těžko, v modlitbě vyslýchá moje prosby nebo přímluvy za druhé lidi, uvádí mě do situací, kdy můžu poznávat nejen Jeho, ale i sebe, nenechává mě žít ve lži, a proto připravuje situace, které bych si nikdy nevymyslela, a tím i přináší poznání, které bych sama nehledala. Je to jako se sluncem, na které také nemůžete pohlédnout přímo očima, aniž by vás neoslnilo, ale vidíte jeho světlo, teplo, vidíte a cítíte jeho účinky a prostě víte, že slunce je. Schovávám se do Boží vůle jako do měkoučkého, útulného křesla, tzv. ušáku, který si jistě umíte představit, a kde můžete spočinout v naprostém bezpečí, tak jako v Boží náruči. Na tuto náruč je každý problém krátký. Každá bolest, každé trápení, každý smutek, každý zdánlivě v lidských očích neřešitelný problém – není problémem pro Boží milující náruč.

V biblické knize proroka Izajáše je psáno: „V onen den člověk vzhlédne k tomu, který jej učinil, a jeho oči budou patřit k Svatému Izraele. Přijdou k němu a budou se stydět, všichni, kdo proti němu pláli vzdorem.“ A víte, proč se budou stydět? Protože tehdy uvidí, poznají a pochopí, jak úžasnou lásku a krásu svaté bytosti odmítali, nehledali nebo o ni nestáli, a ten pocit neunesou.

Já jsem tuto lásku a nádheru Boha, milosrdenství a odpuštění Pána Ježíše Krista z Boží milosti poznala, svědčím o ní, a svědčím o tom, že tím největším bohatstvím, které člověk může v životě získat, je poznání živého a pravého Boha, Ježíše Krista a Ducha svatého, prožití odpuštění vin a smíření s Bohem, se sebou samým, s okolnostmi, se životem. Je to cesta životem ve společnosti nevystihnutelné bytosti, která vás stále bude uchvacovat svou krásou, dokonalostí, milosrdenstvím a láskou, a bude vás naplňovat touhou po společenství s ní. Blízkost Boha si budete přát více než cokoli jiného a nebudete už jej chtít vyměnit za nikoho jiného. Budete s naprostou jistotou vědět, že On je ten, pro něhož chcete žít za všech okolností. Bude vás naplňovat důvěrou v Něj, budete mít naději, která přesahuje hranice pozemského bytí a tuto naději vám nikdo a nic nevezme. A tato naděje vás nikdy nezklame, bude vám dávat křídla, sílu do každého nového dne a přenese vás až do věčnosti. Budete s naprostou jistotou vědět, že Bůh je pravda, cesta i život a vaše srdce se zaraduje, a tuto radost už vám nikdy nikdo a nic nevezme. Pravda vás osvobodí a budete schopni jít životem jako vítězové, jako ti, kdo vidí světlo života a tmu zanechali za sebou. A to všechno i přes možnost, že vaše nemoc nezmizí. Já to zažila a žiju, a proto vám to můžu říct. Berte, nebo nechte být.

„Ty mi dech a život můžeš dát, 
tak jen zhluboka dýchej ve mně.
Ať pak můžu klidně spát,
v štědré náruči drž mě pevně.“