Několik čtenářů vyjádřilo důrazný nesouhlas s článkem "Nositel hříšné podstaty". Již v úvodu jmenovaného článku byla poznámka abyste zkoumali všechny "nově" získané poznatky a četli tento příspěvek principiálně, ne dogmaticky. Nebojme se nových myšlenek, ale varujme se zásadních omylů, kterých si nikdo nevšímá.

V časopise Psychiatrická genetika, červenec 1996, upoutalo naši pozornost téma "Kriminální geny". Studie srovnávala data několika set identických dvojčat z nichž vyplynulo, že 75% poruch v chování a 50% násilných činů je způsobeno genetickou dědičností. Toto je zřejmě první odborná studie, která poukazuje na dědičnost násilnického chování.

Další studie na téma "Agresivní chování", říjen 1996, poukazuje na to, že hladina testosteronu má souvislost s agresivním chováním mužů a žen. Na základě testosteronových vzorků 300 studentů, mužů a žen a vyplnění komplexního formuláře řešení krizových situací agresivního chování, měli muži pětkrát vyšší hladinu testosteronu než ženy. Muži byli agresivnější a méně schopni vyjadřovat pozornost a ohleduplnost. Muži a ženy s vysokou hladinou testosteronu cítili více hněvu a agresivity. Naopak muži a ženy s nízkou hladinou vyjadřovali potřebu pečovat o druhé.

Nové objevy biologie kriminálních činů také poukazují na rozdílné chování ve světle rasových odlišností. Černoši mají v průměru více testosteronu než běloši, běloši více než asiaté. Přestože statistiky násilných činů tuto hypotézu potvrzují, málokdo si uvědomuje jak silný je vztah mezi dědičností, rasou a mírou kriminality. Orientálci mají v porovnání s bělochy a černochy nízké kriminální zastoupení. (*) Podobně i IQ (inteligenční kvocient) je rasově odlišný. Inteligence průměrného bělocha je o něco vyšší než u průměrného černocha, ale nižší než u průměrného asiata. Americké školství muselo přestat užívat diagnostické testy, pro potřeby umístění žáků do zvláštních tříd, aby se předešlo "předsudkům" rasové diskriminace. Zaostalí žáci, bez rozdílů, zůstávají v normálních třídách. Obzvláště složitá situace nastává ve školách, kde je početnější zastoupení minorit. Z důvodů rasové ohleduplnosti se snižují nároky na průměrné znalosti všech studentů. Tato skutečnost se projevuje především v systému vyššího vzdělání. Postgraduálního studia se v Americe účastní relativně mnohem více asijských studentů než bílých nebo černých.

V knize "Rasy, evoluce a chování" (J.P. Rushton, 1995, Ontario, Kanada) poukazuje profesor psychologie na skutečnost, že obyvatelé afrických a karibských zemí mají dvojnásobný počet násilných činů (vraždy, znásilnění, vážné ublížení na zdraví), než v evropských zemích, které však mají dvojnásobný počet násilných činů, než asijské země Pacifického kruhu.

-Chronicles, březen 1997;(*) Poznámka překl. -