Zápas o duši:

Pověrčivost

Verze pro tisk
  • Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (Exodus 20:3-6)

Podle encyklopedické definice jsou pověry

pravidla a praktiky, jimiž se má předejít nepřízni, závisti i trestům ze strany nadpřirozených bytostí.

Mnoho lidí celého světa věří, že nepřízeň, neštěstí a tresty, které na ně přicházejí, jsou způsobeny nadpřirozenými silami nebo bytostmi. Do jisté míry mají pravdu; vzpomeňme jen na biblického Jóba. Aby těmto pohromám lidé předešli, obracejí se na jiné nadpřirozené bytosti, objekty a praktiky, které je mají ochránit. Ve všech případech, v příčině i ochraně, je vynechán Bůh. My však víme, že Bůh má poslední slovo ve všem, je počátkem a koncem všeho, co je. Pověrčivý člověk vyráží klín klínem, šlape z bláta do louže, přeskakuje z ohně na rozpálený rošt.

Božímu lidu je výslovně Bohem zapovězeno obírat se věštěním, ani aktivně, ani pasivně. Křesťan, který si v ateistickém Právu přečte horoskop, se již hadačstvím zaobírá! Boží slovo nás varuje i před následujícími praktikami:

  • ..., nebudete se obírat hadačstvím ani věštěním. Nebudete si přistřihovat na hlavě vlasy dokola, nezohavíš si okraj plnovousu. ... Nebudete svá těla zjizvovat pro mrtvého ani si dělat nějaké tetování. ... Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh. (Leviticus 19:27-31)

Vyvolávání duchů zemřelých se u nás stalo "nevinnou" zábavou. V Indonésii jsem viděl na Západním Irianu mnoho žen, které měly useknutý článek prstu za každého blízkého nebožtíka. Kolik článků pryč, tolik projeveného smutku za zemřelé. Bůh tyto praktiky zatracuje. Jestli se vám tento příklad zdá být příliš divošský, uvedu další. Tetování není v našich končinách nic neobvyklého. I to je Bohem zapovězeno, protože tetování mělo vždy, a dodnes má, rituální a duchovní podstatu. Podobně i vyholování a přistřihování zaokrouhlené "kněžské" lysiny je pohanská praxe Bohem zapovězená. Pověrčivý člověk se dostává do spojení s nečistými duchy, dělá z nich bůžky a stává se služebníkem polyteismu.

  • Kdyby se někdo uchyloval k duchům zemřelých a k vědmám, aby s nimi smilnil, proti takovému se obrátím a vyobcuji jej ze společenství jeho lidu. (Leviticus 20:6)

Kdo vyvolává duchy zemřelých a dotazuje se jich nebo si dává číst z ruky, křišťálových koulí, ořechů, rozkrojených jablíček a jiných, i nevinných tradic, je Bohu nevěrný. Na toho se Bůh dívá jako na smilníka a vylučuje jej ze společenství Božího lidu. Každý z nás byl někdy Bohu nevěrný; každý smilnil s čarodějkami a čaroději. Obraťme se, prosme za odpuštění. Bible všechny takové praktiky zamítá. Pověrčivost - tato písnička má stále stejný refrén - polyteismus. Modly, rituály a osobnosti se stávají božstvem. Lidé zaměňují neporušitelného Boha za porušitelné stvoření. Takové náboženství je opiátem lidstva, jež Bůh nazývá ohavností národů.

Pojďme nejprve do Starého zákona k pravému Izraeli, jenž byl předobrazem, typem dnešní církve, která už nemá etnické hranice. Církví rozumíme obecenství těch, kdo náležejí Bohu. Svůj vyvolený národ Bůh varoval:

  • Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha. Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil. (Deuteronomium 18:9-14)

Národy, které mají jiné bohy a bůžky, jednají ohavně. Bůh s nimi vždy naloží tak, že na ně sešle pohromu, obyčejně invazi jiného pohanského národa. Dějiny takto běží neúprosně a bez výjimky. Ještě nebyl nikdo ušetřen. Naše přísloví říká - každý chvilku tahá pilku, Boží slovo říká, že Bůh krále a vládce dosazuje a sesazuje. Mějme na paměti, že kdo smilní s jiným božstvem, kdo nemiluje pravého ženicha, Pána Ježíše Krista, zastává jen dočasné postavení a dříve nebo později bude sesazen. Co říká Izajáš?

  • Řeknou vám: "Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají." Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se má ptát mrtvých? K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře? (Izajáš 8:19-20)

Nemysleme si, že ti, kdo vyvolávají duchy, skutečně hovoří s mrtvými. Jde buď většinou o obyčejný podvod, nebo o klamné sípání a mumlání duchů. Andělé, démoni i lidé jsou stvořené a omezené bytosti. Nepopíráme, že mohou mít jistý omezený vhled do budoucnosti, ale nikdo nemá víc znalostí než ty, které jim umožnil Bůh. Všichni ví jen to, co jim bylo dáno vědět shůry. Boží lid se má na všechno dotazovat svého Boha. Boží člověk je monoteista; nepobíhá od bůžka k bůžku jako záletník.

  • Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů. Já Hospodin jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. (Malachiáš 3:5-6)

Bůh nebere na lehkou váhu cizoložství, čarodějnictví, lhaní, vykořisťování atd., prostě vše, čemu se dnes tak dobře daří v naší společnosti, zůstává ohavností. Nikdo, ani jedna stvořená bytost, nemůže vědět a udělat nic víc a nic míň, než Bůh dopustí:

  • Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal? (1. Korintským 4:7)

Bůh záměrně dopustí, aby jasnovidci věštili pravdy, polopravdy i nesmysly. Nejen, že dopustí, ale tyto zmatky jasnovidcům sám vloží do srdce. Nevíme, jaký duchovní mechanismus Bůh používá, ale On sám je původcem vnitřního nutkání člověka i národů:

  • Egypt bude na duchu zlomen, jeho záměry zmatu, budou se dotazovat model a zaklínačů i duchů zemřelých a jasnovidců. (Izajáš 19:3)

Kdo v dobách Starého zákona provozoval čarodějnictví? Všichni, kdo měli problémy s Pánem Bohem. Ani jeden Boží člověk se pověrčivou pavírou nezabývá. Boží člověk je zaneprázdněn Bohem a na ostatní experimenty mu nezbývají ani síly, ani čas.

Nezáleží tedy na tom, co se děje, kde se to děje, kdy se to děje, nebo komu se to děje. Cokoliv se děje, ve všem je zúčastněna moc Boží a nic Mu nezůstává skryto. Mějme však na paměti, že na Boha nepadá vina za hřích v srdcích lidí, který způsobuje zlé a hříšné dění. Bůh pouze regulovaně uvolňuje zlo, které je v našich srdcích pod tlakem - jako v kotli. A díky Bohu za to, že zlo kontrolovaně dopouští a uvolňuje. Bez Boží regulace by totiž zlo explodovalo a člověk by zničil sám sebe. Bůh má absolutní moc kdykoliv zasáhnout, umrtvit jakékoliv nečisté proroctví, jakékoliv zaklínadlo vyslovené proti komukoliv.

  • Bůh, který lid vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby. Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal. (Numeri 23:22-23)

Proti Božímu lidu kterékoliv historické epochy není zaklínadla, není věštby! Křesťan je pod ochranou samotného Boha. I kdyby vám tisíc astrologů, kartářek a věštců předpovědělo konec nebo blízkou smrt; ten, kdo je duchovně vzkříšen v Kristu, se nemusí takové věštby bát. Je v Boží péči a co se stane, je řízení Boží, ne záležitost mumlajících a sípajících duchů. Co k tomu dodat?

  • Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Římanům 8:31)

Vše, co se nám křesťanům přihodí, i to, co je lidsky nepochopitelné nebo nesnesitelné, má smysl a důvod.

  • Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. (Římanům 8:28)

Boží dopuštění je součástí mozaiky věčného plánu. Naše zkušenost a poznání jsou vždy jen částečné a neúplné. Bůh žárlivě střeží každého svého, aby neobcoval se stvořenými věcmi a bytostmi. Podívejme se ještě na následující verše:

  • Když Jóram spatřil Jehúa, zeptal se ho: "Je vše v pořádku, Jehú?" Jehú odpověděl: "Jakýpak pořádek, když trvá smilstvo tvé matky Jezábely a množství jejích čárů?" (2. Královská 9:22)

Zde nejde jen o sexuální smilstvo Jezábely, zde jde o duchovní smilstvo skrze množství čarování. Až se zdá, že duchovní smilstvo je mnohem vážnější než smilstvo tělesné. Svědčí o tom následující verše:

  • To všechno pro mnohá smilstva Nevěstky, přesvůdné mistryně kouzel. Svým smilstvem kupčí s pronárody, svými kouzly kupčí s čeleděmi. Chystám se však na tebe, je výrok Hospodina zástupů. Až přes tvář ti vyhrnu sukni a ukáži tvou nahotu pronárodům, královstvím tvou hanbu. (Nahum 3:4-5)

Tělesná nahota je obrazem duchovní nahoty, duchovní "holoty". Kdo není oblečen v Boha, v Krista, ten je duchovně nahý a nemá jinou možnost než smilnit s všemožnými bůžky, které se mu stávají smyslem bytí.

Podívejme se, jak Bůh soudí svůdnou dceru babylonskou. Mějme na paměti, že právě z Babylonu pochází mnoho našich dnešních pověr a okultních praktik, které se zabydlely i v církvích.

  • Dolehne na tebe obojí naráz, v jediném dni, bezdětnost i vdovství; dolehnou na tebe plnou měrou navzdory spoustě tvých kouzel a nesčíslným zaklínadlům. Ve své zlobě cítila ses bezpečná a řeklas: "Nikdo mě nevidí." Tvá moudrost a tvé vědění tě svedly na scestí. Říkala sis v srdci: "Jsem jenom já a nikdo víc už není." Dolehne na tebe zlo a nebudeš je umět odčarovat, postihne tě neštěstí a zažehnat je nedokážeš. Dolehne na tebe náhlý zmar, ani si to nestačíš uvědomit. Postav se tu se svým zaklínáním, se spoustou svých kouzel, jimiž se od mládí zaměstnáváš! Snad budeš mít úspěch, snad naženeš strachu. Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí. Jen ať se postaví a zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. (Izajáš 47:9-13)

Babylon nezachránili ani astrologičtí hvězdo- a mrakopravci, kteří zírali na hvězdy a předpovídali budoucnost. Ti všichni jsou odsouzeni, sami shoří! Jak Bůh trestá národy? Uvalí na ně bezdětnost a vdovství, jako na Babylon. Nezdá se vám, přátelé, že náš národ, a mnohé, obzvláště evropské národy s křesťanskou tradicí, jsou nejen duchovně, ale i tělesně neplodné a jalové? Neplodnost je matka zmaru. Bezdětný národ končí. Bůh jedná s nevěrnými jednotlivci i národy velmi účinně. Nerozmnoží je!

Mnoho pověrčivých lidí má sklony k různým náboženským praktikám, tedy i k pravé víře v Ježíše Krista. Sklon jistě neznamená spásu; sklon je první krok k obrácení.

  • Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc. Všichni prostí i významní mu dychtivě naslouchali a říkali si: "On je ta božská moc, která se nazývá Veliká." Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií. (Skutky 8:9-11)

Někdy lidem stačí pár kouzel, které se zdají být pravými, a věří. S důvěrou vkládají naději v pomyslné nadpřirozeno. To je pověrčivost, to je pavíra. Těm je třeba zvěstovat pravého Boha.

  • ... uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy. Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy. (Skutky 8:12-13)

Až potud vše zní dobře. Člověk, který se zabýval okultní magií a pověrami, uvěřil. Přesto, "uvěření" nemusí být počátkem legitimní spásy. Člověk může také "věřit" pouze z prospěchu. Člověk totiž nemůže přistoupit k Ježíši ze zištných důvodů, jako se vstupovalo do komunistické strany. To by byla pojistka a zdroj dobrého živobytí.

  • Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl: "Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce." Petr mu odpověděl: "Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze! Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem. Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel. (Skutky 8:18-22)

Apoštolové účinně potírali jakoukoliv magii. Pán Ježíš Kristus není a nemůže být objektem naší pověrčivosti. Podívejme se na Elymase:

  • Ale Elymas, ten kouzelník, tak se totiž vykládá jeho jméno, vystoupil proti nim a snažil se odvrátit místodržitele od víry. V tu chvíli Saul, kterému říkali také Pavel, byl naplněn Duchem svatým, upřel na Elymase zrak a řekl: "Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně? Nyní na tebe dopadne Boží trest: Oslepneš a neuzříš sluneční světlo, dokud se nad tebou Bůh neslituje." Tu Elymase náhle obestřela mrákota a tma, tápal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku. (Skutky 13:8-11)

Co by se tak asi stalo, kdyby dnes všichni, kdo se zabývají okultními naukami, oslepli? Myslím, že by byl konec s pověrami hned a okamžitě. Pověry a okultismus odvádí vždy a bez výjimky od Boha, Otce Pána Ježíše Krista, i když se jeho jménem může kdekdo zaštítit.

Zde musíme rozlišovat mezi okultismem a zábavnými triky varietních "kouzelníků". Jejich zručnost a um nepatří do duchovní definice kouzelníků. Ti nepřipisují svým trikům žádné nadpřirozeno, ale jen důvtip a šikovné prsty. Eskamotérství není magie. Ti, kdo však svým kouzlům a předpovědím připisují nadpřirozeno, to jsou ti kouzelníci, před nimiž jsme varováni a musíme udržet naše sklony k pověrčivosti na uzdě. Jejich konání od pravé víry v Ježíše Krista odvádí. Začneme se totiž zabývat jejich předpověďmi a na spásné vykoupení z našich hříchů skrze Pána Ježíše Krista zapomeneme. Podívejme se, jak se jistý zlý duch projevoval - pracoval a duchovně zotročil ženu, která předpovídala budoucnost.

  • Když jsme jednou šli do modlitebny, potkala nás mladá otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela svým pánům značný zisk. Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: "Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse." A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: "Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!" A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil. Když si její páni uvědomili, že tím přišli o svůj zisk, uchopili Pavla a Silase a vlekli je na náměstí před městskou správu. Tam je předvedli před soudce a řekli: "Tito lidé pobuřují naše město ..." (Skutky 16:16-20)

Na tomto textu vidíme hned několik poučných skutečností. Nejprve vidíme, že věštění, pakliže je pravé, a nejde jen o obyčejné výmysly, má svůj původ v duchovní bytosti, která přebývá a namlouvá věštění lidskému prostředníku, médiu, v tomto případě mladé otrokyni. Duch úspěšně radil, jak mají majitelé otrokyně investovat. Dejte mi jen několikadenní vhled do cen cenných papírů na světových burzách, a co nevidět budu milionářem a záhy miliardářem. Myslíte, že je to jen nějaká starodávná biblická báchorka? Není! Snad každý druhý měsíc mi chodí poštou z Ameriky nabídka, abych si objednal služby investiční astroložky, jinak profesorky matematiky. Ani bych se nedivil, kdyby rady finančních astrologů byly výnosnější, než rady pragmatických prognostiků ekonomických trendů. S pomocí počítačů má současná finanční astrologie, jinými slovy matematická psychologie, skvělou budoucnost. Přiznávám, že mne občas přepadne pokušení alespoň jedním očkem nahlédnout, co se na trzích bude dít, ale vím, že bych vztáhl ruku po zakázaném ovoci. Protože znám výše citovaný verš, neodvážím se dopisy ani otevřít. Každý dopis raději házím do koše.

Mladá otrokyně měla pravdu a byla užitečná svým pánům. Dobře jim radila a měla pravdu i v tom, když neustále volala: "Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse."

Proč to bylo Pavlovi proti mysli, když přece mluvila pravdu? Pavel věděl, kdo z ní mluví. A to platí i pro nás. I kdybychom se mohli dozvědět, co se v budoucnosti skutečně vyplní, utíkejme od takových poradců pryč jako Josef utíkal od svůdné ženy.

Na světě není nic nového. Pověry jsou staré jako lidstvo samo. Falešní proroci, astrologové, věštci, vědmy a všichni ostatní odváděli od Boha Židy a pohany dříve a odvádějí i dnes.

  • Toto praví Hospodin proti prorokům, kteří svádějí můj lid: Když mají svými zuby co kousat, mluví o pokoji; když pak jim někdo do úst nic nedá, vyhlašují proti němu svatý boj. Proto vám nastane noc bez vidění, tma bez věštby. Nad těmi proroky zajde slunce, den se nad nimi zachmuří. Tu se budou jasnovidci stydět, rdít se budou věštci, všichni si zakryjí ústa, neboť Bůh neodpoví. Já však jsem naplněn mocí, duchem Hospodinovým, právem a bohatýrskou silou, abych mohl Jákobovi povědět o jeho nevěrnosti, Izraeli o jeho hříchu. Slyšte to, představitelé domu Jákobova, vůdcové izraelského domu, vy, kteří si hnusíte právo a překrucujete všechno, co je přímé! (Micheáš 3:5-9)

Čarodějové a falešní proroci jsou samozvanci. Jejich vhled do budoucna nemůže být stoprocentní. Okultní věštci a čarodějnice mohou mít pravdu, určitý vhled do budoucnosti, ale zdaleka neznají vše. Jsou stvořené bytosti jako jsme my. Omezená bytost má jen omezené znalosti, ale možnosti zneužívat lidskou prostoduchost jsou téměř neomezené. Proroctví jasnovidců jsou vesměs pozitivní. Špatné zprávy se neprodávají dobře a proto musejí být omítnuty, aby vypadaly dobře:

  • Její proroci jim všechno nahazují omítkou, mají šalebná vidění a věští jim lživé věci. Říkají: "Toto praví Panovník Hospodin", ačkoli Hospodin nepromluvil. (Ezechiel 22:28)

Jeremjáš odhaluje falešné proroky, kteří prorokují mír a prosperitu. Podobně prorokují různí dnešní duchovní, že Pán Bůh je milující a proto všechny spasí:

  • ... hle, proroci jim říkají: Nespatříte meč a hlad mít nebudete, nýbrž dám vám na tomto místě pravý pokoj." Hospodin mi řekl: "Ti proroci prorokují mým jménem klam. Neposlal jsem je a nepřikázal jsem jim to a nemluvil jsem k nim. Prorokují vám klamné vidění, nicotnou věštbu a lest vlastního srdce. (Jeremjáš 14:13-14)

Proroctví vycházelo z jejich srdce, ne z Božího srdce. Předpovědi jsou buď jejich vlastní výmysly, nebo polopravdy, tedy odhalené lži démonických bytostí, padlých andělů. Hospodin učiní přítrž všem klamným a dobře znějícím věštbám, které jsou lidé vždy ochotni poslouchat:

  • ... Blízko jsou dny, kdy se splní všechna vidění. Už nebude uprostřed izraelského domu žádné šalebné vidění a lichotivá věštba. (Ezechiel 12:24)

Děsím se dnešních moderních proroků v církvích, kteří prorokují ve Jménu Hospodina neurčitá proroctví. Bojím se o ně. Byl jsem svědkem takového prorokování několikrát; i mně prorokovali požehnanou misijní službu. Modlil jsem se - Bože, buď shovívavý. Podobné pochlebování totiž může v člověku vyvolat duchovní pýchu a často neuvážené rozhodnutí. Jak často jsou křesťané odstrašujícím příkladem zbrklosti! Neberme následující varování na lehkou váhu:

  • Mnozí mi řeknou v onen den: ,Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?' A tehdy jim prohlásím: ,Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.' (Matouš 7:22-23)

Křesťané, stejně jako Židé Starého zákona, by měli být opatrní, aby netvrdili něco ve Jménu Boha, z nutkání vlastní iniciativy, aniž by to byla pravda! Falešní a rádobyproroci prorokovali dříve a prorokují i dnes. Jejich vidění je šalba a jejich věštba lež.

  • Říkají "Výrok Hospodinův", ale Hospodin je neposlal, a přece čekají na potvrzení slova. Copak jste neviděli šalebná vidění a nezvěstovali lživou věštbu? A přece říkáte "Výrok Hospodinův", přestože jsem já nepromluvil." (Ezechiel 13:6-7)

Říkat "Hospodin řekl" - a pak následuje nějaké nic nového neříkající proroctví, je troufalost, náboženská pověra v té nejnebezpečnější formě.

Kdo není pevně zakotven v Bohu, žije ve strachu, bojí se kde koho a kde čeho! A skutečně, máme se proč bát! Naše srdce je totiž ten nejúskočnější generátor strachu. Proto vkládáme naději v ochranné síly mimo pravého Boha a věříme pověrám. Proto chceme slyšet jen uhlazené věštby.

  • Bůžkové mluvili ničemnosti, co viděli věštci, byl klam; rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují. Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře. (Zacharjáš 10:2)

Přeludná útěcha - to je největší nebezpečí, jaké si můžeme představit. Všechna náboženství jsou přeludné útěchy! Slibují, že v konci konců pro každého všechno dobře dopadne; důležitá je víra - hlavně když v něco nebo v někoho věří. Věřit v cokoliv kromě Boha - Otce Pána Ježíše Krista - je marný přelud, nic jiného než pověra.

Kolikrát mají okultní věštci a čarodějnice pravdu. Skutečně, jisté duchovní bytosti, lépe řečeno démoni, jim mohou vnuknout určitý vhled do budoucnosti. Démoni však zdaleka neznají vše. Jsou stvořenými bytostmi jako jsme my. Omezená bytost má jenom omezené znalosti.

Všimněme si, že pověrčivost, modlářství a čarodějnictví má původ v lidské svévoli. Věříme pověrám ne proto, že bychom byli neinformovaní, ale proto, že nechceme věřit pravému a jedinému Bohu:

  • Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím. (Galatským 5:19-21)

Za zmínku stojí také různé talismany. Ty jsou jako tesané modly. Snad nejvíce jich uvidíte v Asii. Talisman a modly má kde kdo. Taxikářům visí pro štěstí i modlení na zrcátku.

  • Vyhladím tvé tesané modly a posvátné sloupy z tvého středu; dílu svých rukou se již nebudeš klanět. (Micheáš 5:12)

To znamená, že pověrčiví lidé, ti, kteří doufají v talismany, ti, kteří doufají v kouzlo karet, křišťálových koulí a planet, ti, kteří doufají v bůžky, podle nichž to všechno nějak jaksi taksi každému projde, nespatří Boha, ale budou se sytit na věky sami sebou. Uvedu další zajímavý verš:

  • Vzdor je jako hříšné věštění a svéhlavost jako kouzla a ctění domácích bůžků. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, i on zavrhl tebe jako krále. (1. Samuelova 15:23)

Zde zajisté nejde o vzdor zlu ani o svéhlavou spravedlnost. Jde o vzdorování pravdě a vědomé svéhlavé lpění na lži. Hříšné věštění je nepravdivé věštění, které nemá s pravdou nic společného. Svéhlavé uctívání bůžků, amuletů, talismanů, rituálů, vede do záhuby. Vše začíná již tak "nevinnými" projevy, jako je držení palců. Když vidím všechny knižní tituly okultních nauk na pultech našich knihkupectví, jichž jsou na stovky, nemohu nevzpomenout na tento verš:

  • Toto praví Hospodin, tvůj vykupitel, který tě vytvořil v životě matky: "Já jsem Hospodin, já konám všechno: sám nebesa roztahuji, překlenul jsem zemi. Kdo byl se mnou?" Hospodin ruší znamení žvanilů a z věštců činí pomatence, obrací mudrce nazpět a jejich poznání mate. (Izajáš 44:24-25)

Okultní knihy jsou podle tohoto verše žvásty a napsali je pomatenci, jejichž mysl osobně zatemnil sám Bůh! Kdo obstojí? Nikdo! Bůh nařídil starozákonním židům, jak mají naložit se všemi těmi, kdo se zabývají okultním prorokováním a věštěním. Kdyby tyto zákony promlouvaly do srdce i nám a platily dnes, myslím, že by okultní vědy brzo zašly.

  • Čarodějnici nenecháš naživu. Kdokoli by obcoval s dobytčetem, musí zemřít. (Exodus 22:17-18)

Trestem za hádání z karet stejně jako za sodomii byla smrt. Bůh potrestá každou zvrácenost, modláře i čaroděje, nikdo z nich nebude v království nebeském. Dále:

  • Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. Ukamenují je. Jejich krev padni na ně. (Leviticus 20:27)

Dnes se smrtí netrestají téměř žádné přestupky, snad až na výjimky v muslimském světě. Pokud nepocítíme bázeň před Hospodinem, zůstaneme obětí nečistých sil. Co máme tedy dělat? Musíme si uvědomit, že Bůh se nemění a nemění se ani Jeho pohled na věc. Princip trestu smrti za tyto přestupky stále platí, zůstává nezměněn - vždyť ti, kdo se zabývají okultismem, budou navěky odděleni od Pána, propadnou druhé smrti. Představme si, že by byl dnes usmrcen každý autor snáře; i ten, kdo jen čte snáře, je modlář. Situace je velmi vážná!

  • Hospodina, svého Boha, budete následovat a jeho se budete bát, budete dbát na jeho přikázání a poslouchat ho, jemu budete sloužit a k němu se přimknete. Avšak takový prorok nebo ten, kdo hádá ze snů, bude usmrcen, protože přemlouval k odpadnutí od Hospodina, vašeho Boha, který vás vyvedl z egyptské země a vykoupil tě z domu otroctví. Chtěl tě svést z cesty, po které ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal chodit. I odstraníš zlo ze svého středu. (Deuteronomium 13:5)

Modlářství a pověrčivost nás vedou zpět do spárů pohanských božstev a jsou hlavním důvodem všeobecné nevíry. Veškeré modlářství je součástí polyteistických systémů, které odstraňují ze srdce pravého Otce, Ježíše Krista.

- pst -