• Kněz Ezdráš tedy přinesl Zákon před shromáždění mužů i žen, všech, kteří byli schopni rozumět, aby jej slyšeli, prvního dne měsíce sedmého. (Neh 8,2)

Kniha zákona byla přinesena před muže a ženy a před všechny, kteří byli schopní se učit z Písma, což obvykle znamená děti mladší než 12 let (neboť starší už byly brány jako dospělí před zákonem), ale takové, které byly schopné porozumět, když slyší, což je bližší hebrejskému textu (kteří mohou porozumět slyšením, nebo když slyší). Kdo je tedy schopný se učit, je schopný porozumět. Být schopný se učit z Božího Slova znamená:

  • toužit po Božím Slově,
  • slyšet Boží Slovo,
  • učit se z Božího Slova,
  • poslouchat (zachovávat)Boží Slovo.

Všechny tyto kroky jsou naprostým základem k našemu porozumění pravdě. Jsem přesvědčený, že jakmile některý z nich vynecháme, nemůžeme správně porozumět Písmu.

Boží Slovo četli a vykládali, takže mu lidé mohli porozumět. Lidé naslouchali pozorně tomu, co jim zákon říká. Byli připravení slyšet Boží Slovo. Podívejme se do 3. verše:

  • Četl z něho na prostranství před Vodní branou od svítání až do poledne mužům i ženám, těm, kteří byli schopni rozumět. Všechen lid pozorně naslouchal slovům z knihy Zákona. (Neh 8,3)

Od svítání do poledne lidé naslouchali Božímu Slovu. Každá osoba, která zde stála, pozorně naslouchala. Bible Kralická říká: A uši všeho lidu obráceny byly ke knize zákona. Jak je to s námi, moji milí? Soustředíme svoji pozornost na pravdu Božího Slova, když je vykládáno, nebo se naše mysl toulá někde daleko? Někdy je opravdu těžké udržet pozornost a překonat únavu, nenechat se rozptýlit, ale pokud chceme přijímat užitek z Božího Slova, musíme se naučit pozorně naslouchat.

  • Znalec zákona Ezdráš stál na dřevěném lešení, které k tomu účelu zhotovili; po pravici vedle něho stál Matitjáš, Šema, Anajáš, Úrijáš, Chilkijáš a Maasejáš, po levici pak Pedajáš, Míšael, Malkijáš, Chašum, Chašbadána, Zekarjáš a Mešulám. I otevřel Ezdráš knihu před zraky všeho lidu, stál totiž výše než ostatní lid. Když ji otevřel, všechen lid povstal. (Neh 8,4-5)

Ezdráš stál „za kazatelnou“ (na lešení) a spolu s ním tam byli někteří významní lidé – představitelé lidu jako Chašúm (10,19), Mešulám (10,21) nebo Anajáš (10,23), lévité jako Pedajáš (13,13) nebo kněží jako Malkijáš (10,4) nebo Zekarjáš (12,35). Byli to lidé, kteří se podíleli na vyučování Božího Slova nebo se možná střídali s Ezdrášem ve čtení Písma.

To, co následovalo, bylo nesmírně důležité. Lidé viděli Boží Slovo. Neexistovaly Bible v takové podobě, jako je máme dnes. A tak se lidé dívali na Ezdráše a viděli, jak otevírá nebo rozbaluje svitek zákona a věděli, že to, co čte, je Boží Slovo. Viděli, že Boží Slovo přichází od jejich vedoucích.

Čtěme Boží Slovo. Nesmíme se bát otevírat Písmo, když mluvíme s lidmi. Nechme je, aby sami přečetli verše, které jim ukazujeme, sami je čtěme. Používejme Slovo. Bůh o něm říká:

  • Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal. (Iz 55,11)

Veškerá autorita vedoucích pramenila z jejich poddanosti Božímu slovu. Tak byli vzorem celému shromáždění Izraele.

  • Ezdráš dobrořečil Hospodinu, Bohu velikému, a všechen lid odpověděl s pozdviženýma rukama: „Amen, amen.“ Padli na kolena a klaněli se Hospodinu tváří až k zemi. (Neh 8,6)

Hebrejské slovo „dobrořečil“ v sobě obsahuje skutečnost, že „poklekl před Bohem“. Vyznal Hospodina jako Pána. Udělal to, co potřebuje udělat každý věřící – padl na tvář před Pánem a chválil Ho. Proč Ezdráš pokleká? Protože rozpoznává velikost Boží. I dobrořečil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému. A všechen lid odpověděl nebo potvrdil tuto pravdu zvoláním amen, amen, což znamená ano, je to tak, souhlasím. Nešlo jenom o slovní souhlas s velikostí Boží, ale celým svým tělem se zapojili do uctívání Boha. Jejich ruce byly pozdviženy na znamení závislosti na Pánu a k Jeho chvále, padli na kolena a klaněli se, padali na tvář k zemi.

Když mluví Nový zákon o uctívání, používá slovo PROSKYNEÓ, což znamená přesně to, co dělal Boží lid v Neh 8,6. Padnout před někým na tvář, klanět se až k zemi, rozpoznat velikost uctívaného objektu.

Během opravdového probuzení lidé odpovídají pravou chválou se správným motivem, jímž je rozpoznání velikosti Boží. Tato chvála je chválou rtů, rukou, kolen, peněženek i bankovních účtů… Mnoho lidí nikdy nerozpoznalo velikost Boží ve svém vlastním životě a tak jejich chvála, uctívání je záležitostí pouhého intelektu. Vědí o Bohu, ale nerozpoznávají Jeho přítomnost ve vlastním životě, Jeho velikost. Důvod je jasný – Ježíš ho vysvětluje saduceům:

  • …neznáte Písma ani moc Boží. (Mt 22,29)

Boha nelze uctívat v pravdě, pokud neznáme pravdu o Něm samotném. A pravdu o Bohu se nedozvíme nikde jinde kromě Písma. Nestačí zkoumat Písma, jako to dělali Židé v době Pána Ježíše, ale třeba slyšet Boží slovo a nechat se jím poučit. Celé Písmo svědčí o Kristu, celé Písmo je Kristovým evangeliem a z Písma pramení moudrost ke spasení.

Evangelium je historickou skutečností, proto ho říkejte jednoduše, je radostnou skutečností, proto ho říkejte s nadšením, je skutečností, které je třeba věřit, proto ho říkejte věrně, je skutečností věčného významu, proto ho říkejte se vší vážností, je skutečností o osobě, proto kažte Krista. (Archibald G. Brown)