Můj Bože,
pomohl jsi mi vidět,
že ať už se těšíme a radujeme z jakéhokoli dobra,
jak dobrý je ten, který ho dává a který ho také může vzít.
Jedné noci jsem měl zvláštní sen. Šel jsem s Bohem, svým Pánem, po písčitém pobřeží. Před očima mi probíhaly obrazy z mého života. Byly doprovázeny šlépějemi v písku. Někdy jsem viděl stopy dvou osob, jindy pouze jediné. To mě udivilo. Když jsem nejvíce trpěl samotou, starostmi, pocitem selhání, nebo strachem - vždy se objevovaly stopy jen jednoho páru šlépějí. Obrátil jsem se k Bohu s otázkou:
"Pane, Ty jsi mi slíbil, že vždy půjdeš se mnou, že mám jen důvěřovat. Teď však shledávám, že v době mých nejtěžších zkoušek byly vidět jen jedny stopy. Proč jsi tehdy nebyl se mnou, když jsem Tě nejvíc potřeboval?"
Na to mi Bůh odpověděl:
Když jsi viděl jen jedny stopy v písku, právě tehdy jsem tě nesl ve svém náručí.
Můj Bože,
pomohl jsi mi vidět,
že ať už se těšíme a radujeme z jakéhokoli dobra,
jak dobrý je ten, který ho dává a který ho také může vzít.
VÁŽENÍ V REDAKCI „POUTNÍKOVA ČETBA“!
NÁSLEDOVÁNÍ REVOLUČNÍ STÁDA
I. O autorovi
Jeden z mých nejlepších přátel opustil tento svět. Byl to muž starší než já a žili jsme od sebe dost daleko – cesta trvala několik hodin autem.