• Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény... a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem. (Lk 23,26)

Posloucháme-li Boha, bude to stát ostatní lidi více než nás. Jestliže našeho Pána milujeme, nestojí nás poslušnost nic - je potěšením. Ale ty, kdo našeho Pána nemilují, vyjde naše poslušnost draho. Posloucháme-li Boha, maří to jejich plány. Budou nás zesměšňovat, jako by chtěli říci: "Tak tomuhle ty říkáš křesťanství?" Mohli bychom se podobnému trápení vyhnout, ale přestali bychom Boha poslouchat. Musíme se s touto cenou smířit.

Když naše poslušnost začíná druhé něco stát, objevuje se naše lidská pýcha a my říkáme: "Od nikoho si nic nevezmu" Ale musíme, jinak Boha neposlechneme. Nemáme právo si myslet, že náš vztah k ostatním lidem by se měl nějak lišit od vztahu, který k nim měl Pán (viz Lukáš 8, 1-3)

Snažíme-li se nést důsledek poslušnosti sami, náš duchovní život se přestane vyvíjet. Ve skutečnosti to ani nejde. Protože máme podíl na všeobsáhlých Božích záměrech, vždy, když ho poslechneme, okamžitě to zasáhne i ostatní. Zůstaneme ve své poslušnosti Bohu věrní, budeme ochotni strpět pokoření a odmítnout nezávislost? Nebo naopak řekneme: "Nechci být příčinou utrpení dalších lidí" a přestaneme Boha poslouchat? Dostavila by se dočasná úleva, ale zarmoutili bychom našeho Pána. Pokud však Boha poslechneme, postará se o ty, kdo trpěli důsledky naší poslušnosti. Musíme prostě poslechnout a ponechat všechny důsledky Jemu.

Dávejte si pozor, abyste nezačali diktovat Bohu, jaké důsledky vaší poslušnosti jsou pro vás ještě přijatelné. 

- Oswald Chambers, To nejlepší pro Jeho slávu -