Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých.
Naši milí čtenáři,
všem děkujeme za pěkné a povzbudivé dopisy. Dnes jsme pro vás vybrali opět ty nejzajímavější. Chválou budeme šetřit, o kritiku se s vámi podělíme. Nesouhlasné dopisy jsou často základem a inspirací pro další články, které pomáhají při výkladu smyslu Písma a současně vedou k lepšímu vysvětlení kontroverzí. Odpovědi nesypeme z rukávu, ale je za nimi mnoho studia, modliteb a srovnávání nejrůznějších zdrojů informací na dané téma. Víme, že můžeme učením některých jednotlivců otřást, že můžeme několik čtenářů i ztratit, ale to je na každém jednotlivci. Prosíme, abyste četli pozorně a vždy s vědomím, že nás i přes různá učení spojuje hluboká láska ke Kristu. Přejeme si, aby ZOD tématicky utvářeli všichni, kdo chtějí aktivně poznávat hlubší pravdy evangelia. Napište, co Vás zajímá nebo čemu nerozumíte.
- Vaši steigerovi -
Dobrý den!
Nedávno jsem „objevil" vaše stránky www.hcjb.cz a překvapilo mne to množství informací, které jsem tam našel. Obzvlášť mne nadchlo pojednání o trojjedinosti Boha, které jsem si poslechl i stáhl a vytiskl. Při rozhovorech s přáteli z naší církve jsem z jejich reakce usoudil, že Váš dokument má pravdu v tom smyslu, že křesťanům chybí známost o zobrazení Boha skrze „úžasnost" stvoření. Sám jsem měl diskuzi se Svědkem Jehovovým na téma trojjedinosti Boha a opravdu jsem zjistil, že má schopnost vysvětlení této „věci" tak, aby to i on, člověk bez Božího Ducha, pochopil, je značně omezena.
Proto jsem děkoval Bohu, když jsem objevil stránky HCJB World Radia. Chci celému vašemu rádiu poděkovat za to obrovské množství velmi důležitých informací, které jsem u vás našel, a rád šířím vaši adresu v naší církvi. Čeho se týká můj dotaz? Těch šest článků (kázání) o trojjedinosti Boha jsem spojil do jednoho dokumentu a rád bych to vytiskl a bezplatně šířil v naší církvi. Protože jste (Pavel Steiger) autorem těchto článků, rád bych měl vaše svolení, než se do toho pustím. Posílám vám v příloze předmětný dokument k posouzení. V podstatě jsem jen vypustil ty části textu, které byly v jednotlivých dílech seriálu kvůli návaznosti a opravil jsem drobné překlepy. Těším se na Vaši odpověď.
Zdař Bůh! - Lubomír K. -
* Vážení bratři v Kristu Ježíši,
již několikrát se mi dostal do rukou Váš časopis „Zápas o duši". Musím říci, že jsem mu nevěnoval valnou pozornost až do doby, kdy jsem z něho opakovaně používal články. Musím dnes říct, že děláte užitečnou, Bohu milou činnost, a proto Vám přeji Kristova ducha při jeho sestavování. Chci Vás proto poprosit, abyste mi časopis zasílali na mou adresu. Vím, že budu spokojen a se mnou i moje prozatím nevěřící rodina. S pozdravem stálé jistoty a naděje na Boží návrat
- Milan U. - dopis č. 591
* Milý Pavel a všetci, ktorí sa podielali na vydáni knihy „Čtyři Abrahamova potomstva" v papierovej knižnej ZOD podobe. Veľmi ďakujem za vydanie tejto knihy. Je pre mna veľkým prínosom! … V Božej zvrchovanej milosti Váš stálý a verný čitateľ
- Erik M.- Prešov
* Moji milí sourozenci v Kristu,
moc Vám děkuji za Váš časopis „Zápas o duši". Mé srdce vždy poskočí radostí, když nacházím další číslo ve své schránce. ZOD mi přináší hutnou potravu pro mého ducha, za což Vám srdečně děkuji a vyprošuji pro Vás všechny, kteří se na tomto časopisu podílíte, stálé Boží požehnání a prosperitu. Velice mě těší, že máme „stejnou krevní skupinu". Srdečně Vaše
- Věra M. - Liberec, dopis č. 602
* Moji drazí v Kristu Pánu,
rozhodla jsem se Vám psat, poněvadž nejsem spokojena a je nás v Hulíně více. Vadí nám polemiky, které poslední dobou zaplňují polovinu Zápasu o duši. Místo toho by tam mohly být věci, které by nás obohatily. Je tolik veršů v bibli, kterým nerozumím a ráda bych se poučila, ale ti, co vás urážejí, to se mně nelíbí. Chci, aby v časopise byl hutný pokrm. Ti, co nesouhlasí, nechť to neberou a ponechají si svůj názor. Právě oni to jsou, kdo vnucují druhým to, čemu sami nerozumějí. Mám vás moc ráda a na každý časopis se těším. Jsem vdova, do sboru nechodím, poněvadž tam nenalézám Boží pravdu, a ozvat se nesmím. Každou sobotu si pouštím kazety „Jak žít křesťanský život" a ještě mě to neomrzelo … Všechny Vás srdečně zdravím, přeji mnoho síly a vytrvalosti, kterou Vám dá náš Pán. Modlím se za Vás každý den.
Vaše sestra v Kristu Pánu.
- Milada Ch. - Hulín, dopis č. 560
* Mně milí, Pavle a Klárko, i když se vzdalující Steigerovi.
Vzpomínám na „staré časy", kdy jsme si byli duchovně blízcí a bylo mi potěšením býti ve společenství s Vámi. Bylo to i na chatě v Leskovci u Vsetína, kde jsme se právě přestěhovali. Do sborového domu přicházejí mladí lidé a my odcházíme „do penze".
Je mi líto, že nemohu sdílet Vaše názory na vyvolení, protože je vidím jako nebiblické. Dokud jste apologeticky oslovovali člověka střízlivou, ale přesvědčivou biblickou zvěstí, sloužili jste a stavěli. Nyní děláte různice. Z teologie děláte složitou vědu a v té komplikovanosti se pak lehce zabloudí. Vím jen tolik, že Pán Ježíš na počátku říkal: „Čiňte pokání a věřte evangeliu." Já jsem to tak před léty udělal a osobně jsem prožil setkání s Bohem. Byl to prožitek, na který se nezapomíná - to odbřemenění od vin a hříchů a to vnitřní ujištění, že nyní patřím cele a navěky Pánu Ježíši.
Na tomto principu osobního vztahu s Bohem, skrytí v Pánu Ježíši jsme si rozuměli. Je škoda, že je to už historie. Nemám proto už zájem o další zasílání Vašeho časopisu Zápas o duši. Zastává-li někdo nebiblické postoje v některé oblasti, ovlivňuje to všechny jeho postoje. Je psáno přece, že kdo zhřeší v jednom přikázání, je vinen všemi. Časopis by se měl jmenovat spíše dle trendu Zápas o vaše vidění světa. Neuvádím proto ani novou adresu. Starou adresu zrušte.
Pán Vám dej milost a proveď si Vás nesnadným obdobím, které je před Vámi i námi. V Pánu Ježíši spojeni srdečně zdraví
- J. a P. H. -, Vsetín, Dopis č. 669
* Vážený bratře Steigere,
prosím o vyřazení z databáze odběratelů Vašeho časopisu. Myslel jsem si, že se vrátíte k jeho původní kvalitě, ale názorově jsme se tak rozešli, že jsem ztratil naději na zlepšení. Jde o propagaci jednoho výkladového směru Písem, u kterého být nemusím. Občas se podívám na Vaše webové stránky, kde budu vděčný ze každý „neujetý" článek. Jak vidím z reakcí; nemá cenu se pouštět do nějakého výkladu.
Vůbec nejde o city, jak v jedné odpovědi píšete těm, kteří se Vám snaží vysvětit své postoje k Vašim kalvinistickým výkladům, nýbrž jde o pochopení Boha jako takového. Jde o výklad „ústavy". Ústava a Základní listina práv a svobod člověka má velice vágní, stručné věty. Přesto Ústavní soud má plné ruce práce, kdy řeší spory o výklad ústavy jeden za druhým. Takhle bych přirovnal Vaši snahu vysvětlit nevysvětlitelné, např. to, proč jeden ze synů ustaraného otce nebyl vyvolen ke spasení a druhý ano. Člověk má v sobě zakódovanou touhu po vztahu se svým Stvořitelem. Hledá Boha a nalézá Otce, který má Syna. Bůh Otec tyto hledače posílá za Synem, který nikoho, kdo za Ním přijde, nevyvrhne ven. Bůh není vybírač osob! Vaše úporné snahy o logické vysvětlení směru, na který jste se v posledních letech dal, jsou tristní, trapné a mě už nebaví je číst.
Naším povoláním je zvěstovat Krista! Poskytovat kvalifikované informace o know-how spasení. Duch sv. je tím, kdo odkrývá závoj z jejich očí. Někteří přijímají, jiní zatím ne. Možná Krista nikdy nepřijmou, ale zvěstovatelé jsou od toho, aby byli dobrými nástroji v Boží ruce. Bůh je nadčasový a všechno vidí dopředu jako obraz (tedy naši budoucnost) a proto si mohl dovolit nechat napsat to, že „některé vyvolil …" atd. viz. Ř 8 kap. Jeho zájmem je, aby všichni lidé uvěřili „ … který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu …" 1 Tim. 2:3-4. To víme tedy naprosto přesně a tento Boží zájem také koresponduje s Jeho charakteristikou, kdy Boží láska nemůže svému stvoření přát nic lepšího, než je znovu nalezení Toho, kdo nás utvořil už v lůně naší matky. Každý člověk dostává šanci uvěřit oné bláznovské zvěsti … Když člověk, oslovený Duchem sv. skrze cokoliv nebo kohokoliv, začne hledat „to nad námi", obecně „duchovno" a dostane-li se na pole křesťanství, tak zjistí, že existuje Bůh Stvořitel. Začne k Němu volat (jakýmkoliv způsobem) a dostane odpověď… a sice takovou, že Bůh je Otcem Syna, který tady byl vyřídit náš problém (hříchu) a že se má obrátit na Něj - ten tyhle věci vyřizuje, je k tomu od věků určen. Písmo jasně mluví o tom, že ten, kdo přijde k Božímu Synu se svým hříchem, bude přijat do Božího král. resp. církve Kristovy. Tenhle postup je popsán u Jana 6 kap. Cit. Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit." Ale řekl jsem vám: „Viděli jste [mě], a přece nevěříte. Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den." Židé proti němu reptali, že řekl: „Já jsem chléb, který sestoupil z nebe".
Zde vidím, že Syn nikoho, kdo k němu přijde, „nevyvrhne ven" (resp. neodmítne, pokud dodrží know how spasení popsané v N.Z. pokání - obrácení = znovuzrození z Boží milosti). Petr v 10. kap. Skutků v domě Kornéliově provolává, že, cit.
A Petr se ujal slova: „Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech" … všech kdo v pokání za Ním přijdou a přijít může každý. Lidem říkávám: Chcete zjistit, zda jste vyvolení ke spáse? Pak uvěřte v Ježíše Krista jako svého Spasitele a zjistíte, že vyvoleni jste. Nejste předem vyňati z Boží milosti!
Bůh si lidi nevybírá, ti za Ním přichází sami ze své vůle na základě poznání svého tristního stavu před Bohem Stvořitelem. Bůh nikomu nestraní, ale ten kdo za Ním přijde, toho nevyvrhne ven … o tom jsem hluboce přesvědčen.
Doporučuji Vám vrátit se k původní kvalitě časopisu, k zápasu o duše ztracených hříšníků. Zatím složitě vysvětlujete nevysvětlitelné. Máte na to právo, ale já s Vámi nesouhlasím. Dál na tohle téma nebudu komunikovat, nemělo by to cenu. Před námi jsou důležitější úkoly ve věcech Božího království, než šíření jednoho směru protestantismu…
Pán s Vámi!
- Václav D. - Žamberk
Bratře Václave,
na téma vyvolení jsme již napsali tolik, že opravdu nemá smysl Vaše argumenty dále podrobně rozebírat. Ať každý čtenář posoudí sám. Jenom tři body si dovolím, pro úplnost, krátce okomentovat:
1. „Člověk má v sobě zakódovanou touhu po vztahu se svým Stvořitelem. Hledá Boha a nalézá Otce, který má Syna…"
Kde v Písmu stojí, že přirozený člověk má v sobě zakódovanou touhu po Bohu a hledá jej? Po Bohu touží, prahne a hledá Jej jen znovuzrozený člověk! Přirozený člověk hledá Boha jen pro svůj prospěch, ne proto, kdo Bůh je (Sk 8:18-24)! Srdce přirozeného člověka není před Bohem uímné, proto nemůže Boha nalézt:
- jak je psáno: „Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden." (Ř 3:10-12)
Jak čteme, přirozený člověk Boha nehledá a místo touhy po Bohu se odchýlil a propadl zvrácenosti. Tuto skutečnost nemůžeme opomíjet. Verše typu:
- Bůh to [stvoření] učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od nikoho z nás daleko. (Skutky 17:27)
se obrací k přirozeným lidem, kteří v Boha rozumově věří, ale duchovně, kdo Bůh je, je nezajímá. Proto přirození lidé ve všech lidových náboženstvích omezí Boha na osobního poddaného - přines mi déšť, dej mi jídlo, zdraví, prosperitu, udělej mi tohle a tamto…
- Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu, ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. (Římanům 1:21)
2. „Bůh si lidi nevybírá, ti za Ním přichází sami ze své vůle na základě poznání svého tristního stavu před Bohem Stvořitelem."
Na to mohu odpovědět jen tak, jak jsem odpověděl nesčetněkrát:
- Všechno je mi dáno od Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn - a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. (Matouš 11:27)
Je mi jasné, že řeknete, že Syn to chce zjevit jen těm, o kterých předem ví, že Jeho oběť na kříži přijmou; a to už věděl před založením světa, protože je nadčasový. K tomu mohu jen dodat, že Otec by potom vyvolil jen ty prozíravé. A máme dvě skupiny přirozených lidí: (1) ty, kteří mají ze své přirozenosti (vůle) ctnost prozíravosti a poznání svého stavu a (2) ty, kterým tato ctnost z jejich přirozenosti (horší kvalita vůle) chybí. Křesťané by potom vlastně byli už ve své přirozenosti, před znovuzrozením, těmi „lepšími lidmi" - tou duchovnější nebo ctnostnější třídou…
Věřím, že ze své vůle přichází k Bohu jen ten, koho Bůh znovuzrodil a vzkřísil z duchovní smrti do duchovního života. Mimochodem, kde je napsáno, že si Bůh nevybírá?
3. „…Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal…" Zde vidím, že Syn nikoho, kdo k němu přijde, „nevyvrhne ven" (resp. neodmítne, pokud dodrží know how spasení popsané v N.Z. pokání - obrácení = znovuzrození z Boží milosti).
Ano, Syn nikoho, kdo k němu přijde, nevyžene. Jenže hříšný, neobmytý, nečistý, neznovuzrozený člověk k němu nikdy ze své vůle nepřijde, protože má stále starou přirozenost. Přijde k němu jen ten, kdo byl dán (vyvolen) Otcem, spasen Kristem a znovuzrozen z Ducha. Citoval jste správně - „…Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně…" Ale to, co píšete dál, se podle mne, s Vaší citací vylučuje. Podle Vás ne, protože nadčasový Otec dopředu věděl… a jsme u bodu 2. Vím také, že řeknete, že Duch svatý odkrývá oči.
Jak ale odpovíte na otázku, zda odkrývá oči všem stejně nebo někomu více? Jestliže otvírá oči všem stejně, v což zřejmě věříte, funkce Ducha je potom neúčinná, protože v konci konců je to zase jenom přirozená vůle člověka, která rozhoduje, jak jste napsal - „Někteří přijímají, jiní zatím ne. Možná Krista nikdy nepřijmou." Kdo tedy přijímá Kristovo vykoupení z „přirozené vůle", ten nutně ve svém srdci obchází jak Otcovo vyvolení, tak znovuzrození z Ducha. Jistě se mnou souhlasíte, že ani Otec ani Duch se obejít nedají. Netvrdím, že takový člověk není spasen, jen říkám, že se připravuje o požehnání, jež vyplývá z oslavy Trojjediného Božství.
My věříme, že Bůh buď (1) nedává nové srdce a s ním ani oči, aby viděly a ani uši, aby slyšely:
- Ale Hospodin vám nedal srdce, aby chápalo, ani oči, aby viděly, ani uši, aby slyšely, až do tohoto dne. (Deuteronomium 29:3)
nebo (2) dává nové srdce a s ním oči, aby viděly a uši, aby slyšely - což je znovuzrození z Ducha a prozíravý duchovní zrak i sluch:
- A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. (Ezechiel 36:26)
- Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?" On jim odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. … Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou." (Matouš 13:10-11,13)
Není pravda, že jsem se někdy snažil vysvětlit nevysvětlitelné „např. to, proč jeden ze synů ustaraného otce nebyl vyvolen ke spasení a druhý ano". Jediné vysvětlení, které znám, které neustále opakuji, a které mnoho lidí neuspokojuje, je toto:
- Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: „Proč jsi mě udělal takto?" Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? (Římanům 9:20-21)
Vaše a naše „know-how spasení, popsané v N.Z." je nejen o 180o obráceno, ale mluví i o naprosto jiných lidech.
Vaše je o starém člověku a Bohu:
(1) Přirozený člověk činí pokání, lituje svých hříchů - obrátí se od světa k Bohu
(2) Proto Bůh člověka z milosti znovuzrodí - dá mu novou přirozenost
Naše je o Bohu a novém člověku:
(1) Bůh člověka ze své milosti znovuzrodí - dá mu novou přirozenost
(2) Proto znovuzrozený člověk činí pokání, lituje svých hříchů - obrátí se od světa k Bohu
Tyto dva body v obou případech splývají v jeden časový okamžik. Vaše rovnítko je správné, ale vztahuje se jen k času. Tyto dva body ale mají příčinnou nadřazenost. První je příčinou druhého a druhý je účinkem prvního. Jednoduše řečeno - ve vašem chápání přirozený člověk svojí přirozenou vůlí podmiňuje Boží milost, která je až na druhém místě; v našem chápání, bezpodmínečná a svrchovaná Boží milost, která je na prvním místě, podmiňuje znovuzrozeného, duchovně živého a vzkříšeného člověka. - pst -
* Milí Steigerovi,
v poslední době jsou články v Zápase o duši stále zajímavější. Nejvíce mne zaujal článek „Učitel a žák". Nejraději bych za něj poděkoval pisateli, ale protože nemám na něj adresu, tedy píši vám. Ten žák - Marek K. - má krásné myšlenky, dostává se do hloubky a mne potěšil, když jsem četl, že někdo začíná poznávat skrze Ducha, že je to Boží rovina a začíná se v pokoře sklánět před moudrostí, milostí a velikostí našeho Boha a stává se otrokem Božím, možná Jeho loutkou. Při tom všem nejednou Bůh ke mně promluvil, za což jsem velice vděčný. Cítím na sobě milost Boží a modlím se, aby byl stále se mnou, vždyť jsem Jeho a On je můj. Jemu budiž sláva až na věky. Těším se na další čísla a zdravím srdečně.
- L. K., Praha - dopis č. 680